K plánovanému naplnění tuzemských plynových zásobníků před zimní topnou sezonou zatím chybějí jakékoliv donucovací nástroje. Dodavatelé sice při nákupu plynu podle ministerstva průmyslu a obchodu mohou počítat s finanční podporou, k plánovanému naplnění zásobníků z 80 procent to ovšem nemusí stačit. Mezi hráči na trhu se tak proslýchá, že v naplňování zásobníků se angažuje i samotná vláda, která chce část plynu držet prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv.
U tuzemských plynových zásobníků by 80procentní naplněnost odpovídala úrovni zhruba 2,8 miliardy metrů krychlových. V současnosti je v zásobnících uložená jedna miliarda kubíků, ke splnění vládního cíle tedy zbývá přibližně 1,8 miliardy metrů krychlových.
Vláda za tímto účelem zatím žádná přísnější pravidla pro dodavatele neohlásila. Ti nyní musejí plnit pouze takzvaný bezpečnostní standard dodávek, který jim ukládá povinnost mít před topnou sezonou v zásobnících alespoň 30 procent spotřeby svých zákazníků. Splnění takové povinnosti je však podle analytiků pro plánované naplnění zásobníků zcela nedostatečné. Jediné nástroje, které vláda má, jsou pozitivně motivační, říká analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN) ve čtvrtek ohlásil, že dodavatelům bude kompenzovat rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou. „Obchodníci by mohli mít tendenci zatím plyn nenakupovat a čekat, že ho nakoupí výhodněji až těsně před začátkem té topné sezony,“ vysvětlil krok Síkela s tím, že naplněnost zásobníků bude pravidelně kontrolována.
Sankce se podle rezortu budou řídit dosud platnou legislativou. To ale znamená, že budou uplatňovány pouze v případě nedodržení bezpečnostního standardu dodávek, které pro naplnění zásobníků nestačí.
Skutečnost, že vláda ve výsledku nemá nástroj, jak dodavatele k 80procentnímu naplnění zásobníků donutit, připouštějí i dodavatelé. Zároveň ale ujišťují, že jsou nastolené povinnosti dostatečné a plánované naplnění zásobníků reálné.
„Rezervovali jsme si větší kapacity v zásobníku než loni a jsme přesvědčeni, že je zvládneme naplnit. I přesto že naše náklady s tím spojené půjdou do miliard korun,“ ubezpečuje Martin Chalupský, mluvčí společnosti Innogy, která má přes milion zákazníků a je tak největším dodavatelem plynu na trhu. Jaký objem v zásobnících společnost hodlá uložit, Chalupský nechtěl komentovat.
Podobně se vyjadřuje i Jiří Matoušek, marketingový ředitel společnosti Centropol, která patří mezi sedmičku největších tuzemských dodavatelů. „Náklady na zajištění bezpečnostního standardu dodávek půjdou v našem případě do stovek milionů korun a počítáme s nimi. Museli jsme být připraveni i na diskutované zvýšení bezpečnostního standardu ze 30 procent na 45 procent spotřeby zákazníků a naplnili bychom i tuto variantu,“ říká Matoušek.
Pražská plynárenská, která má téměř 400 tisíc odběratelů plynu, podle HN loni vydala na nákup plynu do zásobníků miliardu korun. Nyní to může být podle vyjádření firmy klidně i šest miliard.
Navýšení podílu bezpečnostního standardu by podle Gavora mohlo u části dodavatelů vést k tomu, že se kvůli velké finanční zátěži budou zbavovat svých zákazníků, či dokonce dodavatelských licencí, čímž by se už tak kritická situace na trhu s plynem ještě zhoršila.
„Jakýkoliv přísnější přístup vůči dodavatelům se kvůli jejich finanční tísni může nakonec ukázat buď jako neefektivní, nebo v horším případě jako kontraproduktivní,“ dodal Gavor.
Dodavatelé nyní musejí nakupovat za zhruba pětinásobné ceny než před rokem. Kdyby nakupovali v současných cenách, vyšlo by je požadované naplnění na nižší až střední desítky miliard korun. Zároveň jejich likviditu drtí i nucené zajištění proti cenovým výkyvům. Tyto povinné úložky na burzách se sice dodavateli vracejí hned po naplnění závazků z kontraktu, u plynu obvykle po měsících až dvou letech, problém je však jejich výše, která se může vyšplhat až ke stovkám procent hodnoty kontraktu.
Neutěšenou situaci dodavatelů si uvědomuje i stát, který se podle několika na sobě nezávislých zdrojů deníku E15 rozhodl nakoupit plyn i na vlastní triko. Údajně má disponovat nižšími stovkami milionů metrů krychlových. Ministerstvo průmyslu informaci odmítlo komentovat.
