Volkswagen Group of America, divize koncernu ve Spojených státech, se poprvé vrhne do testování autonomních vozů. Do městského provozu nasadí ještě nyní v červenci plně elektrické minivany Buzz. Stane se tak paradoxně v Austinu, hlavním městě Texasu, kde sídlí lídr autonomních technologií Tesla. Nejen za ní Volkswagen v oblasti samořízených automobilů a softwaru dál výrazně zaostává, což doléhá i na Škodu Auto. Závody automobilek o co nejrychlejší odsun lidského šoféra od volantu má ale i pozitivní stránky pro Česko, koncem července například BMW slavnostně otevře svůj polygon u Sokolova.
Americká divize Volkswagenu nasadí do provozu ještě tento měsíc první bateriové elektromobily ID Buzz, do konce roku jich má po Austinu jezdit kolem deseti. Autonomní systémy od Mobileye, radary, lidary a kamerami vybavená víceúčelová vozidla nebudou jezdit prázdná, vždy bude na jejich činnost dohlížet člověk.
Pohybovat se budou po Volkswagenem pečlivě „oploceném“ území, které má být pro testy vhodné. Spuštění komerčního provozu těchto autonomních vozidel v Austinu Volkswagen předpokládá na rok 2026.
„Austin jsme si jako hub pro testování těchto technologií zvolili proto, že má zkušenosti s přijímáním inovací a nabízí příznivé klima pro testování autonomních vozidel,“ uvedla Katrin Lohmannová, výkonná ředitelka Volkswagenu pro oblast autonomního řízení v USA. Automobilka podle ní předpokládá další rozšíření austinské flotily a započetí obdobných testů v nejméně čtyřech dalších amerických městech během příštích tří let.
Dosavadní výsledky Volkswagenu ve vývoji autonomních technologií jsou však rozpačité. Automobilka se například „spálila“, když spolu s Fordem investovala do Argo AI, společnosti, která měla výrazně zrychlit nástup obou výrobců mezi autonomní špičku. Volkswagen investoval 2,6 miliardy dolarů, které musel později odepsat.
Tehdy teprve dva roky starou firmu VW svou investicí ohodnotil na více než sedm miliard dolarů, což z ní udělalo jednu z nejhodnotnějších firem v sektoru autonomních vozů, upozornila tehdy agentura Reuters. Plány se ale nenaplnily a Argo loni v říjnu skončilo – údajně kvůli zvyšujícím se nákladům a rozdílným představám o správné strategii.
Proto budou v Austinu nasazené minivany Buzz vybaveny autonomními systémy od dodavatele Mobileye, divize amerického Intelu. V Izraeli a Německu Mobileye mimo jiné pracuje na vývoji robotických taxi, samořízené vozy v kyvadlovém režimu chce zase testovat v zámoří od příštího roku.
Viditelněji dohánět Teslu se Volkswagenu zatím nedaří. Přestože americký průkopník autonomního řízení čelí řadě skandálů včetně poruch „autopilota“ či důkazům o neochotě problémy řešit, v závodě o definitivní vytlačení lidského šoféra od volantu nechává hlavně evropskou konkurenci daleko za sebou. Ve Volkswagenu to dobře vědí. I zaostávání za Teslou byl důvod k loňskému odvolání Herberta Diesse z nejvyšší pozice v koncernu.
Rozvoj autonomních technologií a softwaru obecně má v koncernu na starost z velké části společnost Cariad. Původně měla vylepšit autonomní systémy na vyšší úroveň v roce 2026, kvůli průtahům se tak stane ale nejdříve o dva roky později. I proto šéfové Volkswagenu nedávno zcela obměnili vedení Cariadu.
Důsledky pociťují dceřiné automobilky koncernu, kterým Cariad dodával software, včetně Škody Auto. Nepříjemné příklady, jak může software „mučit“ řidiče, popsal v rozhovoru pro E15 člen představenstva Škody Martin Jahn i takto: „Týká se to například aplikace pro zapínání nabíjení, vyhřátí interiéru, zjišťování stavu nabíjení, vyhledávání optimální trasy a dobíjecích bodů po cestě. Setkávali jsme se s příliš častými výpadky, což je pro uživatele velký problém.“
Zatímco se Volkswagen zmítá v potížích, konkurence nelení – například BMW má na 26. července nachystané slavnostní otevření polygonu pro testování autonomních automobilů, který vybudovalo u Sokolova.
