Válka na Ukrajině měla být odrazem pro novou éru obnovitelných zdrojů v Evropě. Nyní se však ukazuje, že v případě elektřiny z větru nebude vůbec snadné unijní plány splnit. Společnosti z oblasti větrného průmyslu strádají a jejich akcie na burzách prudce klesají. Brusel se obává, aby celý segment nepotkal osud výrobců fotovoltaiky, kterou nyní EU ve velkém dováží z Číny. Plánuje proto několik kroků k záchraně odvětví.
Cílem sedmadvacítky je mít do roku 2030 přinejmenším 42,5 procenta elektřiny z obnovitelných zdrojů. Z větru se v EU loni vyrobilo v průměru šestnáct procent elektřiny, některé dny téměř třetina. Ke splnění unijního cíle bude zapotřebí zvýšit instalovaný výkon větrných turbín ze 204 gigawattů v loňském roce na více než 500 gigawattů do konce dekády. Zatímco další rozvoj solárních zdrojů se v tuto chvíli relativně daří, v případě větrné energie panuje skepse.
Větrníky přibývají příliš pomalým tempem
„Evropský větrný průmysl se v poslední době potýká s problémy při provozování svého byznysu. Největší výrobci větrných turbín vykázali loni značné provozní ztráty. A šestnáct gigawattů nových větrných projektů instalovaných v roce 2022 má daleko k 37 gigawattům ročně, které jsou potřebné k dosažení cílů EU do roku 2030,“ připustila Evropská komise ve svém aktuálním materiálu.
Statistiky průmyslového sdružení Wind Europe jsou jen o trochu pozitivnější. Sedmadvacítka podle nich loni instalovala 16,7 gigawattu větrných turbín na pevnině a 2,5 na moři.
Experti za hlavní potíže segmentu považují vleklé povolovací procesy, nedostatečný přistup výrobců k surovinám a další problémy v dodavatelském řetězci, málo kvalifikovaných odborníků, inflaci i zahraniční konkurenci. To vše dohromady vedlo ke ztrátě ziskovosti firem z odvětví. Potíže jsou především s nákladnou výstavbou větrníků na volném moři.
„Tato situace vyžaduje okamžitou akci. EU nemůže zdvojnásobit tempo zavádění větrné energie bez zdravého, udržitelného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce,“ podotýká Brusel.
Větrné turbíny v unii na rozdíl od solárních panelů pocházely dosud převážně z domácí produkce. Hlavní evropští výrobci představovali 85 procent unijního trhu s komponenty potřebnými k výstavbě elektráren. Sektor je tak i poměrně důležitým poskytovatelem pracovních míst, odhaduje se, že zaměstnává až 300 tisíc lidí.
Evropští výrobci ztrácejí pozice na globálním trhu
Evropské společnosti mají i významný podíl na globálním trhu s větrnými zařízeními. Postupně však klesá ve prospěch Číny, ze 42 procent v roce 2020 se snížil na loňských 35 procent. Z deseti největších společností vyrábějících větrné turbíny mají v sedmadvacítce aktuálně sídlo čtyři, další čtyři sídlí v asijské velmoci. A situace se může zhoršit s tím, jak se unijní firmy noří do stále větších potíží. Brusel se obává, že firmy padnou za oběť čínské konkurenci, případně je přilákají štědré americké pobídky v rámci zákona o snižování inflace (IRA).
Současným symbolem problémů unijního větrného průmyslu je společnost Siemens Energy, pod kterou spadá přední producent větrných turbín a poskytovatel služeb v odvětví Siemens Gamesa. O světové prvenství soupeří s dánským výrobcem Vestas. Akcie německé firmy letos už dvakrát výrazně poklesly, nejdříve v červnu a poté minulý týden. Zatímco před prvním pádem se prodávaly za zhruba 23 eur, nyní se pohybují kolem osmi eur.
Společnost očekává letos velké ztráty poté, co se na jejích nejnovějších modelech turbín objevily závady. Posléze vyšlo najevo, že vyjednává s německou vládou o pomoci. „Bez ohledu na jednotlivé příčiny příklad společnosti Siemens Energy ukazuje, že němečtí a evropští výrobci větrných turbín čelí obrovským výzvám,“ řekl Bloombergu Milan Nitzschke, šéf společnosti SL Naturenergie, která staví a provozuje větrné parky. Varoval, že výrobci turbín potřebují politickou podporu, jinak budou přesouvat výrobu do Asie.
Problémy však mají i energetické společnosti, které stavějí a provozují větrné elektrárny. Švédský Vattenfall v létě zastavil práce na obří pobřežní větrné farmě u pobřeží britského Norfolku. Tvrdil, že jeho náklady vzrostly až o čtyřicet procent a projekt, jenž by měl napájet 1,5 milionu domů, už není ziskový.
Potíže má průkopník na poli obnovitelných zdrojů Orsted
Podobný osud by mohl potkat i ještě větší britský projekt Hornsea 3, jejž rozvíjí dánský energetický gigant Orsted. Firma letos opakovaně varovala před potížemi a žádala britskou vládu, aby jí vytvořila lepší podmínky. Dánská společnost má potíže i v USA a její akcie ztratily od počátku roku téměř polovinu své hodnoty.
„Orsted je velkým hráčem ve světě obnovitelných zdrojů a byl jedním z průkopníků. Na trhu tak panuje představa, že to, čemu dnes společnost čelí, jsou problémy, které bychom mohli vidět i u jiných developerů,“ řekla Bloombergu Larissa Fritzová z ABN Amro Bank.
Někteří odborníci si dělají naděje, že situaci by mohl zlepšit plán na pomoc odvětví, který Evropská komise nastínila minulý týden. Má například zrychlit a zjednodušit povolovací procedury. Firmám by měl usnadnit přístup k financování nových továren i pracovní síly. Brusel mimo jiné navrhuje zdvojnásobit prostředky dostupné na výrobu čistých technologií v rámci Evropského inovačního fondu na 1,4 miliardy eur.
Plánuje rovněž vylepšit systém aukcí na provozní podporu výroby elektřiny z větru. Nově by měl zahrnovat například kritéria delší životnosti instalací, schopnosti dokončovat projekty či jejich kybernetické bezpečnosti. Vzniknout by měla interaktivní digitální platforma EU, kde budou zveřejňovány plány členských států na aukce.
V neposlední řadě by členské země měly dbát na to, aby aukční ceny zohledňovaly růst nákladů během realizace projektů. „Dohromady tyto kroky znamenají pro evropský větrný průmysl a pro schopnost Evropy splnit její klimatické a energetické cíle změnu hry,“ je optimistická asociace Wind Europe.
