Konec nových aut se spalovacími motory v roce 2035 platí. Definitivně se na tom dohodli příslušní ministři členských států Evropské unie. Na zmírnění pravidel na poslední chvíli tlačila skupina států v čele s Německem, do níž patřilo i Česko. Dosáhla výjimky pro motory spalující syntetická a uhlíkově neutrální paliva.
Berlín a Praha s dosaženým kompromisem souhlasily a odblokovaly tak schvalovací proces. Proti regulaci nakonec hlasovalo jen Polsko, což nestačilo na zastavení kompromisního návrhu. Ten se přitom podařilo dojednat teprve v pátek večer. Itálie, Bulharsko a Rumunsko se zdržely hlasování. Normu již dříve schválili europoslanci, proto nyní rovnou vstupuje v platnost.
Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová označila návrh za nerealistický, varovala před budoucím růstem cen automobilů. EU podle ní nevyhodnotila dopad regulace na ekonomiku a životní úroveň obyvatel. Itálie se na poslední chvíli pokusila do návrhu prosadit, aby se výjimka pro uhlíkově neutrální paliva vztahovala i na biopaliva.
Výjimky týkající se syntetických paliv pravděpodobně využijí především výrobci sportovních automobilů. Směr, kterým se ubírají velké evropské automobilky, to ale nezmění. „Není pochyb o směřování automobilového průmyslu jako celku,“ řekla novinářům švédská ministryně energetiky Ebba Buschová.
Premiér Petr Fiala (ODS) označil už minulý týden dosažení dohody za naplnění jednoho z výsledků českého předsednictví EU. „Vítám, že se v EU podařilo dosáhnout dohody ohledně závazných podmínek pro syntetická paliva do motorů osobních aut. Znamená to, že se nové spalovací motory budou moci prodávat i po roce 2035,“ uvedl.
Kritici dohody včetně například předsedy ANO Andreje Babiše poukazují na to, že syntetická paliva jsou zatím drahá a stávající objem produkce neumožňuje jejich masové využití.
Další naopak upozorňují, že výroba syntetických paliv je ve srovnání s elektrickým pohonem výrazně neefektivní. „Je omyl, že syntetická paliva jsou cesta k levné mobilitě. Nejen proto, že od střední třídy počínaje se ceny bateriových a spalovacích aut srovnávají a v nákladech na provoz jasně dominují ta bateriová. Provoz na syntetická paliva totiž bude hodně nákladný. K vyrobení jednoho litru je třeba zhruba 27 kilowatthodin čisté elektřiny. To spolu s nízkou účinností spalovacích motorů vede k zoufale nízké energetické efektivitě, a tedy i vysoké ceně,“ napsal ve svém blogu europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer.
VIDEO: Výroba baterií do elektromobilů v mladoboleslavském závodě Škoda Auto
