Vyjednávání Česka s Američany o možném nákupu 24 letounů F-35 vrcholí. Už nyní je jisté, že by se jednalo o kontrakt v celkové hodnotě vyšší než sto miliard korun, který by Česko splácelo deset let z rozpočtu ministerstva obrany. Naopak nadále zástupci ministerstva s americkými vládními agenturami vyjednávají o možném zapojení českého průmyslu nebo o inflačních doložkách této historicky nejdražší armádní akvizice.
„Právě jsme dokončili předávání sady informací americké protistraně potřebné k tomu, aby mohla začít sestavovat vlastní návrh kontraktu. Ten nám mají Spojené státy předložit v létě,“ uvádí pro E15 vrchní ředitelka ekonomické sekce ministerstva obrany Blanka Cupáková, jež vede vyjednávání. Na základě jeho výsledku poté ministryně Jana Černochová (ODS) do října rozhodne, zda vládě doporučí nákup letounů páté generace.
K významným položkám obsáhlé smlouvy, o kterých se vyjednává, patří i inflační doložky, jež chrání výrobce Lockheed Martin před zvyšováním cen. Jedná se o tom, za jakých podmínek by si Česko připlatilo, a za jakých ne. „Předpokládám, že pokud bude inflace v USA v daném roce platnosti smlouvy běžná, tedy v řádu nižších jednotek procent, doložka aktivovaná nebude,“ vysvětluje Cupáková. V opačném případě by se výše kontraktu standardně navýšila „o inflaci“ v daném roce.
VIDEO: Takhle vypadají F-35 v akci
„Vládu o tom určitě budeme informovat předem. Že v případě vyšší inflace by neměla česká strana možnost ovlivnit požadavky protistrany na navýšení kontraktu a musela by je akceptovat,“ dodává. Do března americká inflace klesala devátý měsíc za sebou – meziroční růst spotřebitelských cen v USA v březnu zpomalil na pět procent z únorových šesti. Zda se inflační doložky budou aktivovat, či nikoli bude záviset na rozdílu mezi Američany předpokládanou mírou inflace v daném roce a budoucí realitou.
Doložky se vztahují především na výrobu letounů, které tvoří méně než polovinu hodnoty celkového kontraktu. Cena jedné „efpětatřicítky“ bude dle Cupákové činit osmdesát milionů dolarů a je v tento okamžik stejná pro všechny potenciální zákazníky z řad států. Při současném kurzu by tak pořízení 24 strojů – jedná se o definitivní počet – stálo téměř 41 miliard korun. Celkový kontrakt zahrnuje mimo jiné i náklady na výcvik pilotů a pozemního personálu, údržbu a opravy letounů, dodání munice či simulátorů.
„Jsme dohodnuti na desetiletém splátkovém kalendáři, první splátka by byla zaplacena zřejmě v roce 2024. Její výši a veškeré splácení vyjednáváme tak, aby bylo pro ministerstvo obrany financovatelné z jemu přislíbených ročních rozpočtů ve výši dvou procent HDP,“ uvedla Cupáková s tím, že s takovou „dotací“ obrany počítá programové prohlášení vlády. Ministerstvo tak garantuje, že by nežádalo o prostředky nad rámec standardního rozpočtu.
Poslední stroje by Česko obdrželo v roce 2034, první o čtyři roky dříve. Do roku 2030 by tedy musela v Česku vzniknout patřičná infrastruktura. Její zbudování by tak vláda musela začít chystat hned po případném rozhodnutí o nákupu, které má přijít po létu. Zapotřebí by byla stavba nové vzletové a přistávací dráhy v areálu čáslavské základny, hangárů i výcvikového centra pro piloty a pozemní personál.
„Předpokládám, že tyto náklady budou vyšší než deset miliard korun,“ dodává Cupáková s tím, že by nová ranvej byla zapotřebí i bez pořízení F-35. Přesnější odhad celkových nákladů, který ministerstvo předloží vládě spolu se vznikajícím návrhem kontraktu, vyplyne z právě zpracovávané studie.
Vyjednávači sice usilují o to, aby zakázky na výstavbu nemovité infrastruktury mohly získávat hlavně české nebo v Česku významně podnikající firmy, přísné bezpečnostní požadavky Spojených států ale tuto snahu komplikují. Společností, které by mohly splnit prověrky a různé nároky, mezi kterými je například povinnost provádění vybraných činností výhradně Čechy, mají být pouze jednotky. Velké stavební společnosti by nicméně měly požadavky splňovat, míní Cupáková.
„Pokud by byla možnost přihlásit se do výběrového řízení na realizaci těchto prací, samozřejmě by skupina VINCI Construction CS měla zájem se zúčastnit. Se zakázkami podobného typu máme velké zkušenosti i ze zahraničí,“ uvádí na dotaz E15 mluvčí společnosti Eurovia Iveta Štočková. E15 oslovila i další firmy z trhu, ty ale do zveřejnění článku neodpověděly.
Právě značná náročnost splnění amerických podmínek je i důvodem toho, proč nebude součástí kontraktu procentuální vyjádření podílu zapojení českého průmyslu do dodavatelského řetězce F-35. I za to kritizuje vládu Petra Fialy (ODS) současná opozice. „Z pohledu participace českých firem na zakázce je to velmi špatné. Pokud by to takhle mělo skončit, ptám se, co vlastně dělají ekonomičtí ministři, že nedokážou v takových zakázkách najít důstojný prostor pro naše výrobce,“ domnívá se místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček.
České firmy přitom mají možnost uspět, důkazem je společnost Ray Service. Dodavatel kabelových svazků a elektromechaniky už podepsal memorandum o porozumění s Lockheedem a o dalších firmách se vyjednává. Ne na úrovni vláda–vláda, ale přímo s Lockheedem a výrobcem motorů Pratt & Whitney. „Prostor vidíme ve výzkumu a vývoji systémů pro F-35,“ naznačuje Cupáková.
Získat definitivní zakázku je však v případě gigantu Lockheed Martin mimořádně složité. „Infiltrace“ do výrobního řetězce Lockheedu znamená „pouze“ tolik, že se taková společnost může účastnit následných jednotlivých tendrů amerického zbrojařského gigantu toužícího po co nejnižších cenách.
Klíčové závěrečné jednání týmu Cupákové s americkými vládními agenturami Joint Program Office a Defense Security Cooperation Agency je v plánu na přelomu června a července. Do té doby by mělo být jasno i o tom, jak by probíhalo školení pilotů a pozemního personálu. Na rozdíl od některých jiných kupců F-35 by Česko volilo úspornější variantu. Na půlroční školení by do zámoří vyslalo jen nezbytně nutné minimum instruktorů, kteří by pak v Česku školili kolegy.
Česko v současnosti provozuje čtrnáct stíhaček Jas-39 Gripen, jejichž pronájem ze Švédska skončí v roce 2027, tuzemská armáda může prodloužit smlouvu dvouletou opcí. „Stíhačka není auto. Nekupujeme ji na pět, deset ani dvacet let. Bude létat čtyřicet roků. A ani po těch čtyřech dekádách jí nesmí docházet dech. Musí být připravená na technologie budoucnosti a mít servisní sít po celém NATO. A taková stíhačka je v nabídce jediná: F-35,“ uvedla na svém twitterovém účtu nedávno armáda.
Do početného seznamu zemí, které F-35 již využívají, by kromě Česka mohlo brzy přibýt Německo, Švýcarsko i Kanada či Thajsko. Rozšíření stávající letky o další F-35 plánuje i Finsko, které nedávno vstoupilo do NATO.
