Stávající kolektivní smlouva mezi kolínskou automobilkou Toyota a odbory vyprší s koncem tohoto roku. Obě strany už proto jednají o smlouvě nové. Vznikající ujednání by mělo stát na zcela odlišných základech. Odvíjet by se mělo od podmínek, za kterých pracují zaměstnanci Toyoty ve Francii. Takový požadavek vznáší jedna z odborových složek v kolínské automobilce Toyota. Bez jeho splnění se odmítá podílet na podpisu nové smlouvy. Vedení automobilky rokování prozatím podrobněji nekomentovalo.
Pro zhruba 3500 zaměstnanců se jedná o klíčový dokument. Má totiž určit způsob, jakým by se měly nově stanovit podmínky jako: mzda, bonusy včetně podílů na zisku, pracovní doba i přesčasy. Způsob stanovení má být dle odborářů totožný s tím, jaký uplatňuje Toyota ve svých francouzských závodech.
Až do konce minulého roku probíhala výroba aut v Kolíně pod značkou Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA), tedy na základě spolupráce Toyoty a francouzského koncernu PSA. Od letošního roku ale závod funguje pouze pod značkou Toyota. Odbory proto odmítají prodloužení kolektivní smlouvy, jejíž základy vycházely ze společného - zaniklého projektu.
„Budeme vyrábět stejné auto - Toyota Yaris - jako kolegové ve Francii, a to dle stejných pracovních postupů. Takže bychom chtěli i stejný - francouzský - model odměňování. Jinak novou kolektivní smlouvu neuzavřeme,“ uvádí pro deník E15 předseda odborové organizace (Nezávislé odbory pro údržbu a ostatní pracující) Petr Bíba s tím, že příští jednání má proběhnout v září.
Co by pro kolínský závod znamenal přechod na francouzské standardy společnost nekonkretizovala. „Dlouhodobě zajišťujeme zaměstnancům takovou úroveň mzdy a benefitů, abychom zajistili odpovídající životní úroveň v regionu a zemi, ve které žijí,“ uvádí mluvčí kolínské Toyoty Tomáš Paroubek.
Odbory požadují především sjednocení způsobu, jakým jsou základní parametry práce stanoveny. „Pokud si na tyto mzdy a benefity dokáží vydělat ve Francii, není důvod, abychom si na ně nevydělali i my v Kolíně,“ uvedl Bíba.
Podle francouzského vzoru by se měl odvíjet například nárůst mezd od příštího roku. Jak velký by mohl být, odbory ani společnost neuvedly. Průměrná hrubá mzda zaměstnance v Kolíně, který je odměňován na základě tarifů, činí více než čtyřicet tisíc korun.
„Francoužští pracovníci Toyoty také inkasují procenta ze zisku firmy. Požádali jsme naše vedení, aby nám předložilo vyplněný vzorec, jak bonus počítat,“ říká Bíba. Výhrad mají odboráři více.
Hlavní rozdíly v podmínkách práce v obou zemích mají také spočívat v pracovní době. „Francoužští zaměstnanci Toyoty ji mají sedmihodinovou. I při započtení přesčasů dělají méně než my jen při započtení základní osmihodinové doby. U nás navíc není stanoven limit přesčasů,“ tvrdí Bíba.
Pokud pracují Francouzi plánovaně přesčas, dostávají o čtvrtinu vyšší mzdu, pokud neplánovaně, tak odměna roste dokonce o čtyřicet procent. Přesčasy přitom mohou trvat nanejvýš 35 minut.
Bíba nicméně přiznává, že především v posledních týdnech přesčasy pracovníky příliš netrápí, jelikož je kvůli nedostatku dílů omezená výroba. Kromě těchto podmínek se chtějí české odbory inspirovat i navýšením dnů roční dovolené. Za každých pět let odpracovaných pro firmu by měla dovolená narůst o den.
Vedení podniku odmítlo v době probíhajících jednání podmínky blíže komentovat. „V případě zásadní změny bychom záležitost veřejně komunikovali, stejně jako letos při zavedení třísměnného výrobního režimu,“ dodává Paroubek.
Pokud vedení kolínské automobilky na změnu modelu odměn nepřistoupí, novou kolektivní smlouvu neuzavřeme, tvrdí odborová organizace. „Mohlo by to znamenat, že by zaměstnanci přišli o výhody, které kolektivní smlouva upravuje. Pokud by totiž takové výhody zaměstnavatel neupravil v rámci svých vnitřních předpisů, měli by zaměstnanci nárok v zásadě pouze na to, co jim garantuje zákoník práce,“ připomíná vedoucí advokát z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland Radek Matouš. V praxi ale k takovým případům dochází jen výjimečně.
Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu zákoník práce firmy nijak neomezuje v nastavování odměn, připomíná právník a odborník na pracovní právo Tomáš Procházka: „Odměny zavedené ve Francii tak jsou legální i u nás. Není akorát možné motivovat zaměstnance způsobem, který by ho přiměl k nezodpovědnému chování. Například řidiče odměňovat za co nejrychlejší převezení nákladu.“
