Ambiciózní plány energetické společnosti ČEZ na rychlou výstavbu malých modulárních reaktorů (SMR) začínají narážet na realitu. Ta ukazuje, jak složité je nové jaderné technologie komercionalizovat. Původně měla polostátní společnost zúžit seznam zvažovaných designů technologií do léta tohoto roku, poté do letošního prosince a nakonec tak neučiní dříve než v průběhu příštího roku. Ohrožen je tak i termín samotného výběru dodavatele elektrárny i jejího zprovoznění.
ČEZ důvod posunutí komentoval jen obecně. „Příští rok budeme vědět víc, i s ohledem na to, jak budou postupovat práce na vývoji potenciálních technologií. Do rozhodování ale zasahuje celá řada faktorů, které se neustále vyvíjejí a které nesmíme podcenit,“ sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Dotaz, zda není ohrožen termín zprovoznění elektrárny, nechal bez komentáře.
Nyní má ČEZ podepsaná memoranda se sedmi dodavateli – společnostmi Westinghouse, GE Hitachi, EdF, KHNP, Holtec, Rolls Royce i NuScale. Se všemi nadále jedná, a to i s posledně jmenovanou firmou, která v listopadu utrpěla reputační ránu, když kvůli prodražení technologie a následným neshodám s investorem musela odpískat svůj referenční projekt první komerční modulární elektrárny v americkém Utahu.
Do konce tohoto roku může mít ČEZ přece jen trochu jasněji, alespoň interně. K jednotlivým uchazečům začíná přistupovat dvourychlostně a s vybranými společnostmi ze zvažované sedmičky už vyjednává o rámcích případné budoucí investice. „Předpokládáme, že do konce roku 2023 by měla být tato jednání dokončena,“ sdělil bez podrobností Kříž. Následným uzavřením obchodních partnerství, které ČEZ očekává v příštím roce, společnost formálně zúží seznam uchazečů pro výstavbu prvního reaktoru. I s vyřazenými zájemci ale bude nadále spolupracovat, a to kvůli výstavbě SMR v dalších lokalitách.
První SMR má stát v areálu stávající jaderné elektrárny Temelín do roku 2032. Aby ČEZ tento termín stihl, musí vybrat dodavatele do konce roku 2024, řekl v srpnu v rozhovoru pro e15 šéf divize Nová energetika Tomáš Pleskač.
Dalšími lokalitami jsou areály uhelných elektráren Tušimice, Dětmarovice, Prunéřov, Ledvice a Mělník. U těchto lokalit bude posuzována jejich vhodnost, například z pohledu požadavků atomového zákona. Aktuálně ČEZ předpokládá, že druhý malý modulární reaktor vyroste buď v Tušimicích, nebo Dětmarovicích.
Do roku 2050 by v Česku mohla sloužit flotila deseti menších reaktorů se souhrnným výkonem zhruba tří gigawattů. Pleskač nicméně připouští, že plánovat tak vzdálenou budoucnost je abstraktní disciplína. „Přece jen se bavíme o supermoderní technologii, která musí být předtím, než bude zprovozněna, licencována v zemích původu,“ řekl už dříve pro e15.
Nejblíž nasazení je GE-Hitachi
Nejdále ve vývoji je zatím technologie americké společnosti GE-Hitachi, která má v kanadském Ontariu začít stavět čtyři modulární reaktory a první z nich dokončit ještě před koncem tohoto desetiletí. Pořadí jednotlivých uchazečů se ale podle odborníků velmi rychle mění.
Po menších modulárních reaktorech je ve světě velká poptávka, protože se lépe hodí do decentralizované energetiky plné obnovitelných zdrojů a také díky své modularitě snižují rizika prodražení a zpoždění výstavby. Zatím ale stále není jasné, jak vysoká bude konečná cena elektřiny z modulárních reaktorů. Odborníci se obávají, že minimálně v prvních letech, kdy SMR vstoupí na trh, žádné zlevnění jaderné energetiky nepřinese.
