Francie se potýká s restartem reaktorů, riziko blackoutů roste | E15.cz

Francie sváží z ciziny svářeče na opravy reaktorů. Zpoždění narůstá a s ním riziko blackoutů

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0
Audioverze článku Audioverze

Stojící reaktory v době energetické krize se stávají pro Francii noční můrou. Přestože na pomoc s opravami přijeli pracovníci z USA a Kanady, slábnou naděje, že bude jaderná flotila společnosti EDF na zimu v obvyklém nasazení. Tradiční exportér elektřiny tak hledá cesty, jak zvýšit výkon vodních a větrných elektráren a také dovoz energií. Úřady i tak varují, že riziko zimních výpadků roste.

„EDF se zavázala pro letošní zimu restartovat všechny své reaktory,“ ujišťovala začátkem září ministryně energetiky Agnès Pannierová-Runacherová. Realita je však taková, že v současnosti v zemi stále stojí 25 z 56 jaderných bloků a vzhledem k časovému skluzu oprav mizí naděje, že se je podaří zprovoznit do kalendářního začátku zimy.

Neustálé snižování odhadu výroby z jádra

Jádro přitom za normálních okolností zajišťuje Francii sedmdesát procent elektřiny a země byla díky němu i největším evropským vývozcem elektrického proudu. Výkon reaktorů je však nyní zhruba 25 procent pod obvyklou úrovní. Dosud tlumilo dopady výpadků teplé počasí, chladné měsíce ale budou zatěžkávacím testem. V zimě totiž elektrické vytápění bytů a kanceláří dokáže vysát až čtyřicet procent dodávek elektřiny.

„Vím, že jsou týmy EDF v extrémním nasazení. Musíme však být připraveni na každou situaci, včetně řízených výpadků během této zimy,“ varovala minulý týden v parlamentu premiérka Élisabeth Borneová. Na rizika především lednových blackoutů upozorňuje i síťový operátor RTE. „Situace v prosinci a od konce února se jeví jako méně riziková,“ předpovídá podle Bloombergu.

embed:

EDF přitom už začátkem tohoto měsíce opět snížila odhad letos vyrobené elektřiny z jádra na 275 až 285 terawatthodin. Předchozí květnová prognóza hovořila o 280 až 300 terawatthodinách, loni reaktory vyprodukovaly 361 terawatthodin.

Problémy s reaktory se táhnou už zhruba rok. Při jejich údržbě, částečně odložené kvůli pandemii koronaviru, vyšlo najevo, že řada jich má problémy s korozí a je náchylná k prasklinám. V létě k potížím přispěly vysoké teploty a nízké stavy řek a na podzim stávky. Aby se opravy urychlily, povolala firma Framatome, odnož EDF, na pomoc zhruba stovku svářečů ze Spojených států a Kanady, kteří mají doplnit pětistovku místních odborníků.

Dovoz elektřiny i LNG

Francie přijímá i opatření k získání elektřiny odjinud. Vláda chystá legislativní úpravy, které mají zajistit větší výkon vodních a větrných elektráren. Paříž také jedná s německými společnostmi o zvýšení importu. Hovoří se rovněž o získávání elektrické energie za záložních zdrojů, například z agregátů datových center.

 

Prezident Emmanuel Macron učinil z jaderné energetiky ústřední bod v úsilí Francie dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Vzhledem ke stavu stárnoucí flotily o tomto plánu vzrůstá skepse. Nejvíce ho kritizují ekologičtí aktivisté, podle kterých by finance měly být raději vyčleněny na obnovitelné zdroje. „Reaktory nebudou připraveny v roce 2035 nebo 2037, jak bylo oznámeno – je to jisté a stojí nás to hodně peněz,“ řekl Euronews místní aktivista Jean-Paul Desjardins v Normandii, kde se plánuje nová výstavba.

Francouzské problémy dopadají na celou Evropu nejen kvůli chybějícímu exportu elektřiny. Stojící reaktory přiměly zemi také kupovat více zkapalněného plynu, což vytváří tlak na jeho cenu. Podle společnosti Kpler, monitorující provoz tankerů, jeho import do Francie v prvních deseti měsících letošního roku meziročně vzrostl o 85 procent.

Hlad po uhlí

Bezprecedentní potíže, které přinesla válka na Ukrajině, přiměly i další země k radikálním změnám v energetických plánech. Německý parlament nedávno schválil prodloužení provozu tří zbývajících jaderných reaktorů do dubna, původně měly skončit už na konci roku. Odpůrci jádra si ale vymohli jasnou formulaci, že budou zastaveny 15. dubna a k dalšímu odkladu už nedojde.

Německo také před letošní zimou ponechalo v provozu nad původní plán či znovu uvedlo v činnost několik uhelných elektráren. Velké pozdvižení pak vyvolala demontáž větrné farmy, aby mohlo dojít k rozšíření lignitového dolu RWE.

Jádro a uhlí je nyní velkým tématem také v Polsku, které chystá výstavbu své vůbec první atomové elektrárny. Tu by měl postavit americký Westinghouse, druhou pak korejská společnost KHNP. První reaktor mát být uveden do provozu v roce 2033 a Varšava trvá na tom, že dokud jaderné bloky nezačnou fungovat, nebude se žádný uhelný důl zavírat.

„Musíme odložit proces zavírání dolů,“ řekl začátkem měsíce vicepremiér Jacek Sasin. O víkendu pak podle agentury PAP uvedl, že země musí udržet úroveň těžby nerostu přinejmenším na současné úrovni. „Dnes se musíme postarat o to, abychom výkon alespoň udrželi a v příštích letech nejlépe zvýšili,“ prohlásil.

V Polsku se uhlí vedle výroby elektřiny a průmyslu stále používá k vytápění zhruba třetiny domů. Média však uváděla, že v půli listopadu otop ještě nemělo více než půl milionu domácností. Země dříve dovážela zhruba polovinu uhlí pro tyto účely z Ruska, což už není kvůli embargu možné. Největším problémem je nyní doprava suroviny z přístavů po Polsku, železniční kapacita na to nestačí.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery