Ministerstvo průmyslu a obchodu začíná vážně posuzovat možnosti uplatnění malých a středních modulárních jaderných reaktorů. Na začátku týdne založilo pracovní skupinu, která má prověřit možné zkrácení povolovacích řízení a vytipovat lokality a parametry reaktorů pro české podmínky. Výsledky zkoumání chce mít rezort hotové do začátku příštího roku, aby je mohl zanést do aktualizace Státní energetické koncepce a Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky, tedy do klíčových energetických strategií.
Modulární reaktory mají podstatnou výhodu v tom, že drtivou část elektrárny lze vyrobit sériově už v továrně. Tím by se výrazně snižovalo riziko zpoždění a zdražení jaderných projektů, což se děje u všech současných evropských projektů. Pracovní skupina má nyní za úkol zvýhodnit menší reaktory i ve schvalovacích procesech.
„Přestože by malé a střední reaktory měly mít velmi robustní bezpečnostní charakteristiky, musejí podle zákona procházet stejně náročným procesem posouzení jako tradiční reaktory vysokých výkonů. V tomto kontextu prověříme možnosti zjednodušení a zrychlení procesů jak v případě stavebního, tak atomového zákona právě pro malé a střední reaktory,“ konkretizuje plány Tomáš Ehler, náměstek pro jadernou energetiku na ministerstvu průmyslu a obchodu.
Jedním ze zásadních bodů povolovacího řízení je proces EIA, který zkoumá dopady projektu na životní prostředí. „U EIA nejsou stanovené lhůty a často je nutné tento proces opakovat. To způsobuje zásadní nárůst rizika prodloužení výstavby, což chceme změnit,“ říká člen pracovního týmu za Státní ústav radiační ochrany Marek Ruščák.
Velký potenciál v časových úsporách vidí u zmíněného atomového zákona, který zná princip takzvaného odstupňovaného přístupu, tedy přihlíží k velikosti zdroje. „Zvažujeme aplikaci této filozofie na malé reaktory. Je přitom nutné dodat, že odstupňovaný přístup nijak nesnižuje nároky na bezpečnost zařízení, pouze umožňuje nevyžadovat požadavky irelevantní ke konkrétnímu zařízení,“ doplnil Ruščák.
Úspěchem skupiny podle Ruščáka bude, pokud se jí podaří zkrátit délku schvalování i výstavby pro tento typ reaktorů z dnes předpokládaných zhruba třinácti let na osm. Právě rychlost je podle něho naprosto klíčová, protože všechny odhady počítají s tím, že nejen v Česku bude zásadní nedostatek stabilních zdrojů energie. Válka na Ukrajině a zhoršení vztahů Západu s Ruskem, největším dodavatelem plynu do Evropy, tento problém ještě umocní, upozorňují energetičtí analytici.
V pracovní skupině se nejčastěji skloňuje varianta tlakovodního reaktoru o tepelném výkonu přibližně sto megawattů, který by byl vyvinut v Česku a postaven převážně českými firmami. „Výhodou tlakovodního reaktoru je, že je odzkoušený a ani malý reaktor si nevyžádá složitou výzkumnou činnost. Potřebujeme k němu dovyvinout pouze konkrétní systémy na bázi známých technologií. Chceme-li postupovat co nejrychleji, musíme pracovat s technologií, kterou zná průmysl, stát i veřejnost,“ vysvětluje sázku na tento typ reaktoru Ruščák, podle něhož by menší zdroj doplňoval velké bloky na regionální úrovni.
Podobně to chápe polostátní skupina ČEZ, která založení pracovní skupiny vítá, avšak upozorňuje, že menší reaktory nemohou být alternativou pro připravované bloky v lokalitách Dukovany a Temelín.
Modulární reaktory mají být na trhu podle většiny odhadů ve třicátých letech. Ministerstvo průmyslu vidí jejich uplatnění v Česku spíše až ve druhé polovině této dekády. Na Západě už existují desítky firem, které se zabývají vývojem menších reaktorů. Rozdíly spočívají v pokročilosti technologií. Zatímco tlakovodní reaktory třetí generace budou moci být na trhu dříve, protože schvalovacím procesem projde odzkoušená technologie rychleji, efektivnější a bezpečnější reaktory čtvrté generace se na trhu objeví později.
Malé modulární reaktory (SMR)
Označení odkazuje na malé jaderné stavební jednotky, respektive moduly, které se sériově vyrábějí v továrně a následně se převážejí a instalují jako jeden celek. Jednou z výhod této technologie je i sestavování modulů do jednotek vyššího instalovaného výkonu.
Mezinárodní agentura pro jadernou energii definuje malý modulární reaktor jako jadernou elektrárnu s elektrickým výkonem do 300 megawattů.
V elektroenergetice se stále silněji prosazuje trend decentralizovaných jednotek nižšího instalovaného výkonu, které dokážou doplňovat či zálohovat výrobu velkých regionálních větrných a fotovoltaických elektráren.
