Jižní plynový koridor je projekt v hodnotě 45 miliard dolarů (téměř 1,2 bilionu korun), který má zajistit, že v případě politických neshod nebude Evropa odříznutá od této strategické suroviny. Má vést z Ázerbájdžánu přes Gruzii, Turecko, Řecko a Albánii až na jih Itálie. Nyní však vychází najevo, že za projektem, který z veřejných peněz finančně podporuje také Evropská banka pro obnovu a rozvoj, stojí mnohé firmy napojené na mafiánské podsvětí.
Celkem evropské rozvojové banky žádají o půjčky ve výši 6,8 miliard dolarů (175 miliard korun), díky kterým by měl projekt o délce 3500 kilometrů stát do roku 2020. Podle organizace CEE Bankwatch však mnohá výběrová řízení projektu vyhrály společnosti, které jsou spojovány s korupcí a kartely. Jen italské firmy jsou takové tři.
Jednou z nich je stavební společnost Bonatti, která bude mít na starost výstavbu úseku o délce 760 kilometrů. V roce 2010 byla jedna z jejich divizí obviněna z mafiánských praktik a nemůže se dále účastnit veřejných zakázek. Dva zaměstnanci jiné divize Bonatti byli dokonce v loňském roce odsouzeni za vydírání.
Další italská společnost je zase spojována s korupčními skandály, za které je v současnosti vyšetřována. Její vliv však sahá až za hranice Itálie, podle zprávy je také zapojená do mohutného politického skandálu kolem brazilské společnosti Petrobras.
Podle řeckých úřadů je zase nevhodné, že zakázky na Peloponésu vyhrál kartel stavebních společností, které vládnou místnímu stavebnímu průmyslu po tři desetiletí. To je také důvod, proč minulé léto Evropská komise odmítla Řecku zaplatit 13,5 milionu eur v rámci regionálního financování. Jednou z těch společností je firma Ellaktor, na jejíž ředitele Leonidase Bobolase byl v minulosti vydán evropský zatykač, Bobolas byl v minulosti rovněž spojován s daňovými úniky.
Zpráva upozorňuje také na tureckou státní firmu Botas. Ta má podle informací CEE Bankwatch silné vazby na vládnoucí stranu. V minulosti byla rovněž firma nařčena z uplácení, které mělo ovlivnit výsledek státních zakázek. Celý projekt vadí také ochráncům lidských práv. Ti poukazují na špatné životní podmínky v Ázerbájdžánu, který nevhodně distribuuje bohatství právě z nerostných surovin.
„Evropa by měla zvážit, zda chce miliardy eur z veřejných prostředků poskytnout společnostem s pochybnou pověstí – to vše ve jménu takzvané energetické bezpečnosti,“ uvedl Mark Fodor, ředitel CEE Bankwatch. Podle zprávy však nejde pouze o přerozdělování evropských veřejných fondů, ale také o peníze z Asijské rozvojové banky a Světové banky.
