Přijetí eura, podpora startupů a boj s emisní normou. Soupeři o vedení Svazu průmyslu mají jasno

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Zdroj: mediafax

Nadcházející volba prezidenta nejvlivnějšího zájmové sdružení firem v Česku Svazu průmyslu a dopravy (SP) slibuje nejnapínavější souboj za poslední dekády. Postaral se o to expremiér Mirek Topolánek, který už loni v prosinci ohlásil kandidaturu za společnost EGEM spadající do skupiny EP Industries. „Věděl jsem, že nezůstanu jediný. Mám rád soutěž. A členové mají právo si ve stavu ohrožení českého průmyslu vybrat,“ prohlásil v rozhovoru pro E15 Topolánek. Postupně se objevili tři další ostřílení uchazeči o pozici končícího Jaroslava Hanáka, který před čtyřmi lety neměl žádného soupeře.  

Vystřídat Hanáka chce viceprezident SP Jan Rafaj, který je generálním ředitelem největšího poskytovatele nájemního bydlení v Česku, firmy Heimstaden. Dále kandiduje Bohdan Wojnar, bývalý dlouholetý člen představenstva mladoboleslavské Škody Auto, jehož s Rafajem pojí zkušenosti z hutního průmyslu. Čtvrtým adeptem je Miroslav Palát, který vede Českou asociaci dodavatelů zdravotnických prostředků a působí v představenstvu SP.

Prezident musí hájit zájmy všech podniků

Charakterizovat Topolánka jako kandidáta energetického sektoru, Rafaje s Wojnarem jako zástupce energeticky náročného průmyslu a Paláta jako představitele zdravotnických oborů včetně doma i v zahraničí úspěšné firmy Linet, by bylo příliš zjednodušující. Všem čtyřem je jasné, že musejí hájit na jednáních vlády a zástupců zaměstnanců, na poradách ekonomických ministrů a také v Evropské unii zájmy všech českých podniků a svazů napříč odvětvími. SP má 11 tisíc členů, kteří zaměstnávají 1,3 milionu lidí.

Zřejmě nejvíce to občas zajiskří mezi Topolánkem a Rafajem, jehož přestup z pozice viceprezidenta SP na prezidenta sdružení se jeví jako logický. Pozadu však nezůstávají ani Wojnar s Palátem.

„Od některých kandidátů se liším v tom, že neslibuji změny paradigmatu a nejrůznější pohádky,“ řekl v narážce na některé protikandidáty Rafaj. „Říkám členům svazu, aby mi nadiktovali konkrétní problémy, které je trápí. V Česku nedokážeme dělat skutečné reformní kroky, velké transformace. Postupujeme salámovou metodou. Pojďme tedy odstraňovat jednotlivé bariéry postupně,“ načrtává svoji strategii jako možného hlavního lobbisty českého průmyslu.

Odklad normy Euro 7 a nové jaderné bloky

Ze slov Wojnara je patrné, že v otázkách týkajících se automotive se cítí jistě. Podle něj musejí být prodlouženy lhůty pro plnění emisní normy Euro 7, případně je nutné ji přepracovat. „Jinak by skutečně hrozilo, že evropské automobilky začnou padat. To by se samozřejmě propsalo jako domino efekt i do širokého dodavatelského průmyslu, jako jsou slévači, plastikáři, IT průmysl,“ varuje Wojnar.

Věří si však i v dalších oblastech. „Pokud nedokážeme včas postavit nové jaderné bloky a další zdroje, můžeme začít elektřinu ve velkém dovážet a za určitých předpokladů se můžeme stát importní zemí už od roku 2025,“ míní.

Podle Topolánka zvoní českému průmyslu hrana. „V řadě věcí bylo včera pozdě. Na opatrný přístup není čas, defenzivní postoj ohrožuje všechny. Svaz musí restartovat svou aktivitu, prosadit hospodářskou transformační strategii a nové paradigma ekonomiky. To je můj cíl,“ říká.

Další z kandidátů na prezidenta svazu Miroslav Palát chce lépe a včas vyjednávat o legislativě u nás i v Bruselu, protože citelně ovlivňuje český průmysl. „Nejvíce je teď potřeba řešit kromě emisní normy Euro 7 i zlepšení podmínek pro inovativní průmysl. Kam se chceme přesunout a dát větší důraz, jsou výrobky s větší přidanou hodnotou a digitální oblast,“ uvádí Palát.

Spojení startupů a významných podnikatelů

Bývalý předseda vlády Topolánek soudí, že Česko musí mnohem více podporovat technologie, kde bude mít Česká republika vlastní know-how a přidanou hodnotu. „Řada startupů ale zakládá firmy raději v cizině nebo tam své nápady rychle prodá. Nezůstávají v Česku! Chci pro ně vytvořit bezpříspěvkovou virtuální asociaci. Mohly by se podílet na transformační strategii a velcí podnikatelé s miliardami by na ně navíc viděli a mohli do nich investovat,“ nabízí řešení Topolánek.

Oproti tomu Rafaj vidí jednu z největších brzd průmyslového rozvoje Česka v koruně. Proto je pro přijetí eura nejpozději do konce dekády. „Celý život jsem pracoval pro nadnárodní korporace a byl jsem u toho, když se rozhodovaly, do kterých zemí umístí své investice. A v případě těch, které nemají euro, musejí vždy přičítat dodatečné náklady. Koruna znevýhodňuje Česko, připravuje nás o zajímavé investice. V minulosti se to už opakovaně stalo, mimo jiné v ocelářském průmyslu,“ argumentuje Rafaj.

Firmy musejí tvrdě tlačit vládu, říká Hanák

Jaroslav Hanák, který po dvanácti letech v čele SP odchází na odpočinek, doporučuje svému nástupci ostré lokty. „Nebát se politické reprezentace a odborů je strašně důležité, protože politika je o trialogu. Nový prezident svazu musí být drzý k politické reprezentaci ještě víc než já. My podnikatelé jsme ti, kdo živí Českou republiku, politici žijí z našich peněz. Takže by měli umět nám podnikatelům lépe naslouchat,“ řekl Hanák týdeníku Ekonom.

Funkce prezidenta SP je neplacená, vyžaduje však práci na plný úvazek. Členové svazu v anketě E15 uvedli, že chtějí, aby nové vedení pomocí efektivního dialogu s vládou spolupracovalo na nové české a evropské energetické politice, fungujícím trhu práce včetně zjednodušení imigrace a také na zkvalitnění technického školství a aplikovaného vývoje a inovací.

 

Co od Svazu průmyslu a dopravy očekávají největší české podniky

ČEZ

Významnou výzvou i příležitostí bude pro SP naplňování přísnějších cílů Evropské unie do roku 2030 v oblasti energetické účinnosti, podílu obnovitelné energie na konečné spotřebě a snižování emisí. Zásadní transformací tak bude muset projít nejen česká energetika, ale naprostá většina dalších odvětví od automobilového průmyslu až po oceláře či digitální sektor. 

Za nejdůležitější považujeme zajištění koncepcí a strategií, které státu chybějí a které by podnikatelskému sektoru zajistily předvídatelnost. Zmínit lze například aktualizaci Státní energetické koncepce nebo národních plánů v oblasti energetiky a klimatu (NIKEP). Je nutné zaměřit se na široké aspekty energetické transformace, která bude mít dopad na naprostou většinu průmyslových sektorů v České republice. 

Škoda Auto

Navázání efektivního dialogu s vládou a práce na třech tématech – nová česká a evropská energetická politika zajištující konkurenceschopnost průmyslu, fungující trh práce včetně zjednodušení imigrace a zkvalitnění technického školství a aplikovaného vývoje a inovaci.

Nelze opomenout ani témata jako digitalizace a automatizace, snižování administrativní zátěže nebo modernizace pracovního práva. Digitalizace i automatizace s sebou přinášejí veliké nároky na finance i kvalifikované experty. V obou oblastech může SP poskytnout cennou platformu pro sdílení zkušeností a komunikaci s veřejným sektorem.   

Toyota Motor Manufacturing Czech Republic

SP by měl ve spolupráci s organizacemi jako Autosap a dalšími pokračovat v krocích pro udržení konkurenceschopnosti průmyslu důrazem na vzdělávání a technické obory od středních po vysoké školy.

Svaz by měl také pomoci s normami Evropské unie, které dopadají na české firmy nejen v automobilovém průmyslu, a přispět k podpoře nových investic včetně jasně nastaveného dlouhodobého plánu vlády. Pro rozvoj podnikání je nejdůležitější stabilita ekonomického prostředí, tedy dostatek kvalifikované pracovní síly a cenově dostupné energie.