Vývoj na energetické burze předznamenává bolestivou zimu. Cena plynu se navzdory konci topné sezony drží stále vysoko, a cena elektřiny dokonce od začátku roku vzrostla na dvojnásobek. Do konce příští zimy se přitom situace nejspíš nezlepší, spíš naopak, obávají se analytici.
Burzovní trh oceňuje roční dodávku elektřiny zhruba na 240 eur za megawatthodinu. To je dvakrát víc, než kolik stála na začátku roku, a o 170 eur víc než před rokem. U plynu, kde se nejčastěji sleduje měsíční kontrakt, vychází červencová dodávka na klíčové rotterdamské burze kolem 86 eur za megawatthodinu. Od března, kdy stejný kontrakt vyšel na 206 eur, toto číslo sice pozvolna klesá, stále se ale drží na zhruba čtyřnásobku oproti minulému létu.
„Na elektřině se projevují problémy francouzské jaderné energetiky. Polovina jejích reaktorů je nyní mimo provoz. Doufejme, že i tam se ještě před zimou situace zlepší,“ míní analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
U plynu pokles ceny podle něho odráží skutečnost, že se daří plnit evropské zásobníky tak, aby byly připravené na další topnou sezonu. Zároveň podle Gavora klesly obavy, že dojde k překotnému a plnému přerušení ruských dodávek plynu. I přesto lze podle něho očekávat tuhou zimu, při níž se energetičtí dodavatelé ani jejich zákazníci neobejdou bez zapojení státu.
S tím souhlasí i energetický expert a prezident poradenské společnosti Deloitte Josef Kotrba. „Burzu čeká v létě silný pokles cen související s osvitem fotovoltaických elektráren. Zimní ceny elektřiny ale budou opět pod vlivem drahého plynu dosahovat rekordních výšin. Neočekávám, že se v této oblasti situace v příštích dvanácti měsících uklidní,“ obává se Kotrba.
Dopad na spotřebitele bude podle něj o to vyšší, že na burzách roste zájem o dlouhodobější kontrakty, které jsou v současnosti dokonce ještě dražší. Výsledkem tak bude další zdražování dodavatelů.
Dodavatelé od konce topné sezony zdražují tarify především novým zákazníkům. Například u skupiny ČEZ budou od července pražští zákazníci s novými ročně zafixovanými smlouvami za jednu megawatthodinu plynu platit 4920 korun, zhruba dvojnásobek co doposud a 3,5krát více než před rokem. Cena se týká zákazníků, kteří plynem pouze vaří, a zahrnuje veškeré poplatky včetně DPH. U elektřiny nový pražský zákazník zaplatí při roční fixaci za elektřinu 10 542 korun za megawatthodinu, tedy přibližně dvojnásobek loňských cen.
Ostatní hráči se stejnému kroku nevyhnou. „ČEZ jako dominantní hráč na trhu udává tón a další obchodníci budou jeho cenovou politiku pochopitelně dorovnávat,“ varuje Gavor. Společnost E.ON novým zákazníkům zdražila tarify v červnu, další hráči jako Innogy nebo Pražská energetika v květnu a pravděpodobně ne naposledy.
U stávajících zákazníků, kteří nemají zafixovanou cenu, změna ceníků není tak častá. Kotrba se však domnívá, že další zdražení brzy postihne i je.
„Obchodníci se zvýšení cen bohužel nevyhnou, budou muset energii nakoupit za dnešní burzovní ceny. Spekulace, že se ceny sníží a že by s nákupem energie čekali do zimy, by totiž mohla vést ke stejnému konci, který jsme loni viděli u Bohemia Energy,“ varuje Kotrba. Nad rámce tohoto zdražení už ale podle analytiků k dalšímu zvýšení cen nejspíš nedojde, alespoň pokud nenastanou katastrofické scénáře.
Příští zima tak bude velkou zkouškou jak spotřebitele, tak dodavatele. Vláda na to zatím systémově nereaguje, dosud jen přislíbila, že nejpozději od začátku topné sezony zavede úsporný tarif. Náklady státního rozpočtu na tuto pomoc ministerstvo průmyslu odhadlo na 16 až 24 miliard korun.
Technické podrobnosti o připravované pomoci zatím nebyly zveřejněny, ale podle vyjádření vládních představitelů má tarif obsahovat motivační prvky ke snížení spotřeby. Jak by takový tarif mohl vypadat, naznačil bývalý člen bankovní rady Lubomír Lízal.
„Polovina loňské spotřeby by byla za dřívější nižší ceny a cokoliv nad pak za ceny současné. Platilo by to pro všechna odběrná místa včetně státní správy. Jednoduché, srozumitelné a vysoce motivační. Na polovinu spotřebu zredukuje málokdo, o třetinu to již lze docílit s dostatečným úsilím,“ navrhuje Lízal.
Klíčové podle Kotrby přitom bude, aby speciální tarif finančně pomáhal zejména domácnostem, které vytápějí plynem nebo elektřinou a nejsou tedy napojeny na centrální zásobování teplem.
