První salátová farma na průmyslové hale vyroste v Liberci. Postaví ji startup dcery majitele Jablotronu
Když poznáte Terezu Nalezenou blíže, zjistíte, že je to člověk, který zvládá neuvěřitelné množství věcí, a hlavně je všechny dělá skvěle. Tenhle naturel možná zdědila po svém otci, majiteli společnosti Jablotron Daliboru Dědkovi. Nápad, který teď Tereza Nalezená přivádí do života, přinese zásadní mentální změnu do propojení byznysu a boje s klimatickou změnou. Na střechy průmyslových budov jako první v Česku letos dostane hydroponické farmy pro pěstování zeleniny. Její projekt Salát na střeše přichází přesně v době, kdy trh takovouto změnu kvůli klimatickým cílům Evropy hledá.
Tereza Nalezená pracovala v ateliéru Jakub Cigler Architekti a pro Kancelář architektury města Jablonec nad Nisou, je manažerkou stavebních projektů Jablotronu, matkou dvou dětí a studentkou Ph. D. programu na Technické univerzitě v Liberci, kde se zabývá udržitelností budov. Právě tady na univerzitě, konkrétně na střeše budovy E2, nechala přes léto postavit stojany hydroponické farmy.
Budova nebyla vybrána náhodou. Škola s ní v dlouhodobém horizontu nepočítá, je určena k likvidaci, a tak tam mohlo nerušeně probíhat měření, které mělo dokázat, jestli má projekt praktický přínos, nebo spadne do kategorie greenwashingu.
Tereza Nalezená využila šikovnosti odborníků z Jablotronu. Měřila díky jejich čidlům teplotu na střeše, nad ní, v místnosti pod střechou a pak v identické místnosti pod střechou, která salátovou farmou zastíněna nebyla. Všechny křivky má ve své aplikaci v telefonu. „Při letní vlně veder teplota na otevřené střeše sahala i přes šedesát stupňů, přičemž pod stojany to bylo maximálně 37 stupňů,“ tlumočí z řeči čísel své aplikace.
Ještě důležitější číslo ukázaly místnosti pod střechou. Tam, kde nad hlavou rostly saláty a bylinky, bylo o stupeň příjemněji. „Jako architektka vím, že v celkové bilanci budovy je jeden stupeň z hlediska energetické bilance a nákladů na chlazení opravdu mnoho. Tam se počítá každá desetinka.“
Evropa volá
Ještě před pár lety by projekt Salát na střeše působil jako milý aktivistický zelený nápad, který hodně zasvítí a brzy zhasne. Jeho autorka ale dobře ví, v jaké době s ním přichází. Především byznys řeší každou myslitelnou úsporu v éře drahých energií.
Nedávný průzkum Hospodářské komory ČR mezi firmami dokonce ukázal, že energie jsou významným faktorem, který jim ujídá z investic. Šetření také potvrdilo, že česká ekonomika je vysoce energeticky náročná. Bezmála třicet procent respondentů vyčleňuje na energie i více než deset procent celkových nákladů. Firmy proto hledají úspory, mění technologie.
Pro zelenou střechu, potažmo pro jakýkoli jiný chytrý nápad z téhle oblasti, mluví i snaha bojovat s klimatickou změnou, tedy ochlazovat takzvané tepelné ostrovy, zadržovat vodu a podobně. K těmto snahám firem přihlížejí i banky při jejich financování. Oba tyto faktory pohánějí nápad na střešní farmy k „must have“ technologii příštích let.
Není proto nic zvláštního na tom, že sotva Salát na střeše ukázal první výsledky, zahraniční i čeští vlastníci průmyslových areálů začali sami Terezu Nalezenou oslovovat, aby se spolu s ní do projektu pustili. „Definitivně jsme si plácli se zástupci DB Schenker. Máme hotový projekt na jejich halu v Liberci a chystáme realizaci na letošní jaro,“ hlásí Tereza Nalezená.
Půjde o sto metrů čtverečních, které budou plodit kolem dvou a půl tisíce salátů měsíčně. Zelenina najde ve většině uplatnění ve stravovacích provozech firmy i okolních závodů v průmyslové zóně, ve hře jsou ale i další odběratelé, jako třeba Schenkerem podporované dětské domovy nebo domovy pro seniory, kam firma pošle saláty zdarma.
O plodiny se bude starat plošný plně automatický systém, množství vody nebo živin se bude monitorovat vzdáleně pomocí aplikace. Start-up bude mít na starosti doplňování sazenic, živin a sklizeň salátů. Zelenina poroste přibližně od dubna do října.
Protože se už Tereza Nalezená s developery bavila předtím, než její projekt přinesl první výsledky, ví, že práce na farmě není a nebude jejich byznysem a vlastně se ani není čemu divit. Tereza tedy svůj start-up pojala jako firmu, která si od nich bude střechy pronajímat a vezme na sebe starost o farmy včetně následného odbytu produkce.
Musí také ve spolupráci s developery vyřešit technické záležitosti, protože ačkoli střechy splňují podmínky pro zátěž, ne všechny jsou z hlediska předpisů natolik přístupné, aby odpovídaly potřebám farmy – zábradlí na ochozech, lepší vstupy na střechu a podobně, což byl i případ libereckého Schenkeru.
Budoucnost pro salát
Vraťme se opět k výzkumu z Technické univerzity v Liberci. Nešlo v něm jen o prokázání účinku farem na energetickou náročnost budov, ale také o to, jak prakticky k hydroponii přistoupit. Jako nejlepší sazenice se ukázaly být právě saláty. Potřebují nejméně práce (třeba bazalka se musí zaštipovat), snášejí i velká vedra a jejich výnos je dobře predikovatelný. „Je až neuvěřitelné, co všechno saláty ustály oproti bylinkám – krupobití, vichry, dlouhé deště, ale i úmorná šedesátistupňová vedra v létě na střeše. Sklízeli jsme ještě na svatého Martina, kdy už v noci mrzlo,“ ilustruje Tereza Nalezená.
Aby pěstování dávalo ještě větší smysl, usiluje o to, aby se rostlinky spotřebovávaly co nejblíže místu, kde vyrostly. Ideálně v kuchyni daného závodu, v blízkých školách, školkách nebo domovech důchodců. Odběratelé měli bylinky a saláty z výzkumu z univerzitní střechy letos přes léto zdarma, respektive za zpětnou vazbu. „Všem chutnaly skvěle, v kuchyních ocenili, že nejsou od hlíny a s kořeny vydrží dlouho čerstvé,“ vyjmenovává Tereza Nalezená.
Demonstrační stojan se samostatným okruhem stojí i před univerzitní Kavárnou Bez konceptu na terase budovy rektorátu. A kavárna saláty využívala ve své kuchyni. „Saláty jsou naprosto čerstvé, protože se nevozí přes půl Evropy. My je máme vždy po ruce, ustřihneme pokaždé jen to, co potřebujeme. Toho nedocílíme od žádného dodavatele. Navíc chutnají výborně,“ hodnotí Pavel Hlad, provozovatel libereckých Kaváren Bez konceptu.
V příštích projektech chce Tereza Nalezená nahradit vertikální stojany vodorovnými, připravena je poskytnout i malé zázemí pro pěstování sazenic. To nemusí být nutně v každém závodu. Pokud se budou její projekty držet v Liberci, stačí ve městě jedna pěstírna, která může sloužit při terapii například v chráněných dílnách.
Sazenice pro hydroponii ovšem v Česku k dostání nejsou, Salát na střeše je vlastně Salat auf dem Dach, protože semena bere ze závodu nedaleko německého Berlína. Zahraniční zkušenosti jsou vůbec pro projekt důležité. V Nizozemsku má hydroponie téměř stoletou historii a díky tomu Tereza Nalezená ví, že je možné celý projekt v dnešní době obsluhovat zcela automaticky, bez zásahu lidské ruky.
Technologie mohou jít ale mnohem dál. Otevřená farma může na střeše sloužit od dubna do října. Dlouhodobým cílem Salátu na střeše je však zbudování celoročního hydroponického střešního skleníku, který by využíval odpadní teplo z budovy. „To už ovšem bude náročnější projekt, který by se musel uskutečnit na střeše nově budované haly nebo supermarketu. Od toho jsme ale tým architektů a ekonomů, abychom s projektem a realizací pomohli,“ dodává Tereza Nalezená.
Jak technologie ve světě funguje, sledovala i při své nedávné návštěvě USA. Navštívila třeba Gotham Greens na střeše supermarketu Whole Foods Market v Brooklynu. Je to obdobný model, který chce Tereza razit v Česku – samostatná entita, jež si od marketu pronajímá střechu, tam pěstuje zeleninu a pak mu produkci dodává. Pro obrovský zájem o projekt, ochranu know-how a hygieny prostředí je těžké se tam dostat na prohlídku. Stejné to je v Lufa Farms v Montrealu. „Osobně jsem byla v Brooklyn Grange. Je to obří střecha v brooklynském brownfieldu, tam jsou staré střechy natolik bytelné, že unesou bez problémů i hlínu a skleník, takže jsem tam viděla všechny druhy pěstování – hlína, hydroponie, uzavřené, otevřené… Spolupracují na výzkumu střešního farmaření s Kolumbijskou univerzitou. Projekt má kromě ekonomického rozměru, jakým je masová produkce pro markety jako Gotham Greens, také rozměr komunitní a sociální,“ poukazuje na firemní události nebo svatby, které se na střeše konají.
Nejvíc by si zakladatelka Salátu na střeše přála, aby v Česku nové haly už vznikaly chytře. Tedy aby měly také jinou funkci, zabíraly méně prostoru a tím i půdy, což by zajistily automatizované sklady, a aby využívaly dešťovou vodu. Jednou se stanou tyhle normy včetně hydroponického pěstování na střechách v Evropě běžnými. Právě teď máme možnost být při tom na úplném začátku.
