Řidiči, ubytovatelé či prodejci zboží, kteří podnikají prostřednictvím digitálních platforem, se už do budoucna nebudou moci vyhýbat placení daní. V to alespoň doufají státy Evropské unie, které prostřednictvím směrnice požadují po firmách jako Uber, Airbnb či Amazon, aby každoročně poskytovaly příjmy uživatelů. Českou transpozici směrnice dokončila na sklonku volebního období ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která zákon začátkem září poslala do mezirezortního připomínkového řízení.
„Novela zavádí pravidla pro posílení transparentnosti ve vztahu k digitálním platformám, které budou nově oznamovat příjmy jednotlivců i podniků získané prostřednictvím těchto platforem tak, aby některé nezůstávaly nenahlášeny, a tedy i nezdaněny,“ řekla Schillerová, podle níž se to týká zejména případů, kdy platformy působí ve více zemích současně. „Členské státy tím přicházejí o daňové příjmy a obchodníci na digitálních platformách získávají nad tradičními podniky neospravedlnitelnou výhodu,“ dodala ministryně.
Zákon rozlišuje čtyři typy platforem, jichž se bude každoroční povinnost týkat. Jde o ty, které zprostředkovávají sdílení dopravních prostředků, nemovitostí, osobních služeb a prodej zboží mezi lidmi. Speciálně u nemovitostí navíc zavádí povinnost sdělovat adresu a počet dní, po něž byly prostřednictvím digitální platformy pronajaty. Státy EU si budou informace sdílet, společně mohou i provádět daňové kontroly. Platformám, které odmítnout spolupracovat, hrozí pokuta do výše 1,5 milionu korun, a dokonce zákaz činnosti.
Povinnost se nebude týkat státních a veřejnoprávních subjektů, firem na burze, hotelů či malých prodejců, kteří ročně nevydělají více než 50 tisíc korun. „A samozřejmě se nebude vztahovat na zákazníky těchto digitálních platforem,“ uvedla Schillerová.
Ubytovací služba Airbnb či prodejce zboží Amazon se k zákonu, který má být účinný od ledna 2023, na dotaz deníku E15 odmítli vyjádřit. Přitom právě Airbnb se musí potýkat s nedávným rozhodnutím Městského soudu v Praze, že krátkodobé pronajímání je opravdu podnikatelskou činností v ubytovacích službách, která se musí adekvátně danit. V českém hlavním městě se takto pronajímají tisíce bytů, jejichž počet ovšem kvůli pandemii klesl.
Naopak přepravní společnost Uber směrnici předběhla. „Uber již v roce 2018 dobrovolně podepsal dohodu s ministerstvem financí, v níž jsme se zavázali ke sdílení dat a k výměně informací s českými úřady tak, aby měly o příjmech řidičů využívajících aplikaci Uber v České republice lepší přehled,“ sdělil provozní manažer společnosti pro Českou republiku Štěpán Šindelář.
Obchodní portál Vinted, jehož prostřednictvím si mohou lidé navzájem prodávat oblečení, zatím situaci vyhodnocuje. „Jak uvádí směrnice, povinnost se nedotkne uživatelů Vinted, kteří prodají méně než třicet kusů zboží ročně a za méně než dva tisíce eur, tedy asi 50 tisíc korun,“ upozornila mluvčí litevské společnosti Lilly Bernsová, podle níž se nyní směrnicí zabývá právní oddělení firmy. „Klíčové bude nejen splnit novou regulaci, ale také to jasně a transparentně vysvětlit našim uživatelům,“ dodala Bernsová.
