Dlouho očekávané částečné unijní embargo na ruskou ropu nabylo účinnosti. Současně s ním vstupuje v platnost cenový strop na surovinu z válčící země, jehož výši stanovily země G7 v součinnosti s Evropskou unií na šedesát dolarů za barel. Ceny ropy na počátku týdne míří vzhůru. Čeká se, jak na sankce zareaguje Moskva, která avizovala zákaz prodeje komodity zemím, které na limit přistoupí.
Cena ropy WTI se po víkendu přehoupla přes osmdesát dolarů za barel a šplhala se k 82 dolarům. Nahoru šel i Brent, jenž se v pondělí kolem poledne obchodoval za více než 87 dolarů. Odborníci čekají další nárůst, záležet však bude na odpovědi Kremlu. „Rusko dalo jasně najevo, že nebude prodávat ropu nikomu, kdo se přihlásí k cenovému stropu,“ řekl podle BBC Jorge León z Rystad Energy. „Takže pravděpodobně v nadcházejících měsících zaznamenáme nějaké výpadky, a proto zřejmě ceny ropy začnou v nadcházejících týdnech opět růst,“ dodal.
Na ceny suroviny však mají dopad i další okolnosti. Mimo jiné bude hodně záležet na tom, nakolik přistoupí Čína k mírnění protikoronavirových omezení a jakou poptávku po ropě vytvoří. Skupina zemí OPEC+ se v neděli dohodla na tom, že po nedávných škrtech nyní nechá úroveň produkce beze změny. Nejistota na trhu je nyní vysoká a těžaři chtějí počkat na dopady embarga, stropu i vývoje v Číně.
Jak budou embargo a cenový strop fungovat?
Sedmadvacítka oznámila embargo na ropu z Ruska dováženou po moři už v červnu, jednotlivé země tedy měly poměrně dost času se na jeho náběh připravit. Zákaz se dotkne 90 procent importu ruské suroviny, na dovoz ropovody se zatím nevztahuje. Česko, Slovensko a Maďarsko tak dále budou moci odebírat dodávky prostřednictvím jižní větve ropovodu Družba. Česká republika plánuje, že se na něm stane nezávislá nejpozději od roku 2025 v souvislosti s rozšiřováním Transalpinského ropovodu (TAL).
Polsko a Německo využívají severní větev Družby, odběr z ní chtějí ale do konce roku zastavit. V pátek podepsaly dohodu o zajištění dodávek přes Gdaňsk do rafinerie Schwedt, která zásobuje zejména Berlín. Od 5. prosince zároveň platí i embargo na dovoz ruské ropy do Británie.
Cílem cenového stropu je vytvořit jakýsi globální kartel a snížit tak ruské příjmy z prodeje ropy, ale zároveň ji udržet na trhu, aby nenastal globální nedostatek a ceny nešplhaly prudce vzhůru. EU se připojila k zemím G7, což znamená, že unijní firmy nebudou moci zajišťovat přepravu, pojištění a další služby při vývozu ruské ropy do třetích zemí, pokud by cena takového nákupu překročila strop šedesáti dolarů za barel.
Z opatření měly obavy zejména rejdařské země jako Řecko, Kypr a Malta, které se bály, že příliš nevýhodný strop odradí Moskvu od těžby a prodeje suroviny nebo jejich obchody převezmou jiné země. Naproti tomu Polsko a pobaltské státy chtěly cenový strop co nejnižší, aby srazily ruské zisky na minimum. Nyní se čeká, jak se ke stropu postaví velcí asijští kupci v čele s Čínou a Indií.
Jaký dopad budou mít opatření na ceny ropy? Bude jí na trhu dostatek?
V souvislosti s unijním ropným embargem a říjnovým rozhodnutím skupiny OPEC + omezit produkci o dva miliony barelů denně panují obavy z možného nedostatku suroviny. Napjatě se nyní proto čeká na kroky Ruska. Pokud by Kreml cenový strop neakceptoval, znamenalo by to pro něj nejen problémy s hledáním kupců, ale především s realizací obchodů. Evropské firmy jsou totiž na tomto poli dominantní.
Média však stále častěji píšou o vzniku takzvané stínové flotily, tedy přepravní sítě umožňující obchodovat se sankcionovanou ropou z Íránu, Venezuely a nově také z Ruska. „Spouští se nový druh přepravního trhu, paralelně s normálním sankce respektujícím trhem, na kterém působí většina z nás,“ řekl The Wall Street Journal Lars Barstad, ze společnosti Frontline vlastnící tankery.
Jestliže se však Moskvě nepodaří udat dostatek suroviny, bude muset omezit její těžbu, což patrně povede k napětí na trhu. A Kreml zatím dává najevo, že se stropu nepřizpůsobí, a odpor očekávají i experti. V neděli z Ruska opět zaznělo, že bude spolupracovat pouze se zeměmi, které se zachovají tržně. „Nebudeme používat nástroje spojené s cenovým stropem. Nyní hledáme mechanismy, jak používání nástroje cenového stropu zakázat,“ prohlásil podle webu Politico vicepremiér Alexander Novak.
Rusko je přitom druhým největším světovým producentem ropy po Saúdské Arábii a zajišťovalo zhruba třetinu evropských potřeb. Nyní ho nahrazují další země jako USA, Norsko, ale také Saúdská Arábie, Irák a Guyana. Obzvláště svízelná situace nastala v souvislosti s embargem v italské rafinerii ISAB, kterou vlastní Lukoil. Vláda v Římě nad ní proto dočasně převzala kontrolu, aby umožnila její zásobování odjinud. Dá se každopádně očekávat daleko více nejistoty na trhu s ropou, jejíž ceny v poslední době klesly až na předválečnou úroveň.
Co vám (ne)uteklo: Zrušením SIPO ušetříte. ČEZ vyzval k samoodečtu. Hypoteční sazby klesnou
Podaří se embargem a cenovým limitem poškodit ruskou válečnou mašinerii?
Rusko už částečně dopady sankcí pocítilo, jelikož se EU už před náběhem embarga zbavovala závislosti na ropě z těchto končin. I tak ale bude muset nyní prodat další zhruba milion barelů denně jinam, aby zalátalo novou díru po evropských kupcích. O jeho přebytky v minulosti projevovaly zájem Čína, Indie i další země, jenže chtěly je se slevou.
Má se tak za to, že zastropování ruské ropy na šedesáti dolarech Kremlu velkou bolest nezpůsobí, jelikož už nyní prodával svou surovinu za tuto cenu, či dokonce pod ní. Některé unijní země proto chtěly omezení ve výši třiceti až čtyřiceti dolarů za barel, k čemuž vybízela EU i Ukrajina. Washington však ujišťoval, že cenový strop by neměl být neměnný a pravidelně má být přehodnocován podle aktuální situace. Je tak možné, že půjde v budoucnu níž, což by už dopady na Rusko mělo.
Pragmatici navíc tvrdí, že i když se do projektu nezapojí Peking a Dillí, bude strop fungovat, protože asijské země určitě limitu využijí jako páky na Moskvu a budou žádat ještě větší slevy. Je také otázka, kolik další ruské ropy velké asijské země mohou pojmout vzhledem k jejich dlouhodobým kontraktům s dodavateli z Blízkého východu.
A co obchod s ropnými produkty? Dá se čekat nedostatek nafty?
Unijní embargo nabíhá ve dvou krocích. Zákaz dovozu ruských ropných produktů nastane až 5. února, stejně tak by měly začít fungovat i cenové stropy na ně. Jejich výše bude teprve stanovena. Předpokládá se každopádně, že tato opatření přinesou Evropské unii potažmo Západu více potíží.
Zejména trh s naftou už je delší dobu poměrně napjatý, což souvisí mimo jiné s nedostatečnými kapacitami rafinerií. Ropné produkty se také častěji používají na vytápění a k výrobě elektřiny jako náhražka za plyn. „Konkurence o neruské sudy s naftou bude tvrdá, země EU budou muset přeplatit tradiční odběratele z USA, Blízkého východu a z Indie,“ upozornila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Před globálním nedostatkem dieselu varovali rovněž analytici Bloombergu.
Sedmadvacítka se alespoň v poslední době snažila předzásobit, stačit to však podle odborníků nejspíš nebude. A Spojené státy mají nejnižší zásoby nafty a topného oleje pro toto období od počátku sběru dat. „Je to určitě největší dieselová krize, jakou jsem kdy viděl,“ řekl zmíněné agentuře Dario Scaffardi, někdejší šéf italské energetické společnosti Saras, který se v odvětví pohybuje čtyři dekády.
