Cínovec znovu v centru dění. Připomeňte si reportáž z míst, kde se má podle memoranda těžit lithium
Hnutí ANO se snažilo udělat jedním z témat předvolební kampaně také podepsané memorandum o těžbě lithia v Cínovci. Nyní ministr Tomáš Hüner jeho platnost podle vlastních slov ruší. Připomeňte si reportáž z léta 2017 z míst, kterých se dění kolem lithia může dotknout nejvíce.
O pohraniční obci Cínovec se v poslední době mluví více než kdy dříve. V médiích, politických debatách, ale také mezi obyčejnými lidmi. Zásoby strategického lithia, které se pod obcí nacházejí, totiž mohou přinést miliardové zisky. Zatím si ale oblast žije vlastním životem tak typickým pro podobné obce u hranic s Německem. Sádroví trpaslíci u silnic a chátrající nevěstince jsou toho důkazem.
Cesta z Dubí do Cínovce stoupá po novém asfaltu skrze husté krušnohorské lesy, pod kterými se nacházejí hlavní zásoby lithia. Provádějí se tu průzkumné vrty, jinak však lesy nedávají své bohatství nijak znát. Ani po dřívější těžbě, která v oblasti probíhala, nejsou žádné viditelné stopy. Místní kopce ale protíná systém štol a chodeb, které mohou posloužit další těžbě.
V současnosti se v souvislosti s těžbou hovoří především o dvou společnostech. První je Geomet, za kterým stojí australský holding European Metals Holding, druhou Cínovecká deponie, která je propojená s investiční společností RSJ a miliardářem Karlem Janečkem. Zatímco Geomet v současnosti provádí průzkumné vrty a má zájem o hlubinnou těžbu, Cínovecká deponie chce získat lithnou slídu z odkaliště, které se nachází na kraji obce.
Zatím je však na Cínovci klid. Při příjezdu do obce zaujmou spíše benzinové pumpy a obchody s německými nápisy, u kterých postávají přeshraniční nákupčí. Samozřejmostí je také kasino a směnárna. Mělké údolí pak nabízí pohled na Zinwald, město na druhé straně hranice. I to nyní díky vlastním zásobám lithia jedná o možnostech těžby.
Za starostou Petrem Pípalem však musíme zpátky po někdejší nechvalně známé silnici E55 do města Dubí. Pod něj Cínovec administrativně spadá. Počet obyvatel obce totiž od začátku minulého století dramaticky klesl – z 1500 zhruba na stovku.
„Finanční zájmy nesmějí převážit nad kvalitou života ve městě,“ opakuje jako už mnohokrát dříve Pípal, který sám na Cínovci bydlí. V posledních měsících mluvil s politiky i s těžaři, kteří by rádi na lithiu zbohatli. Město navíc podle Pípala disponuje prostory pro případné zpracování horniny, které může potenciálně zaměstnat až tři sta lidí.
Starostův optimismus ale jeho sousedé z Cínovce nesdílejí. „Kvůli průzkumům pro hlubinnou těžbu se kácí v místním lese, rozhodně je to špatně pro místní přírodu,“ shoduje se dvojice bývalých horníků vracející se z procházky v lese. Podobné obavy má i mladík pracující na čerpací stanici přímo sousedící s odkalištěm. „Můj názor je ale bezvýznamný,“ odevzdaně dodává.
Pípal je však přesvědčen, že občany před negativy těžby ochrání. „Důkladně budeme sledovat například dopravce, zda splňují podmínky. Jednou z nich je například nutnost zakrytí nákladu,“ vysvětluje odhodlaný starosta.
Geomet předpokládá, že bude na Cínovci těžit minimálně 20 let, podle průzkumů je pod zemí dostatek zásob na další století. Firma tvrdí, že těžba by se obce nijak nedotkla. Vytěžená hornina by se totiž měla zpracovávat v podzemí a odtud by putovala potrubím směrem k Dubí. Jedinou stavební úpravou tak má být výstavba větracích šachet. Naopak přímo v obci by se měla již brzy odehrávat těžba z odkaliště.
Ukazuje se, že najít odkaliště je poněkud komplikované. „Jděte dál po cestě a všechny ty stromy vlevo rostou na něm,“ radí starousedlík bydlící na kraji Cínovce. Na dotaz, co si o těžbě myslí, ale jen rozmáchne rukama a dodá: „O tom už si nemyslím vůbec nic.“ Přímo za obcí se v mlze typické pro místní kraj objevuje pahorek posetý mladými jehličnany. Ty rostou na písčitém podloží, pod kterým se nacházejí zbytky lithné slídy z dřívější těžby.
| Velmi lehký a měkký kov, který dobře vede elektrický proud a teplo a má velmi nízkou teplotu tání a varu. Objevil ho v roce 1817 švédský chemik Johann Arfvedson. Přirozeně se vyskytuje jen ve sloučeninách jako jedno až šestiprocentní příměs hornin. Nejčastěji se jeho chemické variace využívají v bateriích a akumulátorech, ale také jako příměs pro výrobu skel a keramiky pro jadernou energetiku, jako součást léků tlumících afekt, jako pohlcovač CO2 z vydýchaného vzduchu či jako součást lehkých a pevných slitin v letectví. |
Cínovecká deponie by chtěla během následujících šesti let tyto zásoby zpracovat. Denně by tak mělo z obce odjíždět asi 18 nákladních aut. To není podle starosty žádný problém. „Dříve tudy jezdily tisíce náklaďáků, pro obec by to nebyla žádná zátěž.“
Podle Pípala má být těžba z deponie součástí rekultivace a navrácení podoby obce do původního stavu. V současnosti těžbě na odkališti nic nebrání.
Přestože však Cínovecká deponie už dříve oznámila, že chce v místě postavit několik budov souvisejících s těžbou, nic se zatím neděje. Stále totiž není jasné, zda by byla těžba rentabilní. Musela by splňovat přísné ekologické limity – těžit by se tedy například nemohlo 24 hodin denně.
Dubský starosta si dobře uvědomuje, že těžba přinese státu i obci peníze – ty vyplácí těžař při dobývání jakékoli suroviny. Další zisky pak Česko získá z daní. „Vláda jedná populisticky, když říká, že lithium bude v českých rukou. Také bych si to přál, ale je to nereálné,“ říká starosta Dubí Pípal.
„Ve světě panuje úzus, že firma, která vlastní průzkumná práva, přistoupí také k těžbě,“ objasňuje Pípal. „Pochybuji tak, že by Australané místo pro těžbu Česku předali,“ dodává starosta.
V červenci snahu získat těžbu pro státní podnik Diamo zmiňoval premiér Bohuslav Sobotka, ale zástupci firmy pro deník E15 uvedli, že situaci stále analyzují a žádné konkrétní kroky nepodnikají. Těžba pod Cínovcem by přitom mohla začít do tří let. Během nich se ukáže pravda o bohaté české budoucnosti plné lithia.
