Loňská prohra České pošty u Nejvyššího soudu bude mít dohru. Soud tehdy potvrdil znění zákoníku práce, tedy že zaměstnavatelé musejí vyplácet zaměstnancům na totožných pozicích stejnou mzdu nehledě na to, kde v republice pracují. V reakci na zásadní precedens, na který jako první upozornil deník E15, teď vznikají další žaloby.
Podání žalob na Českou poštu chce zatím pěti zaměstnancům zprostředkovat moravská odborová organizace SOS 21. Bude požadovat, aby řidičům jezdícím v Brně vyplatila zpětně po několika letech práce rozdíl mezi jejich platy a platy vyplácenými řidičům v Praze. Rozdíl podle odborů činí 3500 korun měsíčně. Dohromady budou řidiči požadovat téměř půl milionu korun.
Naději na úspěch dává odborům přelomový rozsudek Nejvyššího soudu, který dal loni za pravdu řidiči z Olomouce Petru Hradilovi. Ten zažaloval poštu za to, že dostával za stejnou práci o tři tisíce korun nižší plat než řidič Jan Smutný v Praze. Pošta se sice odvolala k Ústavnímu soudu, jenž zatím nerozhodl, ale odbory neotálejí.
„V reakci na rozsudek nás požádalo o spolupráci dalších pět brněnských řidičů, z nichž čtyři u pošty stále pracují. Do konce ledna poště navrhneme mimosoudní vyrovnání s jedním z nich,“ řekl deníku E15 předseda SOS 21 Petr Pohl. Jelikož už dotyčný není zaměstnancem pošty, nárok na možný doplatek, který by mu pošta musela zpětně uhradit, se každým dnem snižuje. Proto tak odbory postupují pouze u jednoho z řidičů.
„Pokud by pošta na mimosoudní vyrovnání nepřistoupila, což předpokládáme, zprostředkujeme všem pěti řidičům podání žalob o náhradu platů. Jde nám o nápravu diskriminačního přístupu k mimopražským zaměstnancům,“ uvádí Pohl. Zájem o zprostředkování žalob postupně hlásí další zaměstnanci pošty, a to nejen řidiči, tvrdí.
Státní podnik na dotaz deníku E15 uvedl, že je pro něj v tuto chvíli mimosoudní řešení neakceptovatelné, jelikož stále čeká na verdikt Ústavního soudu.
Argumenty pošty, že jsou v Praze náročnější pracovní podmínky i vyšší životní náklady, odbory neuznávají. Odvolávají se na zákoník práce, který nařizuje v rámci jedné firmy na stejných pozicích rovné mzdy. Požadují proto stejně vysoký platový základ. A navrhují řešení.
„Léta poště říkáme, ať změní systém odměňování. Základ mezd by měli mít všichni stejný, konečnou výši platů lze legálně odlišit prostřednictvím různě vysokých doplňkových složek platu. Tak lze promítnout například vyšší životní náklady v Praze,“ navrhuje Pohl.
Že má loňský rozsudek Nejvyššího soudu potenciál spustit lavinu dalších soudních sporů, předpovídal už po vydání verdiktu právník Tomáš Procházka z kanceláře Eversheds Sutherland. Byť poště zatím hrozí „pouze“ pětice nových žalob za necelý půlmilion, o doplacení rozdílu v platech se může v případě vítězství žalujících pokusit větší množství zaměstnanců pošty.
Právník Procházka současnou právní úpravu kritizuje. „Měla zabránit diskriminaci, a místo toho prostřednictvím soudu zavedla ekonomický nesmysl v podobě stejných mezd a platů v celém Česku,“ uvedl dříve. Ministerstvo práce a sociální věcí nicméně legislativu měnit nehodlá. Její současné znění obhajuje i Českomoravská konfederace odborových svazů.
V reakci na zprávu deníku E15 o přelomovém rozsudku Nejvyššího soudu varovala Hospodářská komora zaměstnavatele, aby prověřili, zda platnou legislativu splňují.
