Reforma zemědělské politiky má pomoci malým zemědělcům | E15.cz

V Evropské unii zanikly miliony farem. Reforma má malým zemědělcům pomoci

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Evropská unie ladí podobu společně zemědělské politiky, aby byla od roku 2023 ekologičtější a více nakloněná menším farmářům. Podle analýzy deníku The Guardian ve společenství zanikly na počátku tisíciletí více než čtyři miliony farem, zejména z oblasti živočišné výroby. Chovaná zvířata se soustředila do větších podniků. Podle odborníků tomu nahrává současný dotační systém. Je však otázka, nakolik se podaří stav změnit.

Mezi lety 2005 až 2016 se podle dat zmíněného britského deníku v EU snížil počet farem zabývajících se živočišnou výrobou o 3,4 milionu na 5,6 milionu. Celkový počet agrárních podniků klesl ze 14,5 na 10,3 milionu. Počet chovaných zvířat na jednoho zemědělce přitom v tomto období výrazně vzrostl. V případě prasat dokonce o 84 procent.

„Důvodem, proč jsme ztratili čtyři miliony farem, byla chyba ve společné zemědělské politice. Podpora byla příliš zaměřena na průmyslové zemědělství a nedostatečně na malé a střední farmy,“ připustil eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. „Jsme v situaci, kdy osmdesát procent podpory jde dvaceti procentům příjemců,“ kritizoval nedávno současné rozložení přímých plateb i místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

počet farem 2005_2016Autor: E15

Společná zemědělská politika spolyká zhruba třetinu unijního rozpočtu a její reformy bývají kritizovány jako promarněné příležitosti. V současnosti v sedmadvacítce panuje shoda nejen na větší podpoře malých zemědělců. Cílem připravovaných změn je také odklon od intenzivního zemědělství s velkým užíváním pesticidů směrem k ekologičtějšímu hospodaření a agrárním postupům schopným čelit klimatickým změnám.

Jenže v případě konkrétních nástrojů se hledá konsenzus těžko. Jedním z velkých témat je zastropování dotací pro velké agrární koncerny. Původně měly podle představ Evropské komise dosahovat maximálně sta tisíc eur ročně na jeden podnik. Současný vývoj však spěje spíše k dobrovolnosti stropů.

Jasno není ani ohledně dalších problematických bodů, například o definici aktivních farmářů a omezení používání pesticidů. Obecně se očekává, že ústupky komise budou patrně vyváženy přísností jinde. O konečné podobě reformy nyní jednají zástupci komise, Evropského parlamentu a členských států, dořešena by měla být nejpozději do konce června.

„Pravděpodobně se dočkáme pár kosmetických změn, ale nemyslím si, že se tak moc změní,“ citoval web Politico nejmenovaného zemědělského experta z Evropského parlamentu, který se takzvaného trialogu za zavřenými dveřmi účastní. Server rovněž zdůraznil, že některé postkomunistické země jako Česká republika jsou proti zastropování dotací, protože mají v důsledku své minulosti velké zemědělské podniky.

Průměrný počet zvířat na jednu farmu v EUAutor: E15

Odborníci přitom upozorňují na úskalí dobrovolnosti, zvýhodnit malé farmáře totiž bylo možné i dosud. Místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jan Štefl tvrdí, že Česká republika tyto možnosti nevyužila.

„Nezavedla žádné platby na první hektary, tak jak to řada států dělá. To znamená, že zemědělcům na první hektary vyplácejí větší částku, která postupně s velikostí podniku klesá,“ uvedl. Dodal, že už nyní mají některé státy zastropované vyplácení dotací, například Polsko maximálně do výměry tří set hektarů.

„Česká republika upravuje dotační pravidla tak, aby dotace směřovaly k podnikům s intenzivní zemědělskou výrobou, což jsou především velké podniky, hlavně holdingového typu. Ty umějí své jednotlivé složky zaměřit na činnosti, na které se poté, podle mě uměle, přesměrovávají dotace,“ je přesvědčen Štefl.

Jako příklad uvedl chov masné drůbeže nebo prasat, kam jde v současnosti vysoká podpora. Souhlasí přitom s tím, že koncentrace agrární činnosti do velkých podniků je částečně dána i dědictvím socialismu, po kterém zůstaly velké zemědělské objekty, například kravíny.

Malé farmy, často rodinného typu, podle něj naopak umějí využívat potenciál členů rodiny, kterým nevadí časově náročná práce. Soustředí se tak například na produkci mléka nebo pěstování zeleniny pro zájemce o kvalitní a čerstvou lokální produkci. Domnívá se, že tento přístup stále není v České republice dostatečně oceněn a přednost má honba za levnou kvantitou.

Princ Charles vyzývá malé farmáře k ekologickému zemědělství
Malé farmy mizely i v někdejší členské zemi EU Británii. Od roku 1990 zaniklo ve Spojeném království přes sto tisíc hospodářství. Zemědělci navíc varovali, že s komplikovanějším přístupem britských producentů na unijní trh a růstem konkurence zemědělských výrobků ze třetích zemí může brexit situaci ještě zhoršit. Princ Charles nyní vyzval malé farmy, aby spolupracovaly ve využívání udržitelných metod zemědělství a staly se centrem environmentálního úsilí.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah