V Česku vznikne první gravitační elektrárna na světě. Postaví ji britský startup

Charlie Blair, ředitel Gravitricity, a šéf Diama Ludvík Kašpar

Charlie Blair, ředitel Gravitricity, a šéf Diama Ludvík Kašpar Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Charlie Blair, ředitel Gravitricity
Ludvík Kašpar, ředitel DIAMO
3
Fotogalerie

Bývalé uhelné doly na Ostravsku se mají za pár let proměnit v masivní zásobárny elektrické energie. Zástupci českého státního podniku Diamo a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava v úterý podepsali v Praze dvě memoranda o spolupráci s britským startupem Gravitricity, jehož konečným cílem je vybudování první gravitační elektrárny na světě, která má vzniknout na českém území, konkrétně v některém z uzavřených černouhelných dolů v Moravskoslezském kraji.  

„Aktuálně zvažujeme několik možných lokalit. Tou nejpravděpodobnější je v tuto chvíli Darkov (bývalý černouhelný důl společnosti OKD ležící na pomezí katastrů obce Stonava a karvinské místní části Darkov – pozn. red.),“ uvedl pro E15 šéf Gravitricity Charlie Blair. Projekt za zhruba třicet milionů eur, více než 700 milionů korun, si bude britská společnost financovat sama, má ovšem v plánu požádat o podporu Inovační fond Evropské unie. 

„V ideálním případě by elektrárna měla být spuštěna v roce 2026. Pokud vše dobře dopadne, rádi bychom v zemi zprovoznili několik dalších,“ tvrdí Blair. Česko si Gravitricity vybrala, protože ve Spojeném království byla většina uhelných dolů uzavřena již před několika desítkami let a jejich průzkum by byl příliš nákladný. 

„Projekt má pochopitelně i spousty úskalí technického rázu, která bude nutné překonat,“ mírní nadšení Britů ředitel Diama Ludvík Kašpar. „Prvním krokem tedy rozhodně bude vypracování studie proveditelnosti. Vše je jinak plně v režii společnosti Gravitricity, my jí především poskytujeme svou podporu a know-how,“ dodává Kašpar. 

Video placeholde
Co určuje cenu ropy? • Videohub

Společnost Gravitricity vyvinula unikátní technologii GraviStore, která umožňuje uskladnit nevyužitou elektrickou energii hluboko pod zemí, přičemž využívá síly zemského gravitačního pole. Je to v podstatě baterie, jež funguje na stejném principu jako vodní přečerpávací elektrárny. 

Tento systém by mohl nalézt široké uplatnění v okamžiku, kdy budou státy Evropské unie získávat většinu energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární nebo větrné elektrárny. Obrovskou nevýhodou těchto zdrojů je přílišná závislost na výkyvech počasí, takže někdy produkují elektřiny mnoho a jindy zase málo. Právě tento problém má vyřešit projekt Gravitricity, který nadbytečnou energii dočasně uloží, aby ji v době nedostatku zase využil. 

Technologie by měla být mnohem ekologičtější, levnější a mít výrazně delší životnost než klasické lithium-iontové baterie. Pro Česko má navíc projekt přidanou hodnotu v tom, že by našel nové využití pro již existující infrastrukturu a vytvořil by pracovní příležitosti v Moravskoslezském kraji, který po ukončení těžby uhlí trpí vysokou nezaměstnaností. 

„Určitě počítáme s tím, že bychom v Česku založili pobočku a zaměstnali místní. Jsme také otevřeni spolupráci s dalšími subjekty, přičemž s některými jednáme už v tuto chvíli,“ prozrazuje Blair.  

První prototyp gravitační věže o výšce pouhých patnáct metrů postavil britský startup již před pár lety v Edinburghu. Je to však zatím jen malý demonstrátor principu s omezeným výkonem. Elektrárna, která vyroste v Moravskoslezském kraji, má být daleko větší a bude ukládat energii v šachtě hluboké jeden a půl kilometru.       

Záměr hodnotí jako pozitivní i nezávislí experti, ačkoli podotýkají, že technologie je samozřejmě teprve v plenkách a zřejmě ještě nějakou dobu potrvá, než bude plně použitelná. 

„Už jenom to, že bude možné si tento systém otestovat a zjistit, co nám může přinést do budoucna, je skvělé. Investovat do alternativních zdrojů energie je v současné době nezbytné,“ říká vedoucí katedry elektrotechnologie na Českém vysokém učení technickém v Praze Karel Dušek. „Pro Česko je to výborné i z hlediska PR. Zviditelníme se ve světě a navážeme nové kontakty s mezinárodní vědeckou komunitou,“ soudí Dušek.         

Přední odborník na akumulaci energie Oliver Schmidt z Imperial College London zase přede dvěma lety zpracoval pro Gravitricity rozsáhlou analýzu, v níž potvrdil, že tento typ skladování energie může být zhruba o polovinu levnější než chemické baterie. Zároveň však upozornil, že technologie „je stále neuvěřitelně nezralá“ a zatímco ceny lithium-iontových baterií vytrvale klesají o několik procent ročně na jednotku uložené energie, vývojáři gravitačních baterií neudělali v tomto ohledu zatím žádný výraznější pokrok.