Jen v prosinci klesly čínské devizové rezervy téměř o 70 miliard dolarů (1,8 bilionu korun). Tamější ekonomika má obrovské problémy, které se s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu můžou jen umocnit.
Zatímco v minulých letech v Číně docházelo k růstu devizových rezerv (depozit držených centrální bankou), nyní je vše jinak. Devizové rezervy čínské centrální banky v listopadu poklesly o 69,1 miliard dolarů na 3,051 bilionu dolarů (necelých 80 bilionů korun). Jednalo se tak o 2,2procentní propad oproti předchozímu měsíci s tím, že pád byl nejprudší od ledna, kdy rezervy poklesly o rovná tři procenta. Pokles také vysoce překonal odhady ekonomů.
Vláda se snaží odliv kapitálu, který způsobuje tlak na čínskou měnu jüan a nutí centrální banku intervenovat, řešit prostřednictvím kapitálových kontrol. Ty ale podle Financial Times už výrazně zasahují některé zahraniční společnosti, které podnikají v Číně – část z nich měla problém s vyplacením dividendy. To také potvrzuje James Zimmerman, který je předsedou Americké obchodní komory v Číně. „Jsme znepokojeni těmito břemeny, které můžou ovlivnit schopnost našich členů svobodně nakládat penězi,“ uvedl.
Odtok kapitálu ze země se také projevuje oslabováním měny. Zatímco na počátku roku bylo potřeba za jeden dolar 6,5 jüanů, nyní se kurz pohybuje kolem 6,9 jüanu za jeden dolar. Devalvace měny sice umožnuje podpořit ekonomiku, především sektor průmyslu a vývoz, na druhé straně ale zdražuje dluh, který je emitován v amerických dolarech.
Čína se topí v dluzích
Čínská ekonomika v posledních letech prochází obrovskými hospodářskými těžkostmi, které se vláda snaží různými způsoby spíše oddalovat než řešit. Auditorská firma McKinsey uvedla, že celkový čínský dluh, který zahrnuje společnosti, finanční instituce, domácnosti a vládu, už dosahuje 282 procent hrubého domácího produktu, což je dvojnásobná hodnota oproti roku 2007. Podle největší investiční banky Macquarie Group dokonce celkový dluh dosahuje už 350 procent hrubého domácího produktu.
Obrovským problémem především je podíl nesplácených úvěrů u komerčních bank, které jsou stále řízeny spíše politickým programem než ekonomickou kalkulací. Zatímco čínská vláda uvádí oficiálně výši nesplacených úvěrů kolem 1,5 procenta, tak MMF má zcela jiná data: podle ní je 15,5 procent půjček vystavených riziku. Některé odhady uvádějí však ještě vyšší čísla.
Jak se úvěrová bublina projevuje? Například tak, že vznikají města duchů, která jen velmi těžko najdou své obyvatele:
A zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem je pro čínskou ekonomiku také špatnou zprávou. Dolar na jeho zvolení reagoval postupným posilováním a v příštím roce by americká měna měla dokonce překonat euro, což znamená, že jüan bude čelit dalším tlakům na oslabování.
Trump se také k čínské ekonomice vyjadřoval velmi nelichotě ve smyslu, že hospodářská politika Číny vede k devastaci amerických pracovních míst, především v sektoru průmyslu. Trump tak hodlá prostřednictvím snižování daní nebo zavedení cel přitáhnout americké firmy zpět z Číny, což může problémy čínské ekonomiky jen umocnit.
