Dr. Seuss: Shakespeare amerických pohádek, který (ne)nápadně ovlivnil svět | E15.cz

Dr. Seuss: Shakespeare amerických pohádek, který (ne)nápadně ovlivnil svět

Stanislav Šulc

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Americké pohádky jsou pro české čtenáře a diváky možná trochu divné a těžko pochopitelné. Jejich hlavním tvůrcem je legendární spisovatel a kreslíř Dr. Seuss, který stále patří k nejprodávanějším autorům světa. Micheala Jacksona asi znáte, ten je dnes podle odhadů Forbesu nejlépe vydělávající nežijící celebrita, Dr. Seuss, kterého nejspíš neznáte, je hned za ním. Kdo to byl a proč jsou jeho pohádky tak úspěšné?

Vánoce jsou tu a s nimi také nejrůznější pohádky v televizi. Zatímco české (a německé) obrazovky válcuje Popelka a podobně vystavěné příběhy o outsiderovi, který nakonec získal vše, američtí diváci si na Vánoce pouštějí pohádky jiné. Nejčastěji ty, které vytvořil jeden z nejvlivnějších spisovatelů 20. století vystupující pod jménem Dr. Seuss.

Tomu se natolik daří, že jen letos se podle magazínu Forbes prodalo dalších šest milionů kopií jeho knih. A i díky tomu a tučným šekům za televizní a filmová práva se Dr. Seuss s 33 miliony dolarů drží na špici bohatnoucích umělců. Tedy spíše jeho dědiců a nástupců licencí na jeho autorské dílo. To čítá na 60 knih, jichž se celosvětově prodalo přes 600 milionů kusů (víc než od autorky Harryho Pottera J. K. Rowlingové).

Příběh muže s občanským jménem Theodor Geisel začíná. 

Doktorem kvůli prohibici

Malý Teddy se narodil v roce 1904 ve Springfieldu ve státě Massachusetts a jeho otec vedl rodinný pivovar. Pivovar však musel kvůli prohibici zavřít a otec se dal do služeb municipality, kde dostal na starosti místní veřejné parky. Protože byli Geiselovi potomci německých přistěhovalců, během první světové války museli čelit občasným nenávistným výlevům svých spoluobčanů. A možná již tady se rodil Tedův poměrně jasný antinenávistný postoj, který později projeví otevřeně i skrytě ve svých dílech.

Když navštěvoval Dartmouth College, stal se členem prestižního bratrstva Sigma Phi Epsilon a také začal přispívat do školního magazínu Dartmouth Jack-O-Lantern. Postupně se vyšvihl až do pozice šéfredaktora a o kariéře mohlo být rozhodnuto. 

Jenomže pak se opět projevily restrikce spojené s prohibicí. Ted byl přistižen, jak ve společnosti několika spolužáků popíjí gin a vedení školy jej donutilo rezignovat na funkci v časopisu. Láska k řemeslu mu však nedovolila skončit zcela, přispíval sem dál a své kresby podepisoval pseudonymem Dr. Seuss, což bylo matčino příjmení za svobodna. A tato přezdívka mu již zůstala a později mu zajistila nehynoucí slávu.

Po ukončení studií na Dartmouthu (rok 1925) se Ted Geisel vydal do Oxfordu, kde studoval angličtinu. Býval se mohl stát učitelem a podle svých učitelů mu šlo studium nadmíru dobře. Dokonce tak dobře, až se po pár měsících začal nudit. Vyrazil proto na výlet po Evropě a zde definitivně propadl kouzlům své představivosti, lásce ke kresbě, ale i slovu. Po návratu ukončil (bez promoce) studia a vrátil se do Spojených států (únor 1927). A začal si hledat práci.

Reklamní mág

Po návratu domů začal Geisel obesílat vydavatelství novin, reklamní agentury i knižní nakladatelství s ukázkami své práce. Pro magazín Time chtěl připravit sérii komiksových stripů nazvanou Prominentní Evropané. Magazín nabídku odmítl.

V červenci roku 1927 se mu však zadařilo: The Saturday Evening Post otiskl jeho strip. Honorář ve výši 25 dolarů byl takovou vzpruhou, že se Geisel přestěhoval do New Yorku. A jeho kariéra konečně nabrala na obrátkách. Byť zatím se jednalo o trochu jinou kariéru, než která mu později přinese miliony. Na podzim se stal stálým autorem textů a komiksů v satirickém magazínu Judge. A stabilní výdělek mu konečně dovolil vzít si svou milovanou Helen. Zhruba po šesti měsících od začátku práce v Judge se tu začal objevovat i později kultovní podpis Dr. Seuss.

V jednom ze svých stripů Geisel použil jméno přípravku na hubení hmyzu Flit. A jeho užití jména se stalo natolik populární, že vzrostly prodeje tohoto přípravku. Geisel díky tomu získal práci reklamního copywritera a kreslíře, která mu zajistila ještě více peněz. A také postupně vstupenku mezi newyorskou smetánku. Mezi jeho přátele patřil mimo jiné jeden z tehdejších nejbohatších a nejmocnějších Američanů - bankéř a finančník Frank A. Vanderlip.

Geisel vytvářel kampaně pro největší firmy tehdejší Ameriky. Ale pak přišla válka v Evropě a v Geiselovi se ozvalo jeho spravedlivé já. Začal otevřeně podporovat snahy prezidenta Franklina D. Roosevelta zasáhnout do druhé světové války, naopak kritizoval a zesměšňoval izolacionistické tendence části tehdejších republikánů.

Ale ještě než se podíváme na jeho válečnou kariéru, velmi bohatou a důležitou, je potřeba připomenout, že paralelně s úspěšnou drahou reklamního tvůrce se Geisel pokoušel prosazovat i jako autor dětských knih. Již v roce 1931 sestavil knihu Boners. Jednalo se o sbírku autentických dětských průpovídek, kterou on doplnil vtipnými obrázky. Kniha se stala bestsellerem a následovalo pokračování.

Přesto se svou autorskou prvotinou And to Think That I Saw It on Mulberry Street neměl u nakladatelů úspěch. Geiselovy odhady, kolikrát byl s knihou odmítnut, se různí, ale bylo to nejméně dvacetkrát a spíše až padesátkrát. Nakonec kniha vyšla díky setkání s dávným přítelem z Dartmouthu. Následovaly čtyři další knihy, pro Geisela nezvykle psané klasickou prózou, ale pak již do jeho života opravdu naplno zasáhla válka.

Válečná propaganda

Geisel se nejprve stal politickým kreslířem. Zcela důsledně podporoval vstup USA do války, na rozdíl od jiných uměleckých kolegů měl o Hitlerově charakteru okamžitě jasno a apeloval na to, že je potřeba Hitlera porazit. Činil tak na stránkách magazínu PM, který na počátku války v Evropě patřil k vlivným levicovým magazínům v tehdejším New Yorku.

Naplno se do propagandistické mašinérie Geisel zapojil v roce 1942. Nejprve kreslil plakáty s hesly podporujícími snahy a plány americké armády. O rok později dokonce do armády vstoupil a podílel se na několika propagandistických filmech. Jeden z těchto filmů (Our Job in Japan) se stal základem pro delší snímek Design for Death, který v roce 1947 vstoupil do kin a posléze získal Oscara pro nejlepší celovečerní dokument.

Bestseller s 248 slovy

Je vlastně osvěžující zjištění, že i poté, kdy dosáhnete úspěchu ve dvou až třech oborech, dokážete změnit svůj záběr a uspět ještě daleko výrazněji. Přesně to se totiž podařilo právě Tedu Geiselovi, kterému již odteď budeme říkat opravdu jen Dr. Seuss. Po úspěšných kariérách reklamního, politického, satirického i propagandistického kreslíře se Dr. Seuss pustil naplno do psaní dětských knih. A právě díky tomu se později stane legendou.

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video