Ještě před pár lety okrajový fenomén sdílení kanceláří alias coworkingu překresluje mapu kancelářského trhu. V Praze již působí tři desítky center nabízejících tuto službu. Sdílení prostor se v metropoli přede dvěma lety na nových pronájmech kanceláří podílelo dvěma procenty. Letos to bude už patnáct procent, vyplývá z dat poradenské firmy CBRE. V hlavním městě je teď 65 tisíc metrů čtverečních coworkingových prostor.
Trend na kancelářském trhu se opírá mimo jiné o nástup takzvaných mileniálů. „Tato mladá generace stále více upřednostňuje individuální přístup, kvalitní služby a budování kontaktů, které nachází v centrech. Ta rostou po celé České republice jako houby po dešti,“ uvedla Lenka Hrudíková, specialistka na coworking ze CBRE.
V coworkingových prostorách si lze pronajmout stůl na jeden den i celou kancelář pro desítky lidí na několik měsíců. Často je v ceně pronájmu i užívání sdílených prostor, tiskáren a káva.
Například v centru HubHub v ulici Na Příkopě stojí jednodenní pronájem pracovního stolu 1300 korun. Měsíční užívání pevně daného stolu tam vyjde na 7200 korun. Celá kancelář už stojí více. Například centrum Opero v pražském Starém Městě nabízí pronájem kanceláře od 24 tisíc korun za měsíc.
Často originálně řešené prostory si hojně pronajímají profesionálové na volné noze, lidé z kreativního průmyslu, startupisté a podobně. Čím dál více si však tento typ kanceláří pronajímají i velké firmy.
„Poptávky máme hlavně od velkých, zpravidla mezinárodních společností. Je pro ně atraktivní kombinace vlastních kanceláří a sdílených prostor. Variabilitu spojenou s programem a servisem oceňují zaměstnanci. Managementu zase vyhovuje, že platí jen za využité metry a hodiny,“ uvedl Karel Pelán, ředitel české a slovenské pobočky firmy IWG, která provozuje coworkingové kanceláře Spaces.
Sdílené prostory si z velkých firem v Praze pronajal například autobusový dopravce Flixbus, a to v kancelářích HubHub v ulici Na Příkopě. V budově Albatros bude mít celé patro pro sebe společnost výrobce grilů Weber-Stephen.
Odborníci se shodují, že prostor pro další růst trhu v hlavním městě ještě je. Někteří však přehnaná očekávání krotí. „Naše zkušenost i mezinárodní průzkum ukazují, že z Prahy se další coworkingový hub pravděpodobně nestane. Za tímto předpokladem nestojí nezájem ze strany operátorů ani investorů, ale menší aktivita startupových společností v Česku republice a nedostatečný růst digitálních a technologických společností,“ komentovala Radka Novak, vedoucí kancelářského týmu v konzultantské společnosti Cushman & Wakefield.
Z byznysového pohledu je hlavní rozdíl oproti tradičním kancelářím v tom, že jako nájemce vůči majiteli budovy vystupuje provozovatel coworkingu. Koncoví uživatelé si pak prostory pronajímají až od coworkingového operátora. Nájemní smlouvy uživatelů jsou většinou výrazně kratší než u běžných firemních kontraktů na pronájem administrativních ploch. 
| Do provozu coworkingových kanceláří se pouštějí i velká jména realitního trhu. Například developerská společnost HB Reavis spustila svůj koncept HubHub. Rakouská realitní skupina Immofinanz zase buduje sdílené prostory pod značkou Myhive. Švédský koncern Skanska investoval do společnosti Business Link. Na sdílení prostor vydělávají také developeři, kteří sami přímo kanceláře neprovozují. Společnosti Sebre se podařilo pronajmout velkou část nového kancelářského centra Drn na Národní třídě gigantu WeWork. Na mohutném nástupu dosavadního lídra trhu Spaces zase díky pronájmům ve svých nemovitostech vydělá Pražská správa nemovitostí, Penta a Skanska. Coworkingové využití areálu bývalé Tesly v Holešovicích nevylučuje po jeho přestavbě developer Cresco Real Estate. |
