Analytici banky Barclays pod vedením Michaela Cohena přišly s daty o potvrzených zásobách ropy. Spojené státy se do první desítky nevešly, přitom denně vytěží podle údajů amerického ministerstva pro energetiku téměř 14 milionů barelů denně. To je nejvíce na světě. Celá polovina z první desítky na ropné zásoby nejbohatších zemí se nachází na Blízkém Východě, dvě v Africe, dvě v Americe a doplňuje je Rusko.
Rusku přichází konkurence
Nigérie, která se umístila na desátém místě, spoléhá na příjmy z ropy jako hlavní zdroj státního rozpočtu již od 70. let minulého století. Loňský pokles cen ropy ji nemile překvapil a nyní bude muset navíc čelit větší konkurenci díky íránské ropě. Na devátém je občanskou válkou rozvrácená Libye, kde příjmy i objem těžby klesly kvůli bojům o ovládnutí země.
Rusko se sice v žebříčku umístilo na osmém místě, ale více ropy než Rusko denně vytěží jen Spojené státy a Saúdská Arábie. Ačkoli Moskva může profitovat z dohody s Íránem geopoliticky, z íránské ropy velkou radost pravděpodobně mít nebude. Írán se bude snažit svoji ropu prodat především v Evropě, která je hlavním ruským odbytištěm. „Írán si bude s Ruskem v Evropě přímo konkurovat,“ řekl Bloombergu Ed Morse, šéf komoditního výzkumu v Citigroup.
Spojené arabské emiráty (SAE) na sedmém místě jsou jednou z několika zemí Perského zálivu, které svůj ekonomický boom postavily na ropě, ačkoli dnes je emirátská ekonomika více diverzifikována. Po loňském propadu cen ropy a odmítnutí organizací OPEC snížit objem těžby, jsou SAE jednou ze zemí, který denně vytěží nejvíce ropy.
Na šestém místě se umístil Kuvajt, jehož ekonomika z poloviny spoléhá na tržby z ropy. Chce proto těžbu nadále navyšovat. Po uvalení embarga na íránskou ropu před třemi lety to byl právě Kuvajt a Saúdská Arábie, kdo převzali většinu asijského byznysu Íránu.
| Ceny ropy kvůli obavám ohledně Číny klesly na čtyřměsíční minima |
|---|
| Světové ceny ropy dnes opět klesají a během dne se propadly až na zhruba čtyřměsíční minima. Dolů je tlačí zejména prudký pokles čínského akciového trhu, který posílil obavy ohledně vyhlídek čínské ekonomiky. |
| Kolem 15:30 vykazovala severomořská ropa Brent pokles o zhruba 1,8 procenta a nacházela se v blízkosti 53,65 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela asi 1,2 procenta a pohybovala se kolem 47,55 dolarům za barel. |
| „Za dnešním poklesem cen ropy stojí propad čínských akciových trhů,“ řekl podle agentury Reuters analytik Carsten Fritsch ze společnosti Commerzbank. Čínské akcie zahájily týden propadem o více než osm procent, což představuje nejprudší denní pokles za více než osm let. |
Íránská divoká karta
Na pátém místě skončil Irák, jehož převážně zestátněná ekonomika spoléhá hlavně na příjmy z ropy. Kvůli tomu loni po pádu cen ropy klesly také příjmy státní kasy o 30 procent. Řadu ropných polí od loňského roku navíc ovládají militanti hlásící se k Islámskému státu. Letos Irák nicméně společně se Saúdskou Arábií a SAE patří mezi tři země z uskupení OPEC, které těží černého zlata nejvíce.
Na čtvrtém místě je již zmiňovaný Írán, jehož ropa nyní drží divokou kartu. Více ropy z Íránu by mohlo ještě více snížit její cenu. Analytici také očekávají rostoucí napětí mezi dvěma regionálními konkurenty – Íránem a Saúdskou Arábií a stejně tak mezi Íránem a Ruskem.
Bronzovou příčku si podle propočtů analytiků banky Barclays odnáší Kanada. Ta je největším zahraničním dodavatelem ropy do Spojených států, kam také míří většina kanadské produkce. Nedávná studie ale ukázala, že ropa z kanadských písků obsahuje více uhlíku. To znamená, že jejím spalováním vzniká více skleníkových plynů.
„Pokud bude Kanada nadále předním dovozcem ropy do Spojených států, může se stát, že produkce skleníkových plynů na jejich území poroste navzdory tomu, že spotřeba benzínu zůstane stejná,“ napsal server Oilprice.com.
Kdo to dřív vytěží
Saúdská Arábie, která skončila na stříbrném místě, byla loni hlavním určovatelem směru cen ropy, kdy přiměla všechny země skupiny OPEC k udržení produkce i za cenu padajících cen. Nyní ji bude čekat konkurence ze strany Íránu, který chce brzo po zrušení sankcí zdvojnásobit objev vývozu ropy. Saúdská Arábie loni vytěžila v průměru 11,6 milionu barelů denně a skončila tak v této disciplíně druhá za Spojenými státy.
Na prvním místě se umístila Venezuela, jejíž příklad ukazuje, že nezáleží ani tak na velikosti nerostného bohatství jako na tom, jak se s ním zachází. „Venezuela zůstává velmi závislá na příjmech z ropy, které tvoří 96 procent exportu, 40 procent příjmů státní pokladny a 11 procent HDP,“ uvádí CIA Factbook.
Padající ceny černého zlata ve druhé polovině loňského roku zmáčkly venezuelskou ekonomiku ještě více. Nástupce výřečného Huga Cháveze Nicolás Maduro neví, co si s denní těžbou 2,7 milionu barelů počít. Venezuela a její zestátněná ekonomika spíše nemá kapacity rozsáhlejší těžbu ropy.
| Deset zemí s největšími zásobami ropy | |
|---|---|
| Země | Prokázané zásoby (v miliardách barelů) |
| 1. Venezuela | 297,7 |
| 2. Saúdská Arábie | 268,4 |
| 3. Kanada | 173,2 |
| 4. Írán | 157,3 |
| 5. Irák | 140,3 |
| 6. Kuvajt | 104 |
| 7. Spojené arabské emiráty | 97,8 |
| 8. Rusko | 80 |
| 9. Libye | 48,47 |
| 10. Nigérie | 37,14 |
