V Česku se rodí trh s vodíkem. Zásilkovna si chce plyn sama vyrábět

Vodík pravděpodobně sehraje důležitou roli při snižování emisí oxidu uhličitého v dopravě.

Vodík pravděpodobně sehraje důležitou roli při snižování emisí oxidu uhličitého v dopravě. Zdroj: Dušan Kütner

Přechod na nízkoemisní ekonomiku je jednou z priorit Evropské unie a většiny západního světa, avšak elektromobilita a obnovitelné zdroje nejsou samospasitelné. „Některé oblasti průmyslu jde dekarbonizovat jen velice těžko a v tento moment přichází role vodíku,“ naznačuje důležitou úlohu nejlehčího plynu hlavní ekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek. O tom, pro která odvětví je vodík vhodný, diskutovali experti na konferenci Barvy vodíku, kterou pořádal Institut pro veřejnou diskuzi a jejíž mediálním partnerem byl deník E15. 

„Česká republika patrně nikdy nebude vývozcem zeleného vodíku. Hlavní roli budou hrát země, které mají lepší podmínky pro obnovitelné zdroje,“ myslí si Lukáš Janura, který se vodíkovým technologiím věnuje na ministerstvu průmyslu a obchodu. Proto v oblasti vodíkové ekonomiky vidí pozici Česka ve výrobě komponentů potřebných pro výrobu zeleného vodíku. 

S Janurou souhlasí předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský. „V České republice není možné vytvořit dostatek zeleného vodíku. Transport z Německa nebo Ukrajiny je navíc velmi obtížný,“ připomněl. Problém podle něho bude i s dovozem zeleného vodíku do Česka ze zemí, které mají lepší výrobní podmínky. Plyn má přitom široké využití od teplárenství a energetiky přes osobní vozy a náklaďáky až k vlakům, letadlům či k lunárním vozidlům.

Barvu určuje způsob výroby

Zelený vodík se vyrábí pomocí elektrické energie produkované obnovitelnými zdroji, zatímco šedý vodík je produktem chemického štěpení zemního plynu, při kterém ale vzniká velké množství emisí oxidu uhličitého. Výroba modrého vodíku je shodná se šedým s tím rozdílem, že se vznikající oxid uhličitý jímá a ukládá.

Omezené možnosti výroby v Česku neznamenají, že by se vodík zemi zcela vyhnul. Pacovský naopak počítá, že v budoucnosti to bude strategický zdroj, a Pražská plynárenská proto chce být u všeho, co se vodíku týká. „Vodíková ekonomika bude v Praze klíčovou technologií při dekarbonizaci hlavního města,“ uvádí jeden z důvodů Pacovský. 

I proto Pražská plynárenská podepsala memorandum o spolupráci s Ústavem pro jaderný výzkum v Řeži, tedy s dceřinou společností ČEZ, která se věnuje i využití vodíkových technologií. „Snažíme se vytvořit tým, který začne obchodovat s vodíkem, Pražská plynárenská by měla být schopna tvořit trh, abychom byli první volbou pro kohokoli, kdo chce vodík koupit nebo prodat,“ popsal plány Pacovský.

Jeden z důvodů nevhodného prostředí pro produkci zeleného vodíku je nedostatečná kapacita obnovitelných zdrojů. „Stavět v Česku fotovoltaiku je obtížné a stavět větrné elektrárny je nemožné,“ popsal situaci hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek. I přesto chce být energetický gigant u rozvoje vodíku v Česku, využití vidí například v úložištích energie. 

Na vodíku překvapivě není nejdražší výroba, ale zmiňovaná náročná a drahá přeprava. Rozvoji vodíku tak nebude bránit složitost výroby, ale vysoké náklady na jeho přepravu. „To, co dnes máme v ruce, nás předurčuje, aby to bylo masově používané. Kdyby to byla jen myšlenka, tak by rozvoj nebyl v nynější fázi,“ nepochybuje o budoucím úspěchu vodíku šéf tuzemského zastoupení Toyoty Martin Peleška. 

Na využití vodíku se připravuje také logistická společnost Zásilkovna. „Vodík dává smysl pro náš byznys, a to z důvodu dojezdu a vlivu na životní prostředí,“ řekla Petra Císařová ze Zásilkovny s tím, že elektromobilita v logistické službě není příliš uplatnitelná zejména kvůli dlouhým dobíjecím dobám. Zásilkovna proto sází na vodík, do budoucna chce vybudovat doplňovací stanici a zároveň vodík vyrábět z energie získané ze solárních panelů na střechách distribučních center. 

Experti na konferenci se tak shodují, že se vodík bude s elektromobilitou doplňovat. „Mobilita nebude existovat s jedním jednoznačným řešením, ty technologie budou fungovat vedle sebe,“ myslí si Peleška. Souhlasí s ním i Aleš Doucek z Ústavu jaderného výzkumu Řež. „Když vidím, kolik firem se kolem vodíku pohybuje a kolik do toho investují peněz a času, tak věřím, že to je správná a průchozí cesta,“ uzavírá odborník. 

Jaké má v oblasti elektromobility plány EU? Podívejte se na video.

Video placeholde
Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa? • Videohub