Windfall tax, nové limity pro DPH a paušály | Daně 2023 | E15.cz

Daň z neočekávaných zisků, nové limity pro DPH a paušály. Daňové změny v roce 2023

Ilustrace Jána Juhaniaka
Ilustrace Jána Juhaniaka
• 
ZDROJ: E15 Ján Juhaniak

nos

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Od začátku roku 2023 nastaly v oblasti daní významné změny, které se dotýkají řady podnikatelů a firem. Zvýšila se hranice příjmů pro plátce DPH či příjmového limitu pro uplatnění výdajových paušálů. Rovněž vstoupila v platnost nová mimořádná daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax). Změny nastaly i u zdanění fyzických osob. Podrobnosti o největších novinkách popisují daňoví specialisté advokátní kanceláře Havel & Partners.

Daň z přidané hodnoty a paušální daň

Výrazné změny nastávají u povinnosti platit daň z přidané hodnoty. Zvýšil se limit pro registraci k DPH z jednoho milionu korun na dvojnásobek. Platba DPH je tedy nově povinná pro podnikatele, jejichž roční obrat přesáhne minimálně dva miliony korun. S novinkou souvisí i zásadní změna v zavedení tří pásem paušální daně, kterou mohou uplatňovat pouze neplátci DPH. I zde tedy došlo ke zvýšení limitu pro uplatnění paušální daně na hranici příjmů do výše dvou milionů korun ročně.

První ze tří pásem je pro podnikatele s příjmy do milionu korun, druhé pro podnikatele s příjmy do 1,5 milionu korun a třetí pro podnikatele s příjmy do dvou milionů korun. Zařazení do jednoho ze tří pásem paušálu s odlišnou mírou zdanění pak závisí na výši příjmů a druhu činnosti, kterou poplatník vykonává,“ vysvětluje David Krch, daňový partner advokátní kanceláře Havel & Partners.

Zákon umožňuje výdajový paušál 80 procent pro řemeslné živnosti nebo zemědělskou výrobu či lesní a vodní hospodářství, 60 procent pro ostatní živnosti dle živnostenského zákona, 40 procent pro svobodná povolání, příjmy z autorských práv nebo podnikání dle zvláštních předpisů a 30 procent je výdajový paušál pro příjmy z pronájmu.

Do jakého pásma podnikatel patří, závisí na horním limitu jeho příjmů a druhu činnosti. Pásmo je přitom třeba zvolit na základě výše předchozích příjmů za rok 2022. Pokud podnikatel předpokládá příjmy pro rok 2023 vyšší, je možné dobrovolně vstoupit do vyššího pásma, nikoliv však do nižšího.

Kalkulačka OSVČ: Výpočet čistého zisku 2023 >>>

Změny daní u fyzických osob

Od ledna 2023 došlo k výraznému navýšení minimální hranice ročního příjmu (nikoliv základu daně) pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to z 15 tisíc korun na 50 tisíc korun.

Fyzické osoby s ročními příjmy nižšími než 50 tisíc korun tedy nebudou muset daňové přiznání vůbec podávat. Zároveň se změnila také hranice příjmů pro podání daňového přiznání při souběhu příjmů ze zaměstnání a jiných příjmů. Dosud se nemuselo podávat daňové přiznání, pokud se příjmy fyzické osoby mimo zaměstnání vešly do výše šesti tisíc korun za rok. Tato hranice se od roku 2023 zvyšuje na dvacet tisíc korun.

Windfall tax: daň z neočekávaných zisků

Od roku 2023 platí nová dočasná mimořádná daň z příjmů (tzv. windfall tax, zkráceně WFT), která míří na neočekávané zisky společností. Daň se vztahuje na vybrané firmy v konkrétních oblastech podnikání. Zda se společnosti týká povinnost hradit WFT, se dá zjistit testováním nově zavedených parametrů WFT.

Nejdříve je třeba ověřit, zda vůbec společnost spadá mezi poplatníky WFT. Firma přitom musí splnit zároveň dvě podmínky. Za prvé musí podnikat v oblastech, které od roku 2023 nově definuje zákon o daních z příjmů. Mezi ně patří zejména výroba a obchod s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžba fosilních paliv, petrochemie nebo velkoobchod s pohonnými hmotami.

Za druhé je pak nutné zjistit výši příjmů z těchto rozhodných činností. Nová úprava je terminologicky nepřesná a umožňuje i jiný výklad stran výnosů respektive obratu z rozhodných činností. Banky se stávají poplatníky WFT v případě výše příjmů od šesti miliard korun výše. U ostatních společností je to pak hranice výnosů dvě miliardy korun.

Pro subjekty, které jsou součástí skupiny poplatníků WFT, je pak hranice příjmů dvě miliardy korun snížena pouze na 50 milionů korun, pokud obratu dvou miliard dosáhly již v rámci skupiny. Stát bude tuto mimořádnou daň vybírat v období 2023 až 2025. Každý rok se přitom bude posuzovat samostatně. V každém daném roce bude rozhodující porovnání s příjmy v letech 2018–2021.

Firmám tedy může vzniknout daňová povinnost v roce 2023, ale následující roky už ne, nebo naopak bude muset platit daň za všechny tři roky, vždy podle toho, kdy naplní podmínky pro povinnou platbu WFT.

Úskalí daně z mimořádných zisků

Během diskusí o podobě a znění české legislativy týkající se daně z mimořádných zisků nebylo bohužel vyřešeno mnoho otázek.

Poplatníkem WFT se sice stává pouze společnost, která vykonává rozhodné činnosti a z nich dosahuje výše příjmů přesahující limity stanovené zákonem. Nicméně pokud taková firma vykonává i jiné činnosti, bude i z nich WFT zdaňovat zisk, přestože se na ně nemá dle svého účelu WFT vztahovat. Například obchodník s elektřinou by tak zdaňoval i zisky z prodeje emisních povolenek apod. Důvodem je skutečnost, že základ daně (WFT) je stanoven na základě komparace celkového základu daně aktuálního a minulých období, který zahrnuje příjem ze všech činností, které daný subjekt vykonává.

Základ daně WFT také na rozdíl od běžného základu daně žádným způsobem nezohledňuje daňové ztráty z minulých let. Firmy se proto mohou dostat do situace, kdy kvůli možnosti započtení daňových ztrát z minulých let nebudou mít povinnost hradit žádnou daň z příjmu právnických osob, současně ale mohou podléhat WFT, u které není možné žádné ztráty započítávat.

Informace pro finanční úřad o obchodech na digitálních platformách

Novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, která implementuje evropskou směrnici, zavádí od roku 2023 novou oznamovací povinnost provozovatelů digitálních platforem, mezi které patří třeba Uber, Vinted, Airbnb a další. Provozovatelé těchto platforem by měli finančnímu úřadu předávat informace o prodejcích, například čísla jejich účtů nebo údaje o příjmech prodejců z obchodů na dané platformě. Úřady by tak měly získat přehled o tom, jaké podnikatelské subjekty realizují zisky.

Záměrem je zajistit řádné vybrání daně a změna má přispět i k užší mezinárodní spolupráci při správě daní a umožnit daňové kontroly za účasti daňových orgánů více členských států EU. Nová povinnost míří především na internetové stránky, aplikace či jiný software, které umožňují spojení prodejců a uživatelů za účelem prodeje zboží, poskytnutí nemovitosti, osobní služby nebo dopravního prostředku. Provozovatelé platforem, na které oznamovací povinnost dopadne, budou předávat informace o prodejcích a uskutečněných transakcích, a to vždy za předešlý kalendářní rok. První oznámení za rok 2023 se bude podávat do 31. ledna 2024.

„Provozovatelům platforem doporučujeme co nejdříve zjistit, zda na ně oznamovací povinnost dopadá. To může být totiž v praxi složité, jelikož i zdánlivé detaily (jako je například chatovací okno na dané platformě) mohou mít pro toto posouzení zásadní význam. V souvislosti s novou oznamovací povinností proto vydalo Generální finanční ředitelství odpovědi na nejčastější dotazy,“ uzavírá Krch. 

Autor: nos

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery