Emise CO2 v grafech. Smělé cíle má kromě Evropy i Čína, přesto staví nové uhelné elektrárny

Peking deklaruje, že do atmosféry bude do konce dekády vypouštět stále více oxidu uhličitého. Rok 2030 má ale představovat bod zlomu.

Peking deklaruje, že do atmosféry bude do konce dekády vypouštět stále více oxidu uhličitého. Rok 2030 má ale představovat bod zlomu. Zdroj: profimedia

Čína, která vypouští nejvíce skleníkových plynů na světě, chce dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality v roce 2060 – tedy jen o deset let později než Evropská unie.
Studie organizace s názvem Centrum pro analýzu energetiky a čistoty ovzduší navíc uvedla, že v první polovině letošního roku plánovaly čínské státní firmy uvést do provozu 43 nových uhelných elektráren.
3
Fotogalerie

Plnění vlastních ambiciózních emisních cílů bude zřejmě ještě mnohem náročnější pro Čínu než pro Evropskou unii. Asijská velmoc, která vypouští nejvíce skleníkových plynů na světě, chce dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality v roce 2060 – tedy jen o deset let později než Evropská unie. Od roku 2008 přitom nabral růst čínských emisí prudké tempo, které prozatím nezpomaluje. Podrobnosti najdete v interaktivní infografice serveru E15.cz z miniseriálu zaměřeného na trend boje s CO2.

Peking deklaruje, že do atmosféry bude do konce dekády vypouštět stále více oxidu uhličitého. Rok 2030 má ale představovat bod zlomu.

Následně mají čínské emise CO2 už jen klesat. Největší výzvou při dosahování tohoto cíle patrně bude energetický mix země. Více než polovina elektrické energie vyrobené z uhlí loni připadla na Čínu. Její produkce dokonce vzrostla o téměř dvě procenta.

Studie organizace s názvem Centrum pro analýzu energetiky a čistoty ovzduší navíc uvedla, že v první polovině letošního roku plánovaly čínské státní firmy uvést do provozu 43 nových uhelných elektráren.

Trend je ve výrazném rozporu s klimatickým směřováním Evropské unie, kde jednotlivé státy uhlí ze svého energetického mixu odstraňují či tak plánují učinit. Starý kontinent se započtením Velké Británie nicméně objem vypouštěných skleníkových plynů redukuje dlouhodobě, de facto již od 80. let minulého století.

V některých ohledech je lídrem „zelených“ snah v Evropě Velká Británie – prodej nových aut se spalovacím motorem zakázala už od roku 2030, zatímco Evropská komise chce stejné nařízení uvést do praxe o pět let později.

Kritici podobných ekologických snah ale argumentují, že v globálním měřítku toho moc nezmění, pokud se k výrazným změnám definitivně neodhodlá Čína a „zbytek světa“, tedy další relativně velké ekonomiky jako Brazílie, Austrálie, Indonésie, Turecko nebo Rusko.

Jejich transformaci by hypoteticky mohlo napomoci i takzvané uhlíkové clo. To by postihovalo dovoz zboží a surovin ze zahraničí, které nebylo zatížené emisními povolenkami. Jak na Twitteru uvedla šéfredaktorka serveru Euractiv.cz Aneta Zachová, konkrétně pro Rusko by mohly být dopady tohoto druhu cla značné.

Video placeholde
Gigafactory Volkswagen v Česku - pozitiva a negativa továrny na baterie do elektromobilů • Videohub