Prodej akcií Strnadovy CSG má dobré načasování a nebude levný. Titul se začne obchodovat i v Praze

Zbrojař Michal Strnad se chystá v následujících dnech nabídnout část své skupiny Czechoslovak Group (CSG) investorům na burze. Vzhledem k současné jízdě akcií evropských zbrojovek se zdá, že načasování je dobré: bude-li transakce úspěšná, půjde o největší primární úpis zbrojní firmy v Evropě a Strnad by se ve svých třiatřiceti letech mohl stát nejbohatším Čechem.

CSG plán vstoupit na burzu Euronext v Amsterdamu formálně oznámila ve středu. Nabídka se má týkat nových akcií za 750 milionů eur (18,2 miliardy korun) a zatím neupřesněného počtu akcií ve vlastnictví Strnada, jenž je zatím jediným akcionářem. 

Podle neoficiálních zdrojů by velikost primárního úpisu akcií (takzvaného IPO) mohla být tři až čtyři miliardy eur a celá skupina by tak mohla dostat cenovku kolem 30 miliard eur (730 miliard korun). Strnad v minulosti avizoval, že chystá prodat až patnáct procent firmy, ale detaily zatím nejsou známy. Víc bude jasné možná už příští týden, až firma ve spolupráci s poradci připraví nabídkovou dokumentaci, takzvaný prospekt. 

Od šrotu do první ligy  

Zbrojařský byznys založil Strnadův otec Jaroslav, který po pádu sovětského bloku skoupil v 90. letech chátrající průmyslové areály a začal s výkupem vojenské techniky kvůli šrotu. Později se ale jako výnosnější byznys ukázalo repasování a prodej tanků, bojových vozidel a děl vyřazených z arzenálů Varšavské smlouvy. V roce 2005 skupina získala vojenský opravárenský podnik v Přelouči zvaný Excalibur Army. Za pár let už měla více tanků než česká armáda a prodávala vojenský materiál v Africe, v arabských zemích i v Indii.

Strnad mladší, který skupinu převzal od svého otce před více než deseti lety, ji postupně dál rozšiřoval a přikupoval nové byznysy. Pak ale přišel únor 2022 a rozsáhlá invaze Ruska na Ukrajinu. CSG riskla investici do rozšíření výroby a stala se jedním z prvních dodavatelů vojenské techniky a munice válčící zemi. A protože ukrajinská armáda stále používala podobné zbraňové systémy jako kdysi země východního bloku, byla česká zbrojovka prostě ve správný čas na správném místě. 

Díky investicím a rostoucí poptávce se firma stala důležitým hráčem v oblasti střeliva: ve výrobě střední a velkorážové munice je v Evropě dvojkou po německém Rheinmetallu, a v produkci munice pro pistole a pušky je dokonce největší na světě. (Předminulý rok koupila americký Kinetic, skupinu významných značek střeliva pro sport, lov i ozbrojené složky –  Federal, Remington, Hevi-Shot a další.)

Dnes je CSG rozkročena do řady oblastí, od nákladních a vojenských vozidel  značky Tatra až po elektronické obranné systémy a drony. Zaměstnává přes 14 tisíc lidí ve čtyřech desítkách provozů od Indie až po USA. 

Zlaté časy pro zbrojaře

Stejně jako další výrobci zbraní a vojenské techniky v Evropě se CSG veze na vlně poptávky, kterou spustila rozsáhlá a nečekaně vleklá válka. Jen loni za prvních devět měsíců zvýšila skupina tržby meziročně o 82 procent na 4,5 miliardy eur a upravený zisk EBITDA o 84 procent na 1,22 miliardy. Tři čtvrtiny tržeb pocházely z Evropy, přičemž samotné dodávky pro Ukrajinu činily 26 procent, jak firma uvádí v oznámení plánované emise.  

Právě silné výkony evropských zbrojařů vzbuzují už nějakou dobu zájem investorů. Například akcie německého Rheinmetallu se za poslední rok téměř ztrojnásobily. Koš evropských zbrojních akcií, který sleduje investiční banka Goldman Sachs, rostl za posledních pět let každý rok zhruba o 51 procent a v pondělí se opět dostal na nový rekord. 

Češi navíc nejsou jediným evropským zbrojařem, který se letos na burzu chystá. Připravuje se též vstup francouzsko-německé skupiny KNDS, výrobce například bojových tanků Leopard, na burzy v Paříži a Frankfurtu.

Společnostem ze zbrojního průmyslu doba nahrává i kvůli politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od loňského návratu do Bílého domu dává evropským vládám najevo, že se na americkou pomoc už nemohou automaticky spolehnout a že se musí o svou obranu postarat samy. Američané také dotlačili evropské členy NATO k závazku navýšit výdaje na obranu na pět procent HDP. A  po Trumpově zásahu ve Venezuele narůstají i obavy, že se Američané pokusí přivlastnit si silou Grónsko, které patří Dánsku.

Růstový příběh

To vše se odehrává v době, kdy evropské muniční sklady zejí prázdnotou kvůli pomoci Ukrajině. CSG podle vlastních slov nyní pomáhá, že konkrétně v případě munice ráže 155 milimetrů, tedy vysoce žádané a použitelné například pro houfnice na Ukrajině, jsou teď zásoby na deseti procentech standardu pro NATO.

Z tohoto hlediska může být IPO Strnadovy skupiny dobře načasované. Aby investoři akcie dobře upsali, je třeba jim nabídnout silný růstový příběh – a Strnad a jeho tým se přesně o to snaží. Investory chce firma nalákat mimo jiné na pravidelné dividendy (až 40 procent čistého zisku) a na skutečnost, že byznys je široce rozkročený. 

V rozhovoru, který Strnad poskytl agentuře Bloomberg v prosinci, se netajil ambicí předběhnout i rivaly jako Rheinmetall a vytvořit největší obrannou skupinu v Evropě. Peníze získané z burzy mají CSG umožnit rozšíření výroby ve všech oblastech, včetně dronů, a ovládnout co největší část dodavatelského řetězce, nutného pro muniční výrobu. Tím by se měl byznys stát víc odolným a nezávislým.

„Žádný z našich konkurentů není tak diverzifikovaný, tak exportně orientovaný a nezávislý na velké armádě své země, pokud jde o zakázky. To je naše výhoda,“ řekl v rozhovoru. 

Cizinec z Východu

Plánovaná veřejná nabídka akcií má nepochybně hned několik důvodů. Ambiciózní Strnad se obrací na kapitálový trh, aby pak s penězi od investorů mohl ještě víc využít skutečnosti, že evropské vlády budou chtě nechtě muset utratit další miliardy za vojenský materiál a tím odradit Rusko od případného útoku. Také je to sázka na předpoklad, že válka na Ukrajině se hned tak nevyřeší, i když představitelé CSG tvrdí, že konec války by byznys jako celek ani jeho expanzi nezasáhl.

Jedním z důvodů pro vstup na akciový trh je také to, kvůli čemu šel na burzu v roce 2020 český výrobce zbraní Colt CZ: veřejně obchodované firmy jsou víc transparentní a tím i důvěryhodnější. A protože CSG uzavírá dohody s vládními partnery, status obchodované společnosti se stovkami mezinárodních investorů vypadá lépe než firma jednoho muže. 

Důvěra je ve zbrojní branži extrémně důležitá a CSG se o tom přesvědčila už při tahanicích kolem nákupu Kineticu ve Spojených státech v roce 2024. Tehdy do jejích plánů ovládnout americký trh s malorážovou municí vstoupila politika a obavy o národní bezpečnost. Začaly se ozývat hlasy, že by se výroba neměla dostat do rukou „neznámých cizinců z východu Evropy“. Jeden z kritiků prodeje, člen sněmovního výboru pro vnitřní bezpečnost Clay Higgins, tvrdil, že by CSG na západních trzích kontrolovala příliš velkou část výroby a že má „vazby na Rusko a Čínu“. Firma se snažila útoky odrážet a argumentovala, že přece má patřičné bezpečnostní prověrky pro NATO a je dodavatelem pro Ukrajinu, kde některé projekty spolufinancuje i americká vláda.

Nové rekordy

Vstup další české firmy na mezinárodní akciový trh je samozřejmě také dobrou zprávou pro české hospodářství a navazuje na debuty zmíněného Colt CZ (pražská burza), nebo  W.A.G. Payment Solutions v roce 2021 (londýnská burza). 

Strnadův počin ale vyčnívá svou velikostí. Měl by pokořit hned několik rekordů: půjde o historicky největší evropské IPO v obranném průmyslu. Z CSG se navíc může stát firma, jejíž hodnota má šanci překonat i polostátní energetickou skupinu ČEZ, dosavadní jedničku na pražské burze s tržní kapitalizací 721 miliard korun. Úspěchem také může být, že se CSG dostane i do prestižního klubu velkých evropských akcií – indexu Stoxx Europe 600. České firmy v indexu v minulosti byly, nyní ale v něm nejsou zastoupeny.

Protože ocenění velkých zbrojních koncernů na burzách roste, nebude ani v případě CSG asi příležitost koupit akcie levně. Podle analytika Fio banky Jana Rašky se tržní násobky u velkých zbrojních firem nyní běžně pohybují kolem 17tinásobku EBITDA za rok 2025 (EV/EBITDA). A podle dosavadních náznaků může být nacenění CSG možná až dvacetinásobek očekávaného zisku EBITDA. Podle Rašky by to převyšovalo i ocenění britské skupiny BAE Systems, amerického Lockheedu Martin či francouzského Thalesu.

Výsledkem burzovního debutu také může být, že se hlavní akcionář Strnad nejspíš posune v žebříčku českých miliardářů. V indexu miliardářů agentury Bloomberg je nyní na 165. místě, s odhadovaným čistým jměním ve výši 17,2 miliardy dolarů (360 miliard korun). Pokud bude prodej jeho akcií v CSG úspěšný, může snadno přeskočit i Renátu Kellnerovou a další současné vlastníky skupiny PPF, jejichž jmění Bloomberg odhaduje na 17,6 miliardy dolarů.  

Je jen škoda, že burzovní debut velké české firmy opět mine pražskou burzu a drobní čeští investoři se k ní v obvykle lukrativní prvotní fázi nedostanou. Nabídka je určena hlavně pro institucionální investory, prioritně se jí budou moci zúčastnit klienti koordinátorů emise – bank BNP Paribas, Jefferies, JPMorgan a UniCredit. Teprve pak klienti takzvaných joint bookrunners, například České spořitelny. 

Burze se nepodařilo majitele přesvědčit, aby přistoupil na takzvaný duální listing, při kterém by se do poptávkové knihy zapisovaly také zájemci z řad širšího okruhu tuzemských investorů. Pražská burza ale plánuje s akciemi CSG začít obchodovat hned první obchodní den, paralelně s amsterdamským Euronextem. To už ale cena může být vyšší než v primárním úpisu.    

Ve frontě na burzu čekají další zbrojaři. O jejich osudu rozhodne i úspěch Strnadovy CSG

Burzy a trhy