Evropská komise v úterý představila dlouho očekávaný návrh na masivní investice do výroby počítačových čipů. Brusel poskytne na vývoj komponentů v Evropě jedenáct miliard eur, zhruba 266 miliard korun z veřejných zdrojů. Podpora klíčového technologického odvětví má zároveň do konce desetiletí vyvolat další investice v celkovém objemu 43 miliard eur.
„V krátkodobém výhledu je naším cílem zvýšit odolnost vůči budoucím krizím tím, že budeme schopni předvídat nedostatky v dodavatelských řetězcích a předcházet jim,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „V dlouhodobější perspektivě by se Evropa mohla stát jedním z důležitých producentů na tomto velmi strategickém trhu,“ doplnila Leyenová. Evropská unie se aktuálně podílí na globální produkci čipů přibližně devíti procenty. Do roku 2030 by to mělo být dvacet procent.
Nedostatek čipů aktuálně trápí řadu průmyslových odvětví na celém světě, od výrobců elektroniky až po automobilky. Výrobu kvůli němu musela loni i letos několikrát přerušit i tuzemská Škoda Auto. Především kvůli chybějícím součástkám se v Evropské unii za rok 2021 prodalo pouze 9,7 milionu nových vozidel, což znamená meziroční pokles o 2,4 procenta. Přitom už rok 2020 byl pro evropský autoprůmysl z hlediska tržeb mimořádně slabý.
Jaké strategické změny chystá Škoda Auto:
Továrna nejdřív za tři roky
Odborníci hodnotí plán Bruselu z dlouhodobého hlediska pozitivně, na vyřešení současné čipové krize však podle nich nebude mít vliv. „Čipy jsou strategickým zbožím a je proto správné, aby jejich výroba byla podpořena v Evropské unii z veřejných prostředků. Cílem přitom nemá být ani tak dosažení soběstačnosti, jako spíš zamezení prohlubování ztrát v technologickém vývoji proti USA a Číně,“ soudí hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Současná iniciativa Evropské komise může podle Sobíška přinést ovoce ve střednědobém horizontu. „Zřejmě ale již nevyřeší nynější nedostatek čipů v autoprůmyslu. O konec této krize se během příštích dvou let postarají současní výrobci,“ myslí si ekonom.
Stejný názor má i ekonomický analytik EU z České spořitelny Radek Novák. „Je rozumné podporovat rozvoj tohoto průmyslu na evropském území. Potrvá ale minimálně rok než se Evropské komisi podaří všechno dohodnout a uzavřít partnerství s nějakými firmami. Další dva roky zabere stavba a zprovoznění továrny. Pokud tedy budeme hodně optimističtí, Evropa spustí výrobu vlastních čipů nejdříve v roce 2025 a to už může být na trhu úplně jiná situace,“ vypočítává Novák.
Všichni mimoevropští výrobci počítačových komponentů jako je americký Intel, tchajwanský Foxconn nebo jihokorejský Samsung v posledních měsících oznamují vlastní plány na rozšiřování výroby. Na základě Novákova mínění se tak klidně může stát, že Evropská unie otevře svůj závod ve chvíli, kdy bude cena čipů naopak klesat. Zároveň bude velice těžké samotný nápad uskutečnit.
Česká role
„Je velkou neznámou, zda se Bruselu podaří najít ryze evropské společnosti s evropskými vlastníky, které budou schopné ty továrny postavit. Hlavní producenti čipů se dnes koncentrují zejména ve východní Asii a Spojených státech. Firem, které mají potřebné know-how a dokázaly by zajistit stálou výrobu v současné Evropě moc není,“ myslí si Novák.
Dalším aspektem, který bude potřeba brát v potaz je skutečnost, že výroba počítačových komponentů je velice náročná na spotřebu energie a vody. „Z toho důvodu nedává velký smysl, aby továrna na čipy vznikla například v České republice. Evropská komise ji bude muset i s ohledem na své klimatické cíle lokalizovat někam, kde je vody a srážek dostatek, třeba do Švédska,“ míní Novák.
Česko by se podle expertů mělo soustředit hlavně na podporu vývoje a výzkumu počítačových komponentů. „Už teď máme na Moravě několik šikovných firem, které čipy navrhují nebo prodávají výrobcům software,“ doplňuje Novák. Jedním z takových vývojářů je například brněnský startup Codasip. „Určitě by bylo skvělé, kdyby Češi získali v celoevropském projektu produkce čipů nějakou roli,“ uzavírá Sobíšek.
Podobně vysokou sumu jako Evropa chce na výrobu počítačových komponentů v příštích letech vyčlenit také americký prezident Joe Biden. Ten se už od loňska snaží Kongresem USA protlačit návrh na investice do odvětví v hodnotě kolem padesáti miliard dolarů.
