Evropská unie se na blížící topnou sezonu pečlivě připravuje, plynové zásobníky jsou na letní poměry rekordně naplněné. Navzdory snižování závislosti na ruské surovině a příklonu k LNG zůstává kontinent z hlediska dodávek zranitelný a ve vleku událostí i ve vzdálených končinách. Ceny plynu teď rostou kvůli pokračujícím obavám ze stávky v australských terminálech. Mezitím kvůli rekordní globální poptávce po ropě zdražila i tato surovina.
Unijní země se nenechaly ukolébat loňskou mírnou zimou a přípravu na letošní topnou sezonu nezanedbávají. Naplněnost evropských plynových zásobníků minulý týden překročila 87 procent, přičemž v některých státech nechybělo mnoho do maximální kapacity. Desetiletý průměr pro toto období přitom podle Reuters činí 71 procent a závazným unijním cílem je devadesát procent do listopadu. Španělsko a Nizozemsko už tuto metu překonaly a Německo s Itálií k tomu měly blízko.
Ceny suroviny v nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF přesto minulý týden významně vzrostly. V pondělí se pro tento měsíc pohybovaly kolem 36 eur za megawatthodinu, v případě zářijových kontraktů to bylo zhruba čtyřicet eur a u prosincových téměř 52 eur. Příčinou růstu je především hrozba stávek v australských LNG zařízeních, která dodávají na světové trhy desetinu zkapalněného plynu. Vývoj trhy zaskočil, obchodníci vesměs sázeli na pokračování cenového poklesu.
Plyn by mohl být až třikrát dražší
Banka Goldman Sachs varuje, že v zimě by se ceny na Starém kontinentu mohly zdvojnásobit až ztrojnásobit. „Potenciální stávka přichází v době, kdy je trh s plynem v nejistém stavu, i když ceny klesly a jsou na relativně nízké úrovni ve srovnání s nedávnou minulostí,“ řekl Bloombergu Oystein Kalleklev ze společnosti Flex LNG, která vlastní a provozuje velké plynové tankery. Narážel na to, že před rokem stál plyn v TTF téměř dvě stě eur za megawatthodinu a pod hranici čtyřiceti eur se dostal až v květnu.
Výpadek v Austrálii, která je třetím největším světovým vývozcem LNG, by primárně postihl kupce v Japonsku, Thajsku, na Tchaj-wanu a částečně také v Číně. Museli by se poohlédnout po jiných dodavatelích, což by mohlo vyvolat cenovou válku mezi asijskými a evropskými odběrateli. Vývoz přitom omezují i někteří menší exportéři. Kupříkladu Egypt ho téměř zastavil kvůli enormní domácí poptávce dané vysokými teplotami.
Pozornost se proto upíná k největším producentům zkapalněného plynu, tedy Spojeným státům a Kataru. „Americké zkapalňovací terminály nedokážou v případě potřeby dodat další objemy plynu,“ řekl zmíněné agentuře energetický expert Andrei Belyi ze společnosti Balesene OÜ. Rizikem je i hurikánová sezona a jiné nevyzpytatelné jevy. Loni tak například dlouhé měsíce nefungoval kvůli ohni důležitý texaský terminál.
Ať už vyjednávání odborů v Austrálii dopadne jakkoli, současná situace podle odborníků dokazuje, že Evropa je v dodávkách plynu stále zranitelná a ani na producenty ze spojeneckých a bezpečných zemí nemusí být spolehnutí. „Riziko stávky v Austrálii znovu zvýraznilo skutečnost, že se zjevně nacházíme na globalizovaném trhu,“ řekl Financial Times Tom Marzec-Manser z poradenské firmy ICIS. „Evropa pochopitelně zalátala díru po ruských potrubních dodávkách univerzálním LNG. To ale vede ke zvýšené cenové volatilitě,“ dodal.
Ceny ropy rostou už týdny
Se zdražováním ropy se může potýkat nejen Evropa. Ceny suroviny typu Brent rostou takřka stabilně od začátku prázdnin. Barel ještě na konci června stál přes 72 dolarů, nyní se obchoduje kolem 86 dolarů. Může za to růst poptávky v kombinaci se snižováním produkce ve skupině OPEC+.
Tito těžaři podle webu Oilprice.com v červenci snížili dodávky suroviny o 1,2 milionu barelů denně na 50,7 milionu barelů, což je nejnižší úroveň za téměř dva roky. Většina poklesu jde na vrub Saúdské Arábie, která se tak zřejmě snaží zvýšit ceny ropy a vylepšit si rozpočet.
„Prohlubující se omezování dodávek od skupiny OPEC+ se střetlo se zlepšeným makroekonomickým sentimentem a historicky vysokou světovou poptávkou po ropě,“ uvedla ve své srpnové zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Tvrdí, že navzdory obavám z klimatických změn a proklamacím o snižování spotřeby fosilních paliv se poptávka po ropě v červnu dostala na rekordní úroveň 103 milionů barelů denně. A na další maximum by měla mimo jiné v důsledku zvýšeného cestování stoupnout tento měsíc. Celkově předpokládá, že letos dosáhne denního průměru 102,2 milionu barelů.
Velký podíl na tom má Čína, jejíž spotřeba je navzdory pochybnostem o zdraví její ekonomiky vyšší, než se čekalo. Růst poptávky po ropě bude zřejmě pokračovat i v příštím roce, ovšem nižším tempem, než agentura předpokládala dříve.
