Společnost Vítkovice Steel (VS), která kvůli předběžnému opatření Finančního analytického úřadu (FAÚ) nemůže nakládat se svými akciemi, získala tajemného zahraničního partnera pro provozní úvěrování. Zbaví se tím závislosti na mnohem dražším financování od průmyslníka Jaroslava Strnada. Informaci potvrdil šéf společnosti Radek Strouhal s tím, že nového partnera zatím nechce jmenovat. Podle zjištění e15 však nitky vedou k významné indické ocelářské skupině.
Největší evropský výrobce stavebních ocelových štětovnic měl problémy s financováním již delší dobu. Vygradovaly však až po vypuknutí války, kdy si s ohledem na nezájem bankovního sektoru o klasické financování musel najít takzvaného tollingového partnera. Příčinou bylo dodnes přetrvávající podezření FAÚ, že VS vlastní ruská rozvojová banka VEB. Ta je na sankčním seznamu Západu kvůli invazi Ruska na Ukrajinu.
Takzvaný tolling je dohoda, že vybraný partner, tedy tollingová společnost, výrobci financuje provoz například nákupem materiálů a podobně. Závod následně vyrobí finální produkty, dodá je za zpracovatelskou odměnu tollingové firmě a ta je už zpravidla sama prodá na trhu. V případě VS tuto roli zastávala skupina CE Industries Jaroslava Strnada.
„Tollingové financování patří bohužel mezi jednu z nejdražších a administrativně nejnáročnějších forem financování. Proto když se nám podařilo stabilizovat hospodaření společnosti a dostali jsme nabídku na získání levnějších zdrojů, neváhali jsme. Aktuálně nové zakázky nabíráme již přímo na Vítkovice Steel,“ vysvětluje kroky Strouhal.
Podle Strouhala tak VS ušetří finanční náklady a zároveň zjednoduší a zprůhlední celý obchodní proces. „Zákazníci jasně ukazují, že ukončení tollingového financování vnímají jako potvrzení naší zlepšující se kredibility, což jsme s ohledem na vývoj v loňském roce velmi potřebovali,“ dodal Strouhal.
Spolupráce úspěšně uzavřena
Konec partnerství potvrzuje i Adam Šotek, šéf CE Industries. „Tolling je vždy dočasné řešení, než se najde strategický investor nebo se firma dostane do takové kondice, kdy už je financovatelná z vlastních zdrojů či z bankovních ústavů. Konec přišel o něco dříve, než jsme plánovali, ale všechny prostředky nám byly vráceny a spolupráci považujeme za úspěšně uzavřenou,“ podotýká Šotek, podle něhož bylo finanční partnerství s Vítkovicemi výhodné hned ze dvou důvodů.
Hlavním motivem byl pro CE Industries zisk, který podle Šotka odpovídal složitosti projektu a finanční kondici objednavatele. Finanční pomoc však měla pozitivní efekt i na samotný byznys CE Industries. „Díky odvrácení kolapsu hutí jsme získali čas na dokončení restrukturalizace naší společnosti Vítkovické dopravy, což nám umožnilo zbavit se její kompletní závislosti na Vítkovice Steel,“ dodává Šotek.
Kdo je tajemný indickým partnerem, neví ani Šotek, ani Daniel Urban, šéf Ocelářské unie. „Má vazbu na velkou indickou průmyslovou skupinu,“ řekl pouze jeden zdroj e15, který si nepřál být jmenován. Další dva na sobě nezávislé zdroje jsou přesvědčené, že pochází přímo z okruhu velkých ocelářských indických skupin. Těch je v Indii hned několik. Kromě skupiny Liberty Steel, která vlastní ostravskou huť, mezi ně patří například Arcelormittal, Tata Steel nebo Vulcan Steel.
Náhrada za ruského dodavatele
Pro VS by indický partner mohl dávat smysl. Důvodem je předpoklad, že si huť bude muset najít nového dodavatele ocelových bram, tedy polotovarů, z nichž VS štětovnice a další produkty vyrábí. Dosud využívala ty ruské, které jí vyhovovaly nejen cenou, ale i technologicky. Evropská komise však v rámci protiruských sankcí jejich dovoz zakázala, a to s účinností od začátku roku 2025.
„Investovali jsme desítky milionů korun do testů alternativních dodavatelů a ne všechny dopadly dobře,“ přibližuje problémy vzniklé sankcemi Strouhal s tím, že situace je velmi složitá. V minulosti společnost uvažovala o dovozu bram například z Brazílie, nyní se tato varianta jako reálná příliš nejeví.
„Pravděpodobně budeme muset využít dodávek asijských společností a podobně na tom zřejmě budou i další evropské firmy. Dodavatelé toho samozřejmě využijí a budou prodávat své bramy s vysokou přirážkou,“ očekává Strouhal. Kromě indických firem podle něj připadají nejvíce do úvahy také čínští dodavatelé.
Hospodaření se ztrátou
Společnost Vítkovice Steel se s problémy potýká už delší dobu. V roce 2021 sice po dlouhých letech vykázala provozní zisk, loni už nicméně znovu hospodařila se ztrátou. Navíc meziročně přišla o stovku pracovníků a nyní jich ve firmě pracuje jen 850.
Z finančních problémů firma viní i liknavý přístup FAÚ, který za rok a půl nedošel k finálnímu verdiktu, zda majitelé VS patří na protiruský sankční seznam. Vítkovická huť k tomu důvod nevidí, vlastníkem je podle ní pět kyperských fondů a na konci je pět fyzických osob. Tuto verzi však kromě FAÚ zpochybňuje i celá řada významných tuzemských byznysmenů.
