Německá Kofola. Tak trochu. Fritz-Kola je blízko triumfu nad Coca-Colou
Když se dva hamburští studenti Lorenz Hampl a Mirco Wolf Wiegert rozhodli vytvořit německou verzi coly, nikdo nevěřil tomu, že jejich značka tvrdou konkurenci ustojí. V roce 2002, kdy přišli s tímto nápadem, byla nabídka soft drinků na trhu velmi omezena. „Kdybych pokaždé, když jsem slyšel to nepůjde dostal 50 eur, byl bych miliardář,“ říká v rozhovoru pro deník E15 Wiegert, šéf společnosti fritz-kulturgüter, která dnes čítá téměř 300 zaměstnanců a je jednou z významných firem německého nápojového trhu.
Konkrétně skleněné lahvičky Fritz-koly o objemu 330 ml jsou aktuálně druhým neprodávanějším nealkoholickém nápojem v Německu v tomto balení hned po Coca-Cole. Loni značka prodala 71 milionů těchto lahví v porovnání se 74 miliony lahví originální coly. O nápoj - kolu i další příchutě - je zájem i v dalších evropských zemích Nizozemsku, Španělsku, Švýcarsku nebo i v Česku.
Koláč nebo dort?
O podnikání snil Wiegert odjakživa. Před očima měl příklad spokojeného otce, který se živil prací na vlastní pěst. Během vysokoškolského studia se mladý Mirco ve svém snu ještě víc utvrdil. „Jako student jsem si přivydělával v pekárně, kde jsme měli v nabídce jahodový koláč. Hned vedle konkurence prodávala jahodový dort třikrát dráž a stály tam obrovské fronty lidí, zatímco u nás nebyl nikdo. Ozval jsem se šéfovi a zeptal jsem se ho, zda bychom neměli začít nabízet ten dort také, na což mi odvětil, že to máme nechat tak, jak to je, a to ve mně podnítilo ještě větší chuť samostatně podnikat,“ vzpomíná Wiegert.
Když se s kamarádem Lorenzem Hamplem rozhodli založit vlastní byznys, na rozběhnutí firmy měli v přepočtu na koruny asi 200 tisíc. „Měli jsme spoustu nápadů, ale na nic z toho nám nestačily peníze, tak jsme založili značku vlastní koly,“ líčí.
První obchodní rozhodnutí byla proto částečně motivovaná nízkým rozpočtem projektu. Například. Za minimalistickým logem, na němž jsou zobrazeny černo-bílé tváře zakladatelů, stála prostá snaha ušetřit. „Rozhodli jsme se pro černobíle logo z jednoduchého důvodu - černobílý tisk je totiž levnější než ten barevný, a na své tváře jsme nepotřebovali autorská práva,“ vysvětluje Wiegert. A další ukázka. Nízkorozpočtovým způsobem se dostali i k názvu značky. „Měli jsme seznam se zhruba 40 jmény, postavili jsme se před obchodní dům a ptali jsme se náhodných kolemjdoucích, které se jim líbí nejvíc, a většině se líbil Fritz,“ vzpomíná dnes hlavní postava značky.
Hodně moc kofeinu
Jelikož s vytvářením receptů pro nápoje neměli Wiegert s Hamplem v té době žádnou zkušenost, oslovili místní pivovar. „Fritz-kola má v sobě víc kofeinu, je méně sladká než klasická cola a má lehkou citronovou příchuť,“ popisuje výsledek Wiegert. Hlavním požadavkem mladých podnikatelů byl několikanásobně vyšší obsah kofeinu. Zatímco Coca-Cola obsahuje 10 miligramů kofeinu na 100 ml nápoje, německá verze obsahuje povzbuzující látky dvaapůlkrát tolik. „V té době jsme byli studenti a chtěli jsme ze dne mít maximum - abychom mohli být déle vzhůru, mohli se učit, užívat si večírků a pracovat na projektech,“ vysvětluje dnes hlavní akcionář úspěšné firmy to, jak vznikl nápoj, jehož motto na logu hlásá „hodně moc kofeinu“.
Začátky značky nebyly lehké. „Jeden z prvních, kdo si od nás koupil krabici koly, byl provozovatel kavárny v okolním městečku Schanzenviertel, z lítosti, jak řekl,“ vzpomíná podnikatel. Po několika dnech se Fritz-kola vyprodala a chtěl si objednat další várku. A tak t šlo dál.
Trvalo ale tři roky, než v podniku zaměstnali své první zaměstnance, a mohli si dovolit kancelář. Úspěch nápoje připisuje Wiegert i “hispterskému” hamburskému prostředí, v němž svůj byznys rozjížděli. „Je vždy jednodušší rozjíždět něco nového ve velkém městě, jakým je Hamburk, Amsterdam nebo Praha - je tam víc otevřeně smýšlejících lidí, kteří by rádi vyzkoušeli něco nového,“ říká.
Ekologie a politika v jedné lahvi
Originální chuť a povzbudivá síla nebyly jedinými důvody vysokého obsahu kofeinu ve Fritz-kole. Dalším byl Hamplův a Wiegertův odpor vůči plastovým lahvím. „Chtěli jsme udělat kolu s maximálním možným obsahem kofeinu, aby člověku k nastartování se stačila malá skleněná lahev,“ vysvětluje Wiegert ekologické ambice značky. Letos založila společnost vlastní iniciativu s názvem „Pij ze skla“. „Naše firma chce převzít odpovědnost, protože spotřebitelé nemohou složitý problém jakým je produkce odpadu vyřešit sami a na kroky politiků čekat nechceme,“ říká.
Zatímco v Německu si firma vytvořila systém vratných lahví, Fritz-kolu v ostatních zemích to teprve čeká. „Naším dlouhodobým cílem je zavést systém zálohovaných lahví i na dalších trzích. Chceme ukázat i ostatním, že systém vratných skleněných lahví funguje a má výhody,“ zdůrazňuje muž, který od roku 2016 vede značku sám. Jeho dlouhodobý společník Lorenz Hampl prodal své akcie a opustil i vedení firmy. „Strávili jsme spolu ve vedení 13 let a Lorenz potřeboval nové výzvy. Já ale pořád miluji to, co dělám, protože značka pro mě neustále přináší něco nového, zajímavého,“ svěřuje se Wiegert.
To, o čem mluví, se netýká jenom komerční roviny. Firma se aktivně angažuje v politickém a společenském dění v Německu a ve světě. V roce 2017, kdy se v Hamburku konal mezinárodní ekonomický summit G20, rozvěsila Fritz-kola po městě své reklamní plakáty, na nichž byli zobrazeni spící Putin, Erdogan a Trump. Fotografie politiků doprovázel slogan "Mensch, wach auf!", tedy „Člověče, probuď se“.
Ještě provokativnější marketingovou kampaň na podporu Fritz-koly bez cukru zveřejnila značka letos. Na reklamní plakát umístila karikaturu amerického prezidenta vedle láhve nového nápoje s nadpisem „Dvě nuly. Pouze jedna chutná dobře“. Kampaň vyvolala rozporuplné reakce a řada uživatelů na sociálních sítích vyzvala k bojkotu firmy. Reakce značky na sebe nenechala dlouho čekat. „Za každý nenávistný komentář vůči naší kampani věnujeme euro na podporu projektů poskytujících pomoc uprchlíkům, které realizují organizace Aktion Deutschland Hilft a Exit-Deutschland,“ prohlásila.
Tento aktivismus značce škodí i pomáhá zároveň. Přesnější údaje za celý její byznys k dispozici nejsou, tržby uvádí v přepočtu okolo miliardy korun. Její příběh ale stojí za to.