Na vojenském záložním letišti Líně u Plzně a přilehlých parcelách by mohla vyrůst továrna na baterie do elektroautomobilů koncernu Volkswagen. Podrobnosti rozhodnutí vlády předá premiér Petr Fiala vedení automobilky, která Česko zvažuje jako jednu ze tří lokalit pro umístění takzvané gigafactory ve střední Evropě. Podle dostupných informací vojsko ustoupilo z požadavku ponechat si letiště Líně ze strategických důvodů.
„Vláda jednoznačně deklarovala, že podnikne všechny kroky pro to, aby byl projekt výstavby gigafactory v lokalitě Líně realizován. Zároveň uložila příslušným ministerstvům, aby zajistila armádě vše potřebné,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Vytipovat vhodnou lokalitu pro vojenské letectvo mají ministerstva pro místní rozvoj, obrany a financí. „Naším úkolem je najít adekvátní náhradní prostory, tedy nejen lokality, ale i potřebnou infrastrukturu pro Armádu České republiky,“ dodal šéf rezortu financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Vláda vycházela z analýzy předložené ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Tajný dokument byl však pouze podkladem pro Síkelův úřad a vládu. „Ministerstvo obrany, respektive armáda o gigafactory nerozhoduje, poskytli jsme vojenské stanovisko jako dílčí podklad pro rozhodnutí vlády,“ uvedl náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Stanovisko rezortu obrany údajně nebylo nepřekročitelné.
Gigafactory Volkswagen v Česku: Jaká jsou možná pozitiva a negativa?
Úřad Černochové dostával v posledních měsících řadu dotazů od představitelů municipalit. „Domnívali se, že rozhodujeme o továrně na výrobu baterií. O tomto záměru ale rozhoduje ministerstvo průmyslu a obchodu,“ stojí v oficiálním stanovisku obrany.
Podle Síkely může být továrna na baterie spolu s celým podnikatelským parkem Plzeň-Líně jednou z největších investičních akcí od vzniku samostatné České republiky. „Stát a samosprávy by získaly na daních a dalších odvodech přes 70 miliard korun. Po započtení multiplikačních efektů by gigafactory přinesla české ekonomice 280 miliard. Vytvoří čtyři tisíce vysoce kvalifikovaných pracovních míst,“ argumentuje ministr.
Nesouhlas s výstavbou gigafactory roste
Odpor kraje a obcí vůči gigafactory je však velký. Samosprávy odmítají poskytnout vlastní pozemky v letištním areálu v Líních, pokud by se měla průmyslová zóna rozléhat na čtyř stech hektarech, a nikoliv na obcemi akceptovatelných 180 hektarech. Spolupráci starostové podmiňují i zajištěním ubytování pro 4,5 tisíce všech pracovníků průmyslové zóny.
„Nepodpoříme nic, dokud nebudeme mít stanovisko armády, které do dnešního dne nikdo z nás nezná, protože je v režimu tajné. Buď se musí odtajnit, nebo někdo musí říct, co v tom usnesení je. Zatím je to čistě akce vlády,“ reagoval na středeční verdikt kabinetu hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti).
K projektu musejí být podle hejtmana vypracovány studie, aby se posoudilo, zda by továrna mohla stát vedle letištní plochy. „Pokud bude bourání letiště bez toho, abychom znali závěry armády, Plzeňský kraj nebude s projektem souhlasit,“ trvá na svém stanovisku Špoták.
Někteří starostové kritizují až čtyř set hektarovou rozlohu zóny. „Větší zóna by zničila nejen obce, ale i kraj. Její zmenšení na 180 hektarů je naše hlavní podmínka, ale ne jediná,“ tvrdí starosta obce Dobřany Martin Sobotka (Aktivní Dobřany), který zároveň zastupuje i další dotčené obce vlastnící potřebné pozemky: Chotěšov, Líně, Novou Ves a Zbůch.
Výstavbu samotného podnikatelského parku Plzeň-Líně schválila vláda už v létě. V usnesení se píše o strategickém projektu, do něhož by stát investoval odhadem devět miliard korun v příštích čtyřech letech. V krajním případě by tak mělo být možné pozemky z majetku obcí vyvlastnit.
„Je třeba se všemi zainteresovanými jednat,“ uvedl k dotazu na možné vyvlastňování náměstek ministra průmyslu a obchodu a zmocněnec pro přípravu podnikatelského parku Edvard Kožušník.
Překvapený ze středečního rozhodnutí vlády je i nový primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). „Podporuji zachování letiště. Nikdy neřeknu souhlasné stanovisko s projektem gigafactory, dokud neuvidím environmentální dopady, sociální a infrastrukturní řešení a personální opatření, která řeknou, kde se vezmou ty tisícovky lidí,“ řekl.
Plzeň bude podle primátora účastníkem všech řízení, protože mu v lokalitě patří zhruba 15 procent plochy.
Případný odprodej pozemků a spolupráci obce podmiňují také tím, že mají být zajištěny dostatečné ubytovací kapacity pro tisíce pracovníků průmyslové zóny. Jedno z možných řešení měla navrhnout Škoda Auto, jenž patří do koncernu VW a opakovaně deklaruje velký zájem o vznik gigafactory v Česku.
Pořízení bytů by zároveň mělo být nepsanou garancí toho, že by v zóně z velké části pracovali tuzemští zaměstnanci Škody. Firma možný výkup bytů nepotvrdila ani nevyvrátila. „Velmi vítáme spolupráci vlády a kraje v rámci přípravy a výstavby strategické průmyslové zóny. Na základě našich interních vyhodnocení se lokalita jeví jako vhodná na území České republiky a má velký potenciál zařadit se do finálního výběru možné lokace pro gigafactory Volkswagenu ve střední a východní Evropě,“ sdělila mluvčí Škody Martina Špittová.
O možnou výstavbu továrny na bateriové články do elektromobilů se nezajímá zdaleka jen koncern Volkswagen. O investování do strategické zóny v Česku usiluje podle Síkelova úřadu i jihokorejská LG.
