Vyhrocený spor mezi developerem a městskou částí bude řešit soud. Společnost Trigema sáhla k bezprecedentnímu kroku a zažalovala osm radních Prahy 12 kvůli jejich odmítavému postoji k bytovému projektu na sídlišti Kamýk. Developer se chce u soudu domoci, aby radní odvolali usnesení z letošního srpna a uhradili finanční ztrátu, která firmě v důsledku toho vznikla. Hrozí i vymáháním náhrady škod za nerealizovaný projekt, a to až do výše 160 milionů korun. Místostarostka Eva Tylová (Piráti, dříve zelení) odpovědná za územní rozvoj označila žalobu za „útok na demokracii“.
„Městskému soudu v Praze jsme odeslali žalobu na radní Prahy 12, kteří aktivně hlasovali proti projektu Bytového domu Kamýk,“ sdělila mluvčí Trigemy Petra Martínková. V předžalobní výzvě přede dvěma týdny vyzval developer radní, aby své stanovisko odvolali a omluvili se.
O změně postoje ale nechce radnice Prahy 12 ani slyšet. „Rada městské části je účastníkem řízení a má právo vyjádřit svůj názor,“ zdůrazňuje Tylová.
Napoprvé Trigema na Kamýku neuspěla předloni se záměrem výstavby patnáctipodlažního a devatenáctipodlažního domu s celkově 170 byty. Po tahanicích mezi úředníky městské části, magistrátu a ministerstva pro místní rozvoj mu vystavila definitivní stopku ministryně Klára Dostálová (ANO). Důvodem bylo, že věže navrhované v místě nákupního střediska z éry socialismu převyšovaly okolní domy a neodpovídaly územnímu plánu. Nyní se Trigema snaží prosadit snížený projekt o patnácti a devíti nadzemních podlažích s celkově 154 byty.
Zaťatost politiků
Zbraně těžkého kalibru vytasily obě strany ještě před zahájením stavebního řízení k přepracovanému projektu. Dříve než nový záměr vůbec doputoval na stavební úřad Prahy 12, odhlasovali radní usnesení, ve kterém projekt znovu označili za předimenzovaný a převyšující limity územního plánu pro stabilizované území. V něm je přípustné dotvoření stávající urbanistické zástavby, nikoli rozsáhlá výstavba.
Trigema kontruje, že radnice manipuluje prostřednictvím zkreslených informací s veřejností i s předpokládanými účastníky řízení. Magistrát už odmítl s odkazem na postoj Prahy 12 vydat povolení k dočasnému využití sousedních pozemků ve vlastnictví hlavního města pro účely staveniště, čímž blokuje zahájení stavebního řízení.
„Je obvyklé, že každý záměr je podroben důkladnému zkoumání ve stavebním řízení. Jsme zvyklí na tvrdá jednání s úřady i s komunálními politiky. S takto iracionálním a zaujatým postupem jsme se však ještě nesetkali. Je nám odpíráno právo na prověření projektu ve stavebním řízení,“ vysvětluje Martínková.
Precedens pro dostavbu sídlišť
Případ je ostře sledovaný také proto, že může sloužit jako precedens ovlivňující další dostavbu pražských sídlišť například na Lužinách, v Ďáblicích či na Jižním Městě. Řada z nich totiž zůstala v minulém století nedostavěná nebo se v nich nacházejí proluky, které lákají investory. Se zahuštěním sídlišť na řadě míst počítá i návrh Metropolitního plánu. Otázkou však je, jak rozsáhlou výstavbu, především co se týká výšky objektů, v těchto lokalitách povolit.
Dostavba sídlišť nachází podporu mezi některými renomovanými architekty. „Neměli bychom sídliště konzervovat, ale rozvíjet. Vývoj je potřeba a sídliště jsou hodnotná tím, že jsou jiná než klasická bloková zástavba,“ míní architekt Ladislav Lábus. Problém vidí v tom, že mnohde na sídlištích chybí občanská vybavenost, především kulturní a komunitní centra.
