Světové rafinerie zápasí s tím, aby vyrobily dostatek nafty. Situaci zhoršuje útlum těžby ropy v Saúdské Arábii a v Rusku. Moskva zároveň zvažuje zákaz vývozu paliv, protože jich nemá dost pro domácí trh. Česko by se mohlo dostat do potíží koncem roku, kdy mu skončí výjimka ze sankcí týkající se dovozu produktů z ruské ropy.
Naftový trh je v současnosti napjatý a cena tohoto paliva letí vzhůru všude po světě. Například ve Spojených státech od července prudce zdražuje a v současnosti se prodává v průměru za 4,58 dolaru za galon. Stále je však levnější než loni touto dobou, kdy se galon pohyboval kolem pěti dolarů.
Od léta roste cena nafty také v Česku. Blíží se ke čtyřiceti korunám za litr, zatímco zkraje června stál litr kolem jednatřiceti korun. „Na počátku roku jsme v souvislosti s náběhem sankcí na ruské ropné produkty čekali, že cena nafty půjde nahoru, protože i když jí nemusí být nedostatek, zdraží se logistické cesty,“ vysvětluje Ivan Indráček ze SČS, sdružení provozovatelů čerpacích stanic a distributorů paliv. To se však nestalo hned na jaře, protože velcí obchodníci si dopředu vytvořili zásoby, nasmlouvali nové zakázky a pomohla i teplá zima.
Rijád a Moskva škrtí produkci
Příčin současného zdražování je několik. Patrně nejvýznamnější jsou škrty v těžbě ropy ze strany Saúdské Arábie a Ruska. Rijád utlumil produkci o milion barelů v červenci, Moskva o pět set tisíc barelů v srpnu a o tři sta tisíc v září. Počátkem tohoto měsíce obě země oznámily, že omezení podrží až do konce roku, tedy do období, kdy poptávka po palivech zpravidla roste.
„Hrozí, že napětí na trzích bude v zimních měsících pokračovat. Rafinerie zápasí, aby udržely krok,“ citovala agentura Bloomberg Torila Bosoniho, vedoucího divize trhu s ropou v Mezinárodní agentuře pro energii. „Snížení těžby ropy skupinou OPEC+ udržuje globální produkci nižší, než je globální poptávka,“ konstatoval americký vládní Úřad pro energetické informace (EIA) ve svém zářijovém výhledu.
Ceny suroviny reagují poměrně strmým růstem, ropa typu Brent během posledního měsíce zdražila zhruba o deset dolarů na současných 94 dolarů. EIA očekává, že Brent zůstane nad devadesáti dolary do prvního čtvrtletí příštího roku.
Rusko nemá dost paliv pro zemědělce
Dalším důvodem potíží je nedostatek zásob pohonných hmot v mnoha regionech – ve Spojených státech, Evropě i v Singapuru jsou pod desetiletým sezonním průměrem. Rafinerie se stále nevzpamatovaly z covidového útlumu, kvůli němuž některé musely skončit. V poslední době byly navíc pod tlakem, aby vyráběly více benzinu a kerosinu.
Situaci komplikují také údržby a výpadky v některých provozech včetně evropských. „Nebyly ale tak velké jako loni,“ podotýká Indráček ze SČS a připomíná loňské podzimní stávky ve Francii, jež podle něj vedly k zastavení zhruba desetiny evropské výrobní kapacity. Ceny nafty pak tradičně zvedá i hurikánová sezona, tedy obavy z ohrožení amerických provozů na zpracování ropy.
Situace by se mohla ještě zhoršit, pokud by Rusko přestalo vyvážet pohonné hmoty. „Celosvětově by to byl velký problém. Odpadl by významný hráč, protože Rusko nyní hodně exportuje do Indie a Číny,“ vysvětluje Indráček pravděpodobné globální dopady. Ty by v důsledku postihly také Evropu, přestože až na výjimky odběr pohonných hmot z Ruska zastavily vyhlášené sankce Evropské unie.
Ruská tisková agentura TASS v pátek uvedla, že Kreml zvažuje dočasný zákaz exportu paliv, aby stabilizoval ceny na domácím trhu. Ve hře je údajně i zvýšení cla na vývoz ropných produktů. Bloomberg už dříve informoval o plánech Moskvy, že v září sníží export nafty z klíčových západních přístavů o čtvrtinu oproti srpnovému množství.
V posledních týdnech se množí zprávy o nedostatku paliv v Rusku a obavách tamějších zemědělců z podzimní sklizně a setby. „Ceny ropných produktů vzrostly mezi deseti až dvaceti procenty,“ citovala agentura Reuters šéfa zemědělského holdingu Step Andreje Nedužka.
Odborníci míní, že ruský trh s pohonnými hmotami zasáhla kombinace více okolností včetně údržby v rafineriích, problémů při železniční přepravě a slabšího rublu, který stimuluje vývoz paliv. Největší potíže má podle dostupných informací jih země a Krym.
Až skončí výjimka
Když loni EU zakázala dovoz ropné produkce z Ruska, Česko si spolu se Slovenskem a Maďarskem vyjednalo výjimku. Ta ale vyprší na počátku prosince. Česko ji nyní využívá mimo jiné pro dovoz rafinovaných produktů produktovodem ze slovenského Slovnaftu. Tuzemské rafinerie jsou totiž schopné vyrobit maximálně osmdesát procent domácí spotřeby nafty, navíc část této produkce míří na export.
Indráček tvrdí, že po skončení výjimky se zřejmě bude vyvážet méně a zbytek bude potřeba dokoupit v jiných zemích, zejména v Německu. Česko tak ale bude silně závislé na dovozu po železnici a více zranitelné vůči potížím v rafineriích a logistickém řetězci, které by mohly narušit plynulost zásobování.
Podle šéfa SČS však stále existuje možnost prodloužení výjimky a byl by rád, kdyby o to vláda Petra Fialy (ODS) požádala. „Pokud výjimka skončí, s vysokou pravděpodobností cena nafty dále vzroste,“ varuje Indráček a na uklidněnou dodává: „Nebudou to ale zřejmě žádné závratné částky, spíše desítky haléřů.“
