Budoucnost jádra: Čína plánuje desítky reaktorů, Západ váhá mezi velkými a malými

Čína plánuje řadu nových reaktorů, stále se rozrůstá i jaderná elektrárna Tchien-wan.

Čína plánuje řadu nových reaktorů, stále se rozrůstá i jaderná elektrárna Tchien-wan. Zdroj: Profimedia

Čína plánuje množství nových reaktorů, stále se rozrůstá i jaderná elektrárna Tchien-wan.
Stavební práce na nové jaderné elektrárně Hinkley Point C, která je spíše odstrašujícím příkladem časového skluzu a bobtnání rozpočtu.
Stavební práce na nové jaderné elektrárně Hinkley Point C, která je spíše odstrašujícím příkladem časového skluzu a bobtnání rozpočtu.
Stavební práce na nové jaderné elektrárně Hinkley Point C, která je spíše odstrašujícím příkladem časového skluzu a bobtnání rozpočtu.
Stavební práce na nové jaderné elektrárně Hinkley Point C, která je spíše odstrašujícím příkladem časového skluzu a bobtnání rozpočtu.
12
Fotogalerie

Nad rolí jádra v éře zelené energetické transformace se stále vznáší otazník. Zatímco Čína na něj sází ve velkém a plánuje desítky nových reaktorů, Západ si vyjasňuje, jak velký důraz na něj při plnění klimatických cílů klást. V některých evropských zemích vůči atomu přetrvává odpor. Další váhají, jestli má ještě smysl investovat do velkých reaktorů, nebo zda budoucnost patří pouze těm malým.

Největší světový emitent skleníkových plynů Čína stojí před náročným úkolem, jak se zbavit závislosti na uhlí. Vsadit přitom chce nejenom na obnovitelné zdroje, ale také na masivní výstavbu jaderných elektráren. Peking podle listopadové zprávy Bloombergu plánuje v příštích patnácti letech přinejmenším 150 nových reaktorů, což je více, než zbytek světa postavil za posledních 35 let.

Předpokládá se, že tyto plány budou asijskou velmoc stát až 440 miliard dolarů. Čína se navíc soustředí i na vývoj technologií a v současnosti experimentuje s thoriovým reaktorem, který je podle některých názorům velkým příslibem pro budoucnost odvětví.

Číně se jádro vyplácí více než Západu

Čínskou výhodou při budování reaktorů jsou podstatně výhodnější úvěry od státem podporovaných bank, které cenu jádra srazí na daleko nižší úroveň, než na jakou jsou schopné se dostat země na Západě. „Lidé říkají, že jádro je na Západě drahé, ale zapomínají říkat, že je drahé kvůli úrokovým sazbám,“ zdůraznil agentuře Francois Morin ze Světové jaderné asociace. Zatímco v Číně tak elektřina z jádra vyjde zhruba na 42 dolarů za megawatthodinu, ve vyspělých ekonomikách se ceny šplhají až ke stovce dolarů, zdůraznil Bloomberg.

Vysoké počáteční náklady jsou přitom jedním z důvodů, proč se evropské země a Spojené státy do výstavby velkých jaderných projektů v posledních letech příliš nehrnuly. Řada států má špatné zkušenosti s časovým skluzem, navyšováním rozpočtů i s dalšími problémy. Aktuálním příkladem je britská jaderná elektrárna Hinkley Point. Dva reaktory nedaleko Bristolu měly být původně dokončené v roce 2017, nyní se hovoří o roce 2026. Původně měly vyjít na šestnáct miliard liber, v současnosti se cena odhaduje už na 23 miliard.

Výstavba se navíc může znovu zbrzdit, pokud se prokáže, že příčinou poškození palivových tyčí v čínské jaderné elektrárně Tchaj-šan, která musela být v létě odstavena, byla chybná konstrukce tlakové nádoby reaktoru EPR. V Hinkley Pointu totiž mají být použity podobné reaktory francouzské firmy Framatome, odnože EDF, která britskou elektrárnu staví ve spolupráci s čínskou CGN.

Obavy z bobtnání rozpočtu se týkají i Dukovan

Nad pokračováním partnerství v případě připravovaného projektu Sizewell C se ale stahují mraky, jelikož se množí zprávy, že britská vláda chce z geopolitických důvodů Čínu ze strategických projektů vyřadit. Zatím není jasné, jak to ovlivní stavební plány.

Obavy z nabobtnání rozpočtu provázejí i přípravu dostavby Dukovan, kde se vedle EDF počítá také se zájmem americké společnosti Westinghouse a jihokorejské KHNP. Minulá vláda uváděla, že nový blok bude stát zhruba 160 miliard korun. Kritici však tvrdí, že konečná cena bude podstatně vyšší, podle nich se vyšplhá ke 300 až 400 miliardám. Rovněž dodržení termínu spuštění reaktoru ve zkušebním provozu v roce 2036 podle nich není reálné.

Nová vláda každopádně považuje rozvoj jádra za prioritu a tvrdí, že času není nazbyt. „Je proto naprosto nutné dostat se rychle k vypsání tendru a začít dělat přípravné práce na to, abychom v roce 2029 mohli stavět, protože jinak to dopadne opravdu špatně,“ řekl Radiožurnálu premiér Petr Fiala (ODS).

EU je v otázce jádra nejednotná

Nejen Česko v současnosti s napětím čeká, jestli Brusel uzná jádro za zdroj, který má nárok na podporu v rámci zelených investic. Posuzování je problematické, protože mezi názory na jádro jsou u jednotlivými států sedmadvacítky obrovské rozdíly. Němci i s novou vládou a současnými vysokými cenami elektřiny plánují pokračovat v odstavování atomových elektráren. Pokud se nic nezmění, část zbývajících skončí tento měsíc, zbytek příští rok.

Veřejnost je přitom v poslední době k této technologii shovívavější než dřív a více než polovina Němců se domnívá, že by si země tyto dveře v rámci boje proti změnám klimatu neměla zcela zavírat. V Berlíně se dokonce v listopadu konala malá demonstrace projaderných aktivistů a Německo se také stalo terčem kritiky odborníků.

Z odvětví však zaznívá, že odchod od jádra už nemá smysl zpochybňovat. „Zahájení debaty o tom, zda jaderné elektrárny významně přispívají k ochraně klimatu krátce předtím, než budou v Německu uzavřeny, je znepokojivé,“ podotkl podle Handelsblattu Leonhard Birnbaum ze společnosti E.ON. „Přišla příliš pozdě a nikomu neprospívá,“ dodal.

Berlín se názorově rozchází zejména s Francií, která má téměř šedesátku reaktorů a v jejich výstavbě chce pokračovat. „Abychom zajistili energetickou nezávislost Francie, zabezpečili dodávky elektřiny a dosáhli klimatických cílů, zejména uhlíkové neutrality v roce 2050, poprvé po desetiletích v naší zemi znovu zahájíme výstavbu jaderných reaktorů a budeme pokračovat v rozvoji obnovitelné energie,“ uvedl v listopadu prezident Emmanuel Macron. Spekuluje se o plánech až na šest nových bloků.

K menším reaktorům se upíná řada zemí

Na jádro ale v budoucnu silně spoléhá také Polsko, které nyní více než dvě třetiny elektřiny produkuje z uhlí. Podobně jako mnohé další země Varšava zvažuje, nakolik se nadále soustředit na stavbu velkých bloků s jejich potížemi a jestli raději ve velkém nevsadit na malé modulární reaktory (SMR), které jsou zatím ve vývoji. V Polsku se tímto směrem vrhá vícero aktérů, naposledy se začátkem prosince dohodl PKN Orlen se společností Synthos na společném projektu komercializace SMR, především z dílny GE Hitachi.

Podobných aktivit přibývá i v dalších zemích. V listopadu získala finance od britské vlády a soukromých investorů na vývoj malých reaktorů společnost Rolls-Royce. Macron na podzim uvedl, že vláda pomůže společnosti EDF, aby Francie měla SMR do roku 2030. Český ČEZ počítá s tím, že je začne stavět kolem roku 2040.

Jaderné zdroje elektrické energie

Ve Spojených státech si miliardáři Warren Buffett a Bill Gates vybrali odlehlé místo ve Wyomingu, kde chtějí s vládní finanční pomocí postavit experimentální jadernou elektrárnu za použití menšího reaktoru Natrium, chlazeného sodíkem. Zařízení o výkonu 345 megawattů by mělo být dokončeno v roce 2028.

Americký prezident Joe Biden považuje jádro za důležitý zdroj v boji se změnami klimatu a plánuje investovat do vývoje SMR, nad budoucností „klasických“ velkých projektů ale v USA visí otazník. Bílý dům chce každopádně co nejdéle udržet v provozu téměř stovku stávajících reaktorů.