Pokud by se do příštího podzimu dohodla česká vláda se Spojenými státy na dodávce 24 nadzvukových bojových letounů F-35 Lightning II, mohlo by je Česko získat už koncem roku 2027. Deníku E15 to řekl šéf sekce mezinárodního obchodu firmy Lockheed Martin Gregory Day. Na zakázce za vyšší desítky miliard by měly vydělat české firmy. Americký zbrojní koncern zvažuje jejich zapojení například do výroby legendárních stíhaček F-16 Fighting Falcon.
Vedle přípravy infrastruktury pro F-35 zřejmě na vojenském letišti v Čáslavi by však byl nutný také výcvik pilotů a pozemního personálu české armády. Přesto lze náročný vyzbrojovací projekt stihnout do vypršení pronájmu švédských stíhaček JAS-39 Gripen. Ten potrvá ještě pět let s možností prodloužení o dva roky.
„Bude záležet na konkrétních požadavcích české strany. Musíme vědět, co všechno potřebujeme k výrobě. Tato úvodní fáze může být různě dlouhá. Obecně lze říci, že samotná výroba letounů F-35 spolu se zadáním objednávek subdodavatelům trvá čtyři roky,“ uvedl Day. Je přesvědčen, že nejpozději do konce desetiletí je možné celý akviziční projekt včetně výcviku českých pilotů a techniků dokončit.
Lockheed Martin vyrábí F-35 pro americkou armádu a dalších čtrnáct zemí zapojených do programu. Mezi přímé účastníky s konkrétními objednávkami se v posledních šesti letech postupně zařadily například Dánsko, Belgie, Singapur, Polsko, Finsko nebo Kanada. Vedle České republiky zahájily s Američany letos jednání Německo či Řecko.
Největší zbrojní společnost na světě do současnosti vyrobila 840 strojů F-35, celkově jich plánuje sestrojit 3200. Pro nejbližší budoucnost počítá s výrobou 156 letounů ročně. Ve státech Evropské unie má létat 550 víceúčelových stíhaček F-35, z toho necelých pět desítek pod vlajkou Spojených států.
V případě, že by se vláda Petra Fialy dohodla s USA, měly by české firmy od společnosti Lockheed Martin nebo jejích partnerů získat zakázky. Mimo jiné by se mohly stát součástí subdodavatelského řetězce pro F-35. Jako příklad mají sloužit Belgie a Finsko, které si už vyjednaly přímé kontrakty. „Vyslali jsme do Česka týmy, aby posoudily možnosti spolupráce. V rámci korporace se bavíme například o podílu na výrobě letounů F-16 i dalších modelů. Jednáme s českou vládou, abychom věděli, jaké jsou její priority pro české podniky,“ podotkl Day.
Největší slabinou nadzvukového letounu nejmodernější 5. generace není pořizovací neboli takzvaná jednotková cena, ale vysoké náklady na provoz. Lockheed Martin uvádí, že je od roku 2015 snížil o padesát procent. Cílem je, aby jedna letová hodina stála 25 tisíc dolarů jako u supersonických bojových strojů 4. generace.
Sázka na Američany padla v červenci, Fialův kabinet se opíral o analýzu vojenských odborníků. Ti nejprve posuzovali tucet typů nadzvukových strojů, nakonec výběr zúžili na sedm. „Pořizovací cenou se F-35 zařadily do první poloviny, provozními náklady lehce nad polovinu. Jeden letoun před několika lety stál přes dvě miliardy kroun, nyní je to méně,“ uvedl pod podmínkou anonymity jeden z členů expertní komise.
Podle náčelníka generálního štábu Armády ČR Karla Řehky řeší F-35 problém nadzvukového letectva na desítky let dopředu. „F-35 bude i po roce 2040 technická špička, zatímco stroje takzvané čtyřapůlté generace budou v té době už zastaralé,“ uvedl.
F-35 navíc nepředstavuje pouze bitevník. „Jde o létající velitelské středisko, které kombinuje stíhací letoun, prvek protivzdušné obrany, špičkové výzvědné a komunikační pracoviště a zároveň je součástí široké sítě internetu strojů včetně bezpilotních prostředků. Dokáže tak provádět i úkoly, které jsou zcela mimo možnosti současných strojů,“ popsal výhody Řehka.
