Před Velikonocemi vláda umožnila otevřít některým obchodům včetně velkých hobbymarketů. Zákaz pro farmářské trhy ale zůstává a nikdo zatím neví, kdy otevřou. Situace se má podle provozovatelů vyjasnit po Velikonocích. Konkrétní termín znovuotevření ale stanoven není. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch naposledy připustil horizont čtrnácti dní. Tedy ještě před koncem dubna.
Farmářské trhy zůstávají uzavřené. Vláda tak nevyslyšela apel farmářů, provozovatelů ani opozice, podle nichž je pro záchranu tohoto sektoru potřeba obnovit prodej potravin na trzích. Vedle zákazníků farmářských trhů totiž ze dne na den ubyli i všichni odběratelé z oblasti gastronomie.
Drobní zemědělci v průměru po měsíci odhadují propad tržeb o 80 procent. „Velké množství malých českých farmářů je závislé na přímém prodeji svých výrobků přímo ze dvora nebo na farmářských trzích, kterých se pravidelně účastní. Pokud vláda tento způsob prodeje brzy neobnoví, hrozí, že farmáři přestanou dané produkty pěstovat,“ uvádí předsedkyně Spolku pro obnovu venkova a europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).
Pro některé prodejce může být uzavření trhů zcela fatální. Pokud bude absence prodeje trvat dlouho, mnohé farmy či pěstitelé mohou i skončit, což by byla katastrofa. „Odhadujeme, že pokud se situace rychle nezmění, může zbankrotovat až 40 procent malých českých farem,“ dodává Jiří Sedláček, organizátor pražských farmářských trhů Náplavka, Kubáň a Heřmaňák. Těchto trhů se pravidelně úúčastní stovky pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a ostatních výrobců.
V některých zemích Evropské unie přitom trhy fungují dál – například v Nizozemsku, Francii a v německé metropoli Berlíně. Pravdou je, že tam trhy fungují v omezeném bezpečnostním režimu a musejí se dodržovat přísná opatření. Trhovci tak například musejí nosit rukavice, zákazníci musejí držet rozestup minimálně 1,5 metru, nesmějí tvořit fronty nebo se srocovat blízko pultu.
Státy trhy povolují kvůli tomu, že je venkovní prodej podle nich bezpečnější než prodej v uzavřených obchodech. Mají ale i ekonomický motiv. Na tržištích je totiž závislá celá řada drobných zemědělců.
To, že je nákup potravin na čerstvém vzduchu z hlediska možnosti nákazy bezpečnější než nákup v kamenné prodejně, potvrzuje i Ruth Tachezy, vedoucí Národní referenční laboratoře pro papillomaviry a polyomaviry. „Uzavřená místnost s infikovaným člověkem je riziková, čím déle někdo dýchá virus do vzduchu, tím více ho tam je. Z toho vyplývá, že uzavřené obchody s velkým množstvím lidí jsou rizikovější. Venku fouká vítr, svítí slunce a virus se nemůže tak koncentrovat,“ uvádí.
Pokud pěstitelé nebudou mít perspektivu odbytu svých produktů, například zeleniny, omezí její pěstování, což jim přinese katastrofální propad příjmů. Zároveň tím ale klesne i domácí produkce a zvýší se potřeba dovozu, což v době uzavřených hranic může znamenat nedostatek určitých druhů potravin.
Vláda nařídila uzavření farmářských trhů před měsícem, 10. března. Asociace farmářských tržišť napsala otevřený dopis ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi a hlavní hygieničce Jarmile Rážové již 23. března. Ti ale jejich návrh nevyslyšeli. Drobní farmáři se tak přesunuli k on-line prodejům a nabídce na sociálních sítích.
