Brusel usnadní státní pomoc v boji s americkými subvencemi a čínskou konkurencí

EU se bojí amerického nástroje IRA, který mimo jiné podporuje rozvoj elektromobility v USA. Na snímku prezident USA Joe Biden

EU se bojí amerického nástroje IRA, který mimo jiné podporuje rozvoj elektromobility v USA. Na snímku prezident USA Joe Biden Zdroj: Profimedia

EU se bojí amerického nástroje IRA, který mimo jiné podporuje rozvoj elektromobility v USA. Na snímku prezident USA Joe Biden
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová hovořila o nutnosti konkurovat mimounijním pobídkám i na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
3
Fotogalerie

Evropská komise představila plán, který má sedmadvacítce pomoci konkurovat Spojeným státům ve výrobě elektromobilů a snížit závislost na Číně. Chce uvolnit unijní pravidla státní podpory a umožnit rychlejší schvalování a financování zelených projektů. Brusel se rovněž pokusí zajistit zvýšení kvalifikace pracovníků a uzavření obchodních dohod k hladkým dodávkám kritických surovin.

„Máme jedinečnou příležitost razit cestu. Rychle, s ambicemi a účelně, abychom pro EU zajistili vedení v rychle rostoucím technologickém sektoru s nulovými emisemi,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová podle Bloombergu. Komise podle ní navrhne do jara nové normy, ale až po debatě unijních lídrů na summitu, který se bude konat příští týden.

Brusel byl týdny pod tlakem, aby v reakci na energetickou krizi, balík amerických subvencí a čínskou konkurenci přišel s kroky k ochraně unijního hospodářství. Von der Leyenová na nedávném Světovém ekonomickém fóru v Davosu varovala, že Starý kontinent nesmí zaspat zelenou transformaci průmyslu, protože další regiony do ní masivně investují. 

Komise chce mimo jiné zjednodušit procesy schvalování nových zelených technologií včetně přeshraničních projektů. Pomoci by mělo jasné stanovení časových období. Hlavní pozornost se však soustředí na to, aby státy mohly za tímto účelem poskytovat subvence a daňové úlevy v případě, že potřebují srovnat podmínky s mimounijní konkurencí.

Komise se totiž obává, že americký balíček dotací na zelené technologie, známý jako zákon o snižování inflace (IRA), v jehož rámci má jít 396 miliard dolarů na odklon Spojených států od fosilních paliv, povede k odlivu investic z Evropy. Unijní hospodářství je přitom zvláště zranitelné v důsledku pandemie a války na Ukrajině a s ní souvisejícími vysokými cenami energií, které tvrdě dopadají na domácnosti i průmysl.

Hrozí další odliv firem z Evropy

Některé země v čele s Francií si stěžovaly, že USA jsou ve výhodě i z proto, že na ně tolik nedopadají důsledky války. Naopak podle nich využily situace a vyvážejí do Evropy výhodně zkapalněný plyn jako náhradu ruské suroviny.

„Abychom měli náskok před konkurencí, musíme nadále investovat do posilování své průmyslové základny a učinit Evropu vstřícnější k investicím a inovacím. Aby evropský průmysl zůstal přitažlivý, je třeba konkurovat nabídkám a pobídkám, které jsou dostupné mimo EU,“ prohlásila von der Leyenová už na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s tím, že některé pasáže IRA vyvolaly v Evropě řadu obav. Týká se to například daňových úlev na nákup elektromobilů a dotací na výrobu zeleného vodíku.

Na poplach bije také průmysl, který upozorňuje i na hrozící závislost starého kontinentu na čínských společnostech, které podle něj mají neférovou výhodu ve formě státní pomoci v kombinaci s levnou pracovní silou a méně striktními pravidly týkajícími se mimo jiné dopadů na životní prostředí.

„Mnoho firem se už částečně, nebo zcela odstěhovalo mimo Evropu,“ citovala agentura AFP prohlášení lobbistické skupiny BusinessEurope. Další tisíce pracovních míst jsou v sázce zejména v ocelářství a chemickém průmyslu.

„Silný tlak vzešel od evropského průmyslu, který z toho (IRA) udělal velké téma,“ vysvětlila Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku. „Odpověď by ale měla být taková, že mu pomůžeme, ale zároveň podpoříme zelenou transformaci. Aby to nedopadlo tak, že pomůžeme průmyslu, ale ten zůstane stejný, jaký je,“ domnívá se.

Obavy ze zvýhodnění silných ekonomik

Von der Leyenová se nachází ve složité situaci, jelikož se členské státy dělí na zastánce státní pomoci a na ty, které jsou nakloněny volnému trhu. Navíc už některé dřívější kroky vlád k podpoře národních hospodářství vyvolaly diskuzi o vzájemné konkurenci uvnitř sedmadvacítky. Panují tak obavy, že z dalšího uvolnění pravidel státní pomoci budou těžit bohaté a velké ekonomiky na úkor slabších.

„Z pohledu České republiky uvolnění pravidel státní pomoci zase tolik nepomůže. Pomůže to primárně Německu a Francii,“ uvedla Davidová, podle které existuje riziko, že se Evropa ještě více rozdělí a jednotný trh bude ohrožen. 

Německo a Francie podle AFP představují 53, respektive 24 procent státní pomoci nahlášené Bruselu od loňského března, kdy už se pravidla uvolnila kvůli ruské agresi. Na třetím místě je Itálie se sedmi procenty. Kritici tvrdí, že konkurenceschopnost a lepší investiční prostředí nelze stavět na trvalých nebo nadměrných neúčelových dotacích.

Sedm zemí včetně Česka navíc Evropskou komisi varovalo před vyvoláním nebezpečného transatlantického závodu v poskytování subvencí. „Správnou cestou není eskalovat obchodní válku s USA. Zavádění odvetných protekcionistických opatření ohrozí fiskální stabilitu zemí EU a povede k narušení vnitřního trhu. S americkou stranou musíme nalézt kompromisní řešení, které zachová férové konkurenční prostředí,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Ve hře je vznik společného finančního nástroje

Z komise zaznívá, že státní pomoc bude muset být cílená a dočasná. „Státní podpora se musí stát agilnější, musíme se rychleji rozhodovat. Nepotřebujeme ale žádné přehnané rozšiřování dotací v EU,“ mírnil obavy i německý ministr financí Christian Lindner.

Navíc se hovoří o vzniku společného fondu, díky kterému by členské země mohly financovat žádoucí projekty. „Aby se zabránilo roztříštění jednotného trhu kvůli různým úrovním národní podpory a různým kapacitám pro poskytování takové podpory, je také potřeba adekvátní financování na úrovni EU k usnadnění zeleného přechodu v unii jako celku,“ citoval předem z návrhu opatření Financial Times.

Záměry společného financování ale zůstávají vágní, pozornost se spíše upíná k využití dosavadních nástrojů, zejména 800 miliard eur z fondu obnovy po pandemii. Davidová se však domnívá, že nakonec zřejmě nějaký nový fond vznikne, protože americký balíček je opravdu masivní.

Znovu však upozorňuje, že bude třeba zajistit, aby byl použit smysluplně. „Pro Českou republiku to bude hodně důležité, protože IRA se hodně týká elektromobility, což zde bude zásadní téma,“ zdůraznila s tím, že Česko zatím v této oblasti zaostává kupříkladu za partnery z visegrádské čtyřky.  

Komise v neposlední řadě připouští, že rozvoj zelených technologií může být bržděn nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Proto je třeba zajistit její vzdělávání a zjednodušit uznávání kvalifikací napříč členskými státy. Brusel také plánuje založit „klub kritických surovin“ mezi podobně smýšlejícími partnery, který by zajistil dodávky strategických materiálů.