Zázemí pro gigafactory a její lidi neutáhneme, varují obce. Stát to platí, odpovídá ministerstvo

Letiště Plzeň / Líně

Letiště Plzeň / Líně Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Případná výstavba gigafactory by si vyžádala vysoké dodatečné investice do zdejší infrastruktury, varují obce.
Bývalé armádní letiště v Líních u Plzně, kde chce Volkswagen postavit továrnu na baterie do elektromobilů
Aviatický klub
Aviatický klub
Bývalé armádní letiště v Líních u Plzně, kde chce Volkswagen postavit továrnu na baterie do elektromobilů
32
Fotogalerie

Oznámení lídrů Plzeňského kraje o tom, že koncern Volkswagen zvažuje stavbu velké továrny na baterie do elektromobilů v areálu bývalého armádního letiště v Líních u Plzně, vzbudilo velký rozruch v dotčených obcích. Přestože německý automobilový kolos zatím nerozhodl, zda bude do své středoevropské „gigafactory“ investovat ve zmíněné české lokalitě, anebo v Maďarsku, Polsku či na Slovensku, obce, kterých by se vznik továrny dotknul, již kladou požadavky, jimiž podmiňují případnou spolupráci na projektu.

Příliv avizovaných až 4,5 tisíců pracovníků, kteří by v závodu na baterie pracovali, by si dle obcí vyžádal dodatečné investice v řádu vyšších stamilionů do patřičných úprav tamní infrastruktury. Ty by se měly týkat například zvýšení kapacity ubytování, čističky odpadních vod nebo škol a řady dalších. Tyto investice by měl podle představ obcí financovat ze svého rozpočtu kraj, nebo stát.

Příklad zvýšených nákladů vyčíslil starosta Dobřan Martin Sobotka. „Dnes máme 6100 obyvatel. Kdyby se k nám přistěhovala jen polovina z avizovaných 4,5 tisíců pracovníků a počet obyvatel by vystoupal na územním plánem daný limit osmi tisíc, vyžádalo by si to zhruba půlmiliardovou investici do zázemí,“ tvrdí Sobotka, jenž reprezentuje společné stanovisko i dalších dotčených obcí, tedy Chotěšova, Líní, Nové vsi a Zbůchu.

Samosprávy počítají s možným přistěhováním Čechů, jenž dnes působí v uvadajících oborech. Asi sto milionů by stála intenzifikace čistírny odpadních vod, podobnou částku by si vyžádala i nová hasičská stanice. Další dodatečné investice by byly nutné do zvýšení kapacity škol či školek, uvádí Sobotka s odkazem na zásady územního rozvoje: „Případné náklady projektu gigafactory nesmí být přeneseny na obce. Náš roční inestiční rozpočet činí asi devadesát milionů, a to jsme bohatší město. Ostatní obce by to semlelo.“

K takovému scénáři by ovšem s nejvyšší pravděpodobností nedošlo. Že stát počítá s případnou finanční pomocí, vyplývá z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu pro deník E15. „Finanční podpora rozvoje obcí je nedílnou součástí takových komplexních projektů, neuvažuje se tedy jen o továrně, ale i o celém okolí včetně dálničního sjezdu, kapacit silnic, železnic, sítí a podobně. Zátěž na obce musí být minimální, ne-li přímo nulová,“ sděluje mluvčí MPO Marek Vošahlík.

Možné průmyslové využití rozlehlého zchátralého areálu kolem letiště bylo ve hře již v minulých letech. Rozvojovou zónu „evropského významu“ chtěla na 340hektarové ploše vybudovat mimo jiné developerská společnost Panattoni Europe ČR. Ambiciózní plán nicméně narazil na obavy z navýšení dopravy – hovořilo se o tom, že by lokalitou projíždělo denně šest set kamionů a více než dva tisíce osobních aut. Nepřekročitelnou podmínkou starostů bylo tehdy vybudování dálničního přivaděče z D5, a zůstává jí i dnes.

Zatímco podíl elektromobilů na výrobě automobilek bude stoupat, produkce vozů se spalovacími motory se bude snižovat. Takhle vidí budoucnost konvenčních aut Martin Jahn ze Škoda Auto:

Video placeholde
• Videohub

„Zdejší komunikace nesplňují požadavky na zatížení intenzivní nákladní dopravou, všechny obce by se tomuto bránily. Přivaděč je nutností. Továrna by nicméně mohla dát práci řadě zájemců a znamenala by i ekonomický přínos pro region,“ říká místostarosta Líní Petr Benedikt.

Že se samosprávy nesnaží situace využít ve svůj prospěch a z případných výzev vyvozují většinou opodstatněné požadavky, potvrzuje Rudolf Špoták (Piráti), hejtman Plzeňského kraje. Právě kraj by část investic financoval ze svého rozpočtu, ať už by v budoucnu v areálu letiště investoval Volkswagen, nebo kdokoliv jiný.

„Role obcí je nezastupitelná, nikdo je nemůže vynechávat. Vidím jasnou ochotu ministerstev, která vnímají projekt Volkswagenu, se kterým dál jednají, jako strategickou investici pro rozvoj České republiky,“ říká ke spolupráci v otázce financování Špoták s tím, že jsou veškerá jednání teprve na začátku.

Pokud by si Volkswagen přeci jen vybral lokalitu Líní k výstavbě gigafactory, plzeňský region by se stal ještě zajímavějším místem, kam by se lidé byli ochotni přestěhovat, domnívá se manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát. Podstatnou část zaměstnanců, kteří by byli ochotni dojíždět za prací nebo se přestěhovat na Plzeňsko, by gigafactory mohla najít v celé severozápadní části Čech, kde není mnoho atraktivních pracovních příležitostí.

„Velkou část zaměstnanců, možná až třetinu, by samozřejmě museli tvořit i kvalifikovaní zahraniční pracovníci. Dá se očekávat, že by nový závod odčerpal část zaměstnanců i z okolních fabrik, což by znamenalo novou výzvu pro nábory všech zaměstnavatelů v regionu,“ podotýká Halbrštát.

Kvalifikovaní pracovníci v gigafactory by si totiž mohli přijít na nadprůměrné platy. Mzdy obsluhy strojů v továrně takového typu  se pohybují nad 35 tisíci, kvalifikovaní technici si vydělají i vysoko nad padesát tisíc korun.

V konečném důsledku by se nábor zaměřil na celou Českou republiku. „Nájezd výroby v nových výrobních podnicích bývá postupný, aby si společnosti dokázaly nabrat a především zaškolit potřebné zaměstnance. Z hlediska náboru by se musela taková společnost zaměřit na celou republiku a zajistit pro zaměstnance kvalitní bydlení,“ uzavírá Halbrštát.

Tiskové oddělení koncernu VW na dotaz deníku E15 již dříve uvedlo, že vytipované lokality v těchto dnech stále porovnává podle přibližně jedné stovky kritérií. Mezi nimi jsou právě i parametry místní infrastruktury, logistiky a pracovní síly. Významnou roli v rozhodování sehraje i štědrost vládou nabízené investiční pobídky. Finální verdikt by měl koncern oznámit v řádu měsíců.

Volkswagen nicméně není jediným potenciálním investorem, který zvažuje výstavbu továrny na baterie v Česku. Energetická společnost ČEZ například vyjednává s více než pěti výrobci, kteří by případně mohli stavět na místě aktuálně bourané hnědouhelné elektrárny Prunéřov I. Tedy v lokalitě, o kterou se původně zajímal i Volkswagen. Ten ale bez dalšího vysvětlení navýšil požadavek na dvě stě hektarů, což Prunéřov – na rozdíl od letiště v Líních – nesplňuje.

Podívejte se, jak vypadá lokalita kolem bývalého armádního letiště na Plzeňsku, kterou VW zvažuje pro možnou výstavbu gigafactory:

 

 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!