Mercedes-Benz v krizi. Ztrácí bohaté čínské zákazníky i vysoké marže. Škrty začínají

Prodej Mercedesu v Číně se propadá.

Prodej Mercedesu v Číně se propadá. Zdroj: Mercedes

Jiří Liebreich
Diskuze (2)

Německo nevzkvétá, a už vůbec ne jeho tradiční chlouba, automobilový průmysl. Vážné potíže zažívá nejen automobilka Volkswagen či přední němečtí dodavatelé jako Bosch, Continental nebo ZF, ale i prémiový Mercedes-Benz. Prodeje i marže povážlivě klesají, rychlý zvrat se navíc jeví jako nepravděpodobný. Výrobce ze Stuttgartu proto avizuje škrty v řádu miliard eur, které se mohou týkat nejen zkrocení investic, ale také německých továren.

Mercedes-Benz dlouhé roky patřil spíše k těm brandům, které se v době slabší ekonomické kondice na trzích mohly opřít o odolnou peněženku bohatšího zákazníka. To nyní neplatí. Automobilka setrvale strádá na klíčovém čínském trhu, kde byla zvyklá prodávat více než jinde. Stejně jako další německé značky tam ztrácí tržní podíl i přes to, že tamní obchod s novými automobily roste.

V řeči čísel to znamená, že prodeje Mercedes-Benz v Číně klesly ve třetím čtvrtletí loňského roku meziročně o deset procent na 512 tisíc vozů. Pro srovnání: v Česku se za celý loňský rok udalo 8061 nových osobních aut Mercedes, a i v tomto případě se jednalo asi o sedmiprocentní pokles.

V celé Evropě si gigant ze Stuttgartu pohoršil o tři procenta. Byl to ale především ochabující zájem zákazníků v Pekingu, Šanghaji nebo Čcheng-tu, jenž se stal hlavní příčinou masivního propadu zisku firmy. Ten se ve třetím čtvrtletí snížil o více než polovinu na 1,72 miliardy eur. Výsledky za poslední tři měsíce loňského roku by měla společnost o 170 tisících zaměstnancích zveřejnit v druhé polovině února.

Rychlost, jakou se Mercedes-Benz dostal z relativně klidných vod do vážných potíží, ilustruje například i studie výzkumného institutu Center of automotive management, zveřejněná loni v květnu. Mercedes-Benz a BMW v ní figurovaly jako příklady úspěšných firem, které zvládají náročné časy bravurně s 11procentními maržemi.

Na dvoucifernou ziskovost, jejíž dlouhodobé vykazování sliboval generální ředitel Ola Källenius, však musí automobilka alespoň prozatím zapomenout. Ve třetím čtvrtletí klesla na 4,7 procenta. Z reportu navíc vyplývá, že nově získávaných objednávek v Číně ubylo, a to dokonce o více než čtyřicet procent.

Velmi podobný příběh píší i zbylé dvě automobilky z tria těch největších německých, tedy BMW a Volkswagen. Prvně jmenovaná ve třetím čtvrtletí nepotěšila investory hned 84procentním propadem zisku na 476 milionů eur a dvouprocentní marží. Koncernu Volkswagen propadl provozní zisk ve stejném období o 42 procent na 2,86 miliardy eur, provozní marže spadla na 3,6 procenta, nejníže za poslední čtyři roky.

„Rok 2024 byl celosvětově obtížným rokem se slabou ekonomikou, politickými problémy a silnou konkurencí – zejména v Číně,“ prohlásil šéf prodeje značky VW Martin Sander. K tomu je však nutné dodat, že prodeje německých automobilek v Číně klesaly v době, kdy tamní trh jako celek dál rostl.

Zákazníci, kterých je přes 1,4 miliardy, tam totiž loni nakoupili přes 23 milionů nových osobních vozů, meziročně o pět procent více. „Poptávku táhl hlavně rekordní zájem o čistě elektrické a hybridní vozy,“ uvedla čínská asociace osobních vozů.

Konkrétně segment elektromobilů a hybridů loni vzrostl o necelých 41 procent na rekordních téměř jedenáct milionů prodaných aut. Takřka každé druhé tak bylo elektrifikované – zcela, nebo alespoň částečně. Pro srovnání: v Evropské unii byl v listopadu elektrifikovaný vůz „jen“ každý čtvrtý.

Přestože management nejen Mercedesu dělá kroky k nápravě, přinejmenším v Číně bude výraznější zlepšení čísel velmi náročně. Bude to jak kvůli sílící konkurenci – daří se například čínským značkám BYD a Geely –, tak kvůli očekávanému zpomalení čínského trhu. Prodej osobních aut má letos zpomalit a zvýšit se pouze o dvě procenta, očekává čínská asociace.

Ola Källenius proto ordinuje Mercedesu nekompromisní odtučňovací kúru. Mluvčí automobilky Susanne Lenzová už sdělila listu Handelsblatt, že se plánuje snížení nákladů o miliardy eur ročně. Podle zdrojů listu se má jednat konkrétně asi o pět miliard eur, škrtat se bude především v oblasti investic.

Jednu z oblastí, ve které lze také najít úspory, odhalila analýza agentury Bloomberg z loňského roku. Mimo jiné z ní vyplývá, že Mercedes-Benz, BMW a Volkswagen nevyužívají své německé továrny ani z poloviny jejich možné kapacity. Svou bruselskou továrnu už musela zavřít například značka Audi z koncernu VW. Kde konkrétně bude Mercedes-Benz šetřit, nicméně ukážou až příští týdny a měsíce.

Mluvčí firmy nevyloučila ani možné propouštění, rozhodně se ale počítá se snižováním počtu pracovních míst. O práci ve vedení firmy už přišli personální ředitelka, právní ředitelka a šéf pro čínský trh. Poslední zmíněnou významnou pozici nově obsadil Oliver Thöne, podle Handelsblattu velký spojenec generálního ředitele a výrazný manažerský talent.

Tlak na úspory je nezbytný. Nedaří se na klíčovém trhu v Číně, ve Spojených státech hrozí zvolený prezident Donald Trump dovozními cly, náklady na výrobu aut v Evropě povážlivě stoupají, a i na starém kontinentě se postupně etabluje konkurence z řad čínských automobilek. Výraznou komplikací, jsou nejen pro Mercedes-Benz, i výrazně přísnější emisní limity, určené Evropskou komisí.

Aby se automobilka vyhnula placení drahých pokut už v letošním roce, nakoupí emisní povolenky na emise oxidu uhličitého od automobilky Polestar, která vyrábí výhradně elektromobily, uvedla agentura Reuters. Například Tesla, z jejíchž linek sjíždí rovněž pouze elektrické vozy, prodejem nevyužitých povolenek od loňského ledna do září vytvořila tři procenta ze svých celkových výnosů ve výši 72 miliard dolarů.

Vstoupit do diskuze (2)