Těžba kovů do baterií z mořského dna má dostat zelenou. BMW a Samsung jsou proti

Indonéská loď slouží k těžbě cínu z mořského dna. Poptávka po tomto kovu prudce stoupá kvůli oblibě spotřební elektroniky.

Indonéská loď slouží k těžbě cínu z mořského dna. Poptávka po tomto kovu prudce stoupá kvůli oblibě spotřební elektroniky. Zdroj: Profimedia.cz

Těžba kovů z mořského dna může podle ekologů poškodit ekosystém v oceánu, který není zdaleka ještě probádaný.
Plány na masovou výrobu elektromobilů s sebou nesou i hledání nových zdrojů kovů využívaných do baterií.
Plány na masovou výrobu elektromobilů s sebou nesou i hledání nových zdrojů kovů využívaných do baterií.
Plány na masovou výrobu elektromobilů s sebou nesou i hledání nových zdrojů kovů využívaných do baterií.
Plány na masovou výrobu elektromobilů s sebou nesou i hledání nových zdrojů kovů využívaných do baterií.
7
Fotogalerie

Plány na masovou výrobu elektromobilů s sebou nesou i hledání nových zdrojů kovů využívaných do baterií. V Tichém oceánu se přitom v hloubce několika kilometrů nacházejí naleziště, která bohatstvím niklu a kobaltu předčí ta v Demokratické republice Kongo či v Indonésii. Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA) má v létě schválit pravidla těžby. Mořští biologové a ekologové však varují, že přechod na zelenější energii může paradoxně vést k narušení křehkých ekosystémů oceánu.

Loď pracující pro kanadskou společnost DeepGreen Metals začala tento měsíc testovat těžební zařízení v Clarion Clipperton Zone mezi Mexikem a Havajskými ostrovy, kde se nachází hned několik kovů vhodných do autobaterií.

„Nastal klíčový čas,“ je podle Bloombergu přesvědčen šéf DeepGreen Gerard Barron. Tvrdí, že firmou prozkoumaná oblast skýtá materiál na baterie až pro 280 milionů vozů. Investory vábí na příslib zahájení těžby v roce 2024 a vysoký profit. Těžba z mořského dna přitom láká i další firmy, například čínskou China Minmetals a belgickou DEME Group.

Jde však o velmi kontroverzní plány. Proti aktivitě průzkumné lodi přímo na moři protestovala organizace Greenpeace. Skeptičtí jsou i vědci. Poukazují na to, že ekosystém dna oceánu ještě nebyl řádně probádaný a jakýkoli zásah do něj může být riskantní. Obávají se především důsledků narušení sedimentů a možných změn ve složení vody.

DeepGreen poukazuje na to, že horniny o velikosti pěsti nejsou pevně spojeny s povrchem a není tak k jejich těžbě třeba vrtání do dna. „Dobývání kovů do baterií ze dna oceánu neprodukuje žádný tuhý opad, žádnou toxickou hlušinu a zlomek emisí uhlíku ve srovnání s pozemními zdroji,“ brání se společnost s tím, že odpor proti těžbě z moře je zároveň hlasem pro pokračování emisí skleníkových plynů či drancování pozemních ložisek.

„Tento průmysl nabízí falešnou dichotomii, že pokud chceme obnovitelnou energii a auta na elektrické baterie, musíme těžit v hlubinách moří,“ tvrdí však Lisa Levinová ze Scripp’s Institution of Oceanography v kalifornském San Diegu. Podle ní je třeba především účinná recyklace baterií, která sníží potřebu neustálého hledání nových zdrojů.

Problémem pro těžaře je však především odpor významných potenciálních klientů. Automobilky AB Volvo, BMW, producent baterií Samsung a technologický gigant Google nedávno podepsali výzvu k pozastavení těchto těžebních praktik. Uvedli, že nebudou používat kovy z mořského dna, dokud se neprokáže neškodnost této metody.

Její odpůrci se však obávají, že ISA půjde průmyslu příliš na ruku. V nejbližší době se tak dají očekávat další boje o pravidla pro využívání zdrojů z mořského dna.