Až šest set miliard eur si vyžádá poválečná obnova Ukrajiny, odhaduje Světová banka. Do podnikatelských příležitostí se už zapojují i české firmy. Zaměřují se na obranu a bezpečnost, energetiku, dopravní infrastrukturu, zdravotnictví či na zemědělství. Vláda pro ně chystá první podpůrné kroky.
Státní exportní pojišťovna EGAP v řádu týdnů otevře nový Fond Ukrajina, v němž budou pro začátek nižší stovky milionů korun. Později vznikne objemnější program Rekonstrukce Ukrajiny. Plyne to z návrhu ministerstev průmyslu a financí, o němž má v blízké době jednat kabinet. Soukromý sektor však žádá o státní záruky za jednotky miliard korun.
Podle předlohy rovných sto milionů korun vloží do fondu EGAP, dalších 239 milionů na podporu vývozu uvolní vláda z kapitoly Všeobecná pokladní správa. „Fond Ukrajina je teprve v první fázi. Nyní v něm budou nižší stovky milionů, což ale není konečná částka pro exportní pojišťování ukrajinských projektů,“ řekl E15 vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Fond EGAP se soustředí na menší vývozy v oblasti zemědělství, například na dodávky nebo pronájmy různých strojů. Více peněz si vyžádají projekty v energetice, které budou rozloženy včetně financování do delšího období.
Kopečný zdůraznil, že českému EGAP se musí podařit znásobit celkový objem prostředků přes další podobné evropské pojišťovací společnosti. „O tom teď jednáme, snažím se propojovat kolegy z české exportní pojišťovny s dalšími podobnými společnostmi z celého světa,“ dodal vládní zmocněnec.
Spojit síly musejí státy i podniky
EGAP podle dostupných informací eviduje chystané obchodní případy na Ukrajině za 3,7 miliardy korun. Žádosti podávají výrobci vojenského materiálu a také zemědělských či obráběcích strojů. Zčásti jde o firmy, které přestaly vyvážet do Ruska.
„Pokud Fond Ukrajina počítá s nižšími stamiliony, bude to o řád níže, než potřebujeme. Chápeme to jako začátek podpory,“ uvedl pod podmínkou anonymity zástupce významného podniku.
S garancemi by mohla výhledově pomoci Evropská investiční banka. „Jednal jsem rovněž s americkou, britskou a s německou obdobou českého EGAP. Pro všechny tyto subjekty bude výhodné, když spojí síly a každý pojistí část rizika. Jsou to národní nástroje a prostředky,“ podotkl Kopečný.
Například v Polsku musí třicet procent z celkové hodnoty daného záměru vložit soukromé společnosti, ve Velké Británii dvacet procent. Propojení je logické i proto, že většina výrobků, a především technologických celků a infrastruktur není stoprocentně česká, britská nebo polská. Dohodnout se tedy musejí nejen státy, ale i firmy.
Riziko skrytého ruského útoku
Některé projekty není možné uskutečnit kvůli pokračujícímu konfliktu, jiné se soustřeďují na západ Ukrajiny nebo na hlavní město Kyjev. Zvláště citlivá je oblast výroby zbraní či oprav poškozené vojenské techniky. Případné budování takových závodů by vyžadovalo přísné utajení, protože by se mohly stát cílem otevřeného nebo diverzního ruského útoku.
Například Colt CZ Group nechce svoje plány komentovat. „Obchodní případy úzce koordinujeme s ministerstvem obrany a s velvyslanectvím Ukrajiny v České republice. Podporu ze strany EGAP ve formě Fondu Ukrajina vítáme, konkrétní parametry ale nebudeme hodnotit,“ uvedla mluvčí společnosti Eva Svobodová.
Repase tanků a dalších bojových vozidel se zatím provádějí v Česku. Státní podnik VOP CZ se na začátku měsíce dohodl s ukrajinským koncernem Ukroboronprom na opravách a modernizacích tanků T-64, které byly uloženy ve skladech ukrajinské armády. „Obrněnce vybavíme prostředky optického pozorovacího systému, dokonalejší komunikací a tak dále,“ řekl šéf VOP CZ Marek Špok.
Realizace podobných zakázek, byť nedosahují závratných rozměrů, je aktuálně nejjednodušší. Odpadá nutnost exportního krytí, navíc je hradí ukrajinský státní rozpočet.
Český obranný průmysl si už na Ukrajině vytvořil vazby a vláda nastavila jasné mechanismy podávání nabídek. Komunikuje s ukrajinskou stranou, zjišťuje její požadavky a na všechny obchodní případy dohlíží. I proto že se objevují úplně noví obchodníci s vojenskou technikou, které musí prověřovat.
Už šest zbrojařských projektů je ve velmi podrobné fázi, další jsou rozpracované. Zahrnují i nové technologie. Typově jde o munici nebo vybudování opravárenských a modernizačních kapacit pro techniku, kterou ze Západu nově získává ukrajinská armáda.
Zájem je o vagony či teplárny
Připravují se také velké civilní projekty. Vláda spolu s firmami jedná například o pořízení vagonové flotily pro ukrajinské železnice a o nákupu vagonů pro kyjevské metro. Ve hře jsou rovněž dodávky kogeneračních jednotek pro příští topnou sezonu nebo čistíren odpadních vod.
„Nejvíce projektů se sbíhá v kolejové dopravě včetně metra a tramvají,“ řekl Kopečný. S kolegy z ostatních rezortů dává dohromady, co všechno je možné nabízet. Následně to konzultují s ukrajinským ministerstvem infrastruktury.
„Kromě centrálního ministerstva je nutné se ptát i regionálních představitelů, kteří přesně vědí, co v jejich obci a městě bylo zničeno či poškozeno. Problematiku rekonstrukce je třeba vnímat i v souvislosti s modernizacemi technologií, které byly zamýšleny už před válkou,“ podotkl vládní zmocněnec.
Velké příležitosti podle něj nabízí stavebnictví, tedy obnova nebo výstavba obytných domů, nemocnic nebo škol. Kvůli zničení Kachovské přehrady i dalších nádrží a zamoření půdy bude nutná dekontaminace zdrojů vody a rozsáhlých území, na niž se specializuje několik významných českých firem.
Které české firmy usilují o zakázky na Ukrajině
Doprava
Česká a ukrajinská strana jednají o pořízení vagonové flotily pro ukrajinské železnice a modernizaci ICT sítě kolem tratí. Dále o dodávkách vozů pro kyjevské metro a také tramvají pro povrchovou veřejnou dopravu, kde je největším českým hráčem Škoda Transportation s navazujícím konsorciem českých subdodavatelů a partnerů. Patří k nim například firma SaZ, výrobce speciálních technik a dalších zařízení pro údržbu železničních a tramvajových tratí a trolejových vedení.
Energetika
ČEZ ESCO nabízí kogenerační jednotky pro lokální komunální výtopny či zdravotnická zařízení. Česko by mohlo uspět i v oblasti jaderné bezpečnosti, příslušné expertizy může dodat Škoda JS, která je řadu let významným dodavatelem a integrátorem dodávek pro ukrajinské jaderné elektrárny. V této souvislosti se chystá studie modernizace a dekarbonizace energetické infrastruktury na Ukrajině se zvláštním zřetelem k Dněpropetrovské oblasti. Jednalo by se o dodávky vodních a solárních elektráren. Další studie se týká společností KKCG a EPH s potenciálem využití vodíkové energie. Na Ukrajině je mnoho plynovodů a ropovodů, jimiž už tyto suroviny neproudí nebo výhledově proudit nebudou, a mohly by sloužit pro přepravu vodíku.
Zdravotnictví
Řada českých firem už prostřednictvím programů české vlády dodala Ukrajině výrobky a zařízení. Patří mezi ně Linet, MZ Liberec nebo Block CRS zaměřená na takzvané čisté prostory, jako jsou operační sály a celá zdravotnická oddělení dodávaná na klíč.
Zemědělství
Státní exportní pojišťovna EGAP klade důraz na tento sektor. Válka ukrajinské zemědělství velmi změnila, Rusko některá území okupuje nebo je zaminovalo. Země má zájem například o dodávky nebo pronájmy strojů.
