Francie odstavila čtyři jaderné reaktory. Ve vedru se nezvládají chladit

Jaderná elektrárna Fessenheim ve Francii.

Jaderná elektrárna Fessenheim ve Francii. Zdroj: ČTK

Francouzská jaderná elektrárna Fessenheim
Jaderná elektrárna Fessenheim
3
Fotogalerie

Vlna veder, která zasáhla většinu Evropy, není zdrojem nepříjemností jen pro lidi. Příliš velké teploty způsobují potíže i francouzským jaderným elektrárnám. Státní energetická společnost EDF musela na konci minulého týdne odstavit čtyři ze svých jaderných bloků. Důvodem jsou problémy s chlazením.

EDF odstavila čtyři reaktory v elektrárnách Saint-Alban, Bugey a Fessenheim. Důvodem je příliš teplá voda v Rýnu a Rhôně. Právě říční vodu elektrárny využívají ke svému chlazení. Především potíže elektrárny ve Fessenheimu vyvolaly nevoli v sousedním Německu, které dlouhodobě usiluje o uzavření této stárnoucí elektrárny nedaleko svých hranic. Prozatím tomu ale brání vlekoucí se stavba nové jaderné elektrárny v Flamanville, která má Fessenheim nahradit.

S příliš teplou vodou v řekách se přitom obtížně vyrovnávají i mnohé německé reaktory. Elektrárna Philippsburg omezila výkon o deset procent a její provozovatel, koncern ENbW, počítá s tím, že bude ještě hůře. Firma si u úřadů vyjednala výjimku, která jí umožní provozovat jaderné elektrárny i poté, co teplota říční vody určené k chlazení bloků překročí 28 stupňů. Výkon snížily také elektrárny Grohnde a Brokdorf.

Problémy mají i reaktory v dalších zemích, provoz elektráren komplikuje například mimořádně teplé skandinávské léto – podle údajů agentury Reuters jsou současné teploty o 6 až 10 stupňů vyšší, než bývá v této době obvyklé. Švédský Vattenfall už odstavil jeden blok elektrárny Ringhals poté, co teplota vody v moři, kterou elektrárny využívá k chlazení, překročila limitní hodnotu 25 stupňů. Finská elektrárna Loviisa je sice stále v provozu, kvůli vedrům musela ale omezit výkon.

K omezení dochází i ve Švýcarsku, kde řeka Aara nezvládá chladit reaktor v Mühlebergu, který musel snížit výkon o deset procent. K podobnému jevu ale podle provozovatele dochází každé léto. Výkon musela snížit výkon i nejstarší fungující jaderná elektrárna na světě v Beznau.

České jaderné elektrárny díky odlišné konstrukci vedra zvládají lépe. „Naše elektrárny využívají takzvaný uzavřený cyklus, ke snižování teploty vody se používají chladicí věže. Vysoké teploty tak výrobu v elektrárnách prakticky neomezují, na rozdíl od průtočných systémů, které se vyskytují například ve Francii či Německu,“ uvedl v minulém týdnu pro E15.cz mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík.