Německý energetický obrat k obnovitelné energii (OZE) je považován za jednu z příčin ekonomických problémů současnosti. Je příliš překotný, volají kritici, zbytečně ideologický. Němci se prostě rozhodli přejít na OZE a podřídili tomu všechno, zdá se zpovzdálí. To ale není tak úplně pravda. Ani Němcům nejde budování nové energetické infrastruktury tak, jak by si představovali.
Už v prvních měsících svého působení na novém ministerstvu hospodářství a ochrany klimatu na to narazil tehdy nový „zelený“ ministr Robert Habeck. Prakticky neustále si během loňska stěžoval, že Německo musí stavět několik větrníků denně, aby naplnilo své plány, jenže legislativa nepustí větrné motory blíž než na kilometr od bydliště. Je tak velmi těžké budovat větrné elektrárny v lidnatějších oblastech, i když i tam jsou pro zajištění dodávek OZE jistě potřeba. Proti větrníkům se také staví místní občanské spolky, které je považují za „narušitele veřejného klidu“. Problém NIMBY (Not In My Back Yard), tedy hlavně nestavte u mě doma, je aktuální v celé Evropě.
Povolování staveb nových zařízení OZE – ať už větrných, nebo solárních – ale není jediný problém, který Němci dnes musejí řešit. Obrovský boom výstavby, s níž se spěchá, aby se stihla všechna dohodnutá data ekologických závazků, naráží na nedostatek pracovníků. Nejsou zkrátka k dispozici dostatečně kvalifikovaní lidé, kteří by byli schopni elektrárny postavit. Pomocné síly seženete, ale dobrého pokrývače nebo prakticky vycvičeného inženýra?
Kdo poleze k vrtulím a na střechy?
Nejkritičtější je situace v oblasti fotovoltaických elektráren. Německý hospodářský institut uvádí, že na německých serverech bylo loni aktuálních 52 tisíc inzerátů, nabízejících právě tato pracovní místa, což je dvakrát více než v roce 2019, tedy v posledním roce před covidem. Za letošní půlrok to bylo už 36 tisíc pracovních nabídek, rok 2023 bude tedy zřejmě rekordní.
Solární energetika momentálně nejvíc expanduje na jihu Německa, ale mohutně se staví také na východě země. Většina volných míst, která prakticky nelze obsadit, byla i proto loni k dispozici v Berlíně, Sasku a v Braniborsku. Velká náborová kampaň lidí do solárního byznysu probíhá permanentně také v Bavorsku.
Nejžádanějšími pozicemi v solárním podnikání jsou specialisté na instalatérské, topenářské a klimatizační práce, stavební elektrikáři a projektoví manažeři. Největší nárůst volných pracovních míst nyní zaznamenali pokrývači: podle studie Hospodářského institutu nyní téměř každé čtvrté místo pokrývače v Německu připadá právě na společnosti, které stavějí solární elektrárny. V roce 2019 to bylo pouze každé desáté místo.
Velký zájem o pracovníky je také u firem stavějících větrné elektrárny. Nejčastěji vyhledávanou profesí je jednoduše technik. Poptávka po technicích se podle studie za poslední čtyři roky zdvojnásobila. Velký zájem je také o projektové manažery a o stavební elektrikáře. Nedostatek lidí je ale u větrníků přece jen menší než u solárů. Nejvíce pracovních nabídek při budování nových větrníků bylo loni v Brémách, následovalo Meklenbursko-Přední Pomořansko, Hamburk a Šlesvicko-Holštýnsko. Ze 401 okresů v Německu bylo v letech 2019 až 2022 pouhých dvanáct bez jediné pracovní nabídky v této oblasti – sedm z nich připadalo na Bavorsko, kde se na rozdíl od solárního boomu expanze větrné energetiky zastavila. Nejčastěji právě kvůli fenoménu NIMBY.
Obor, kde přibude milion pracovních míst
Podle již zmiňované studie v současnosti v Německu pracuje ve firmách zaměřených na budování větrných energetických systémů kolem 130 tisíc lidí, v oblasti solárních elektráren je to 58 500 lidí. Nedostatek lidí pro budování OZE není nakonec jen německý problém, potýká se s ním celá Evropa. Solar Power Europe (SPE), organizace zastřešující fotovoltaické firmy celé Evropské unie, už v říjnu hlásila, že podobný problém jako v Německu mají skoro všichni. I když situace u našich západních sousedů je suverénně nejhorší, což potvrzuje i evropská solární agentura. SPE zároveň uvádí, že roku 2022 bylo v celém solárním sektoru vytvořeno skoro 650 tisíc plnohodnotných pracovních úvazků. Do čtyř let by to mělo být ještě dalších 1,2 milionu pracovních míst. Růst je to tedy přímo raketový, a to pořád ještě další desítky tisíc lidí chybějí.
Němci se snaží hledat pracovníky i v cizině a přilákat je slušným platem. Zatím se ale věci moc kupředu neposunuly. Plány s OZE tedy nebudou naplněny tak rychle, jak si vláda představovala. Prudký nárůst poptávky v oblastech větrné a solární energie zkrátka odhalil, že budování OZE bude vyžadovat nejen nábor nových lidí, ale také investice do odborných školení a do dalšího vzdělávání pracovníků, kteří doposud dělali méně kvalifikovanou práci. Není vyloučeno, že se sem časem přesunou i lidé z automobilek, kde už po přechodu na elektromobilitu nebude potřeba tolik lidí.
