Po Vltavě v Praze pluly mixy s betonem. Rekonstrukce Staroměstského jezu pokračuje

Rekonstrukce Staroměstského jezu

Rekonstrukce Staroměstského jezu Zdroj: E15 Michal Nosek

Rekonstrukce Staroměstského jezu
Rekonstrukce Staroměstského jezu
Rekonstrukce Staroměstského jezu
Rekonstrukce Staroměstského jezu
Po betonáži přijde ke slovu práce se dřevem. To před vlastním použitím prochází speciální vodní kůrou, aby se trámy stabilizovaly a nekroutily. Potopené zůstanou až do konečné montáže a i po instalaci, než je zaplaví voda, budou stavbaři rošt kropit. 
36
Fotogalerie

Hodnotu 112 milionů korun má neobvyklá zakázka z oblasti vodního stavitelství, kterou pro státní podnik Povodí Vltavy realizuje vítěz tendru, společnost Metrostav. Rekonstrukci památkově chráněného Staroměstského jezu v centru Prahy zahájila letos v dubnu a kompletně dokončit ji má v roce 2024.

Po necelém půlroce prací zahájili stavebníci betonáž desky, na kterou položí rošt z dubových trámů a vyplní jej žulovými bloky. Dílo se tak vrátí ke své dřívější podobě. V šedesátých letech byly totiž kameny nahrazeny betonem.

„Jez je památkově chráněné dílo a návrat k původní podobě mu prospěje. Před začátkem prací se zde prováděl archeologický průzkum, který odhalil pozůstatky pilot z patnáctého století,“ říká manažer projektu Daniel Boďa z Metrostavu.

Šéf Povodí Vltavy Petr Kubala už před začátkem rekonstrukce uvedl, že první stavitelé Staroměstského jezu by jistě byli rádi, kdyby viděli, jak o jejich vodní dílo pečujeme i po několika staletích. Návratem žulových bloků se hladina Vltavy více rozčeří, když voda poteče přes kameny, nikoli po hladkém betonu.

„Jedná se o včasnou rekonstrukci. Protržení jezu, který překonává jeden metr spádu, sice nehrozilo, ale stavba přesluhovala a rekonstrukci potřebovala,“ uvedl Boďa v průběhu víkendové betonáže.

Stejně jako celá rekonstrukce jezu je komplikovaná doprava betonu na staveniště. Míchací vozy se naloďují na smíchovské náplavce. Vezou beton s přísadou zpomalující tuhnutí, aby se dal i po doplutí na staveniště zpracovat. Přeprava po vodě totiž trvá více než hodinu.

„Na loď, která se otočí čtyřikrát za den, se vejdou dva mixy a čerpadlo. Při betonáži na suchu by šlo všechno mnohem rychleji,“ uvádí vedoucí projektu.

Po betonáži přijde ke slovu práce se dřevem. To před vlastním použitím prochází speciální vodní kúrou, aby se trámy stabilizovaly a nekroutily. Potopené zůstanou až do konečné montáže a i po instalaci, než je zaplaví voda, je budou stavbaři kropit. Celková délka potřebných trámů přesahuje dva kilometry. 

Staroměstský jez byl dokončen ve třináctém století a stal se s okolními jezy Šítkovským a již zrušeným Novomlýnským vzorem pro další vodní díla jako jez pražského typu. Jeho původním účelem bylo po historicky úvodním plnění hradebního příkopu vzdutí vody pro pohon mlýnů a vodárenské využití. Na pravém břehu to byl komplex osmi staroměstských mlýnů a Staroměstská vodárenská věž, na malostranském břehu mlýn sv. Jiří, později Sovovy mlýny a tři mlýny na Čertovce.