Vysoká pořizovací cena bytů v Praze vyhnala v posledních letech nemálo obyvatel hlavního města za jeho hranice. Než se spokojit s malým bytem na sídlišti, raději se lidé smiřují s dojížděním do metropole a volí vlastní bydlení v klidných středočeských městech. Platí přitom, že takové řešení je vhodné spíše pro středněpříjmové skupiny, které si mohou díky občasné práci z domova udržet dobře placenou práci v Praze a zároveň si dovolit vysoké náklady na dojíždění.
„Vadil nám ruch velkoměsta a už nám nestačilo vyjíždět z Prahy jen na víkendy. Chtěli jsme bydlet ve vlastním domě na vesnici, v méně zalidněné oblasti, mezi lesy a mít možnosti výletů do přírody přímo z bydliště,“ říká dlouholetý obyvatel pražských Dejvic Matěj, který se s partnerkou a dítětem před několika lety odstěhoval do Kytína nedaleko Mníšku pod Brdy. Práci v dejvické restauraci si ale nechal, a tak mu nezbývá než do Prahy pravidelně dojíždět. „Dělám krátký-dlouhý týden a nejezdím v ranní špičce. Cesta z Kytína do Dejvic mi trvá autem zhruba půl hodiny. Kdybych jezdil v pondělí až pátek, tak by mi to asi vadilo,“ přemýšlí Matěj, který se ale podle svých slov dívá po vhodné práci v okolí bydliště, aby se z Prahy vyvázal úplně.
Drtivou většinu Pražanů, kteří si hledají nemovitost za hranicemi hlavního města, motivuje zejména cena vlastního bydlení. A důvodem není vždy to, že se snaží několik milionů korun ušetřit. Jen chtějí za své peníze větší pohodlí. Za stejnou částku, za jakou by si mohli dovolit byt v paneláku na pražském sídlišti, si mohou leckde koupit i rodinný dům. Dobře placenou práci v metropoli si ale spousta z nich nechává. Klíčovým parametrem se tak při koupi bytu nebo domu stává cena dopravního spojení do hlavního města. Zatímco běžný Pražan si vystačí s ročním kuponem na městskou hromadnou dopravu za 3650 korun, pravidelné dojíždění ze středních Čech může ročně vyjít i na desítky tisíc korun. Matěj z našeho prvního příběhu odhaduje své náklady na cestu autem do Prahy na 2200 korun měsíčně.
Bydlení na trati
Největšímu zájmu, i při pohledu na prodejní ceny bytů v posledních letech, se těší ty středočeské obce, ze kterých je dobré vlakové spojení do centra hlavního města. Tradičně se dobře prodávají nemovitosti na berounské, kolínské, benešovské a ústecké trati. S rekonstrukcí kladenské trati se zvedá zájem třeba i o Kladno.
Byty se ve středočeských obcích často prodávají i za polovinu toho, kolik stojí nemovitosti na žádaných pražských adresách. Čerstvá data společnosti Deloitte za poslední čtvrtletí loňského roku ukazují, že průměrná prodejní cena bytů ve Středočeském kraji dosáhla 79 268 korun za metr čtvereční. Ekvivalent tohoto údaje v Praze zvyšuje první městská část s průměrnými prodeji přesahujícími 194 tisíc korun za metr čtvereční, nicméně třeba na Praze 4, kde je mnoho dostupnějších bytů na sídlištích, dosáhly prodejní ceny v průměru kolem 107 tisíc korun za metr čtvereční.
Při detailnějším pohledu na středočeská města ale lze najít ceny podstatně nižší. Například v Nymburku se koncem loňského roku prodávaly byty za zhruba 60 tisíc korun za metr čtvereční. Za stejnou cenu jako padesátimetrový byt v Praze 4, který vyjde na zhruba 5,3 milionu korun, si může zájemce dovolit v Nymburku i devadesátimetrový byt. Využila toho například PR manažerka Denisa, která se do města přestěhovala s rodinou před šesti lety.
„Do Prahy jedu jednou až dvakrát týdně, cesta od dveří ke dveřím trvá zhruba hodinu dvacet. Kombinuji auto a vlak, měsíčně to tipuji tak na dva tisíce korun, nic hrozného,“ říká s tím, že Nymburk považuje za vhodnější pro výchovu dětí, které se nebojí pouštět samotné do školy a na kroužky. „Občas mi chybí civilizace, jsem přece jen rodilý Pražan, dobrá hospoda je tu jen jedna. Ale divadlo a kino celkem funguje, cyklostezku mám hned u baráku,“ doplňuje Denisa, která si ale vzápětí postěžuje na špatný stav záchytného parkoviště u nymburského nádraží. „Je to plácek v bahně u kolejí. Chtít jít do práce v lodičkách by znamenalo mít je s sebou v batohu.“
Na dohled od Prahy
Příběh Denisy ukazuje, jaký zlom znamenala pandemie koronaviru, která před několika lety umožnila v mnoha firmách alespoň částečnou práci z domova. To přispělo k rozhodnutí mnoha mladých párů, které se začaly dívat po bytech mimo Prahu. „Šli jsme do Brandýsa nad Labem proto, že si byt stejné velikosti v Praze nemůžeme dovolit,“ popisuje projektová manažerka Iva, která se z metropole odstěhovala spolu s manželem před rokem. „Chtěla bych bydlet jen v určité části Prahy a na tu opravdu nemám. Bydlení na sídlišti na Černém Mostě nebo na Proseku nás vážně neláká,“ vysvětluje. Brandýs nad Labem je od okraje hlavního města jen deset kilometrů, navíc je podle ní blízko přírody a v obci je všechno občanské vybavení, které manželé k životu potřebují.
„Mám ve své práci k dispozici služební automobil a možnost pravidelně využívat práci z domova, takže mě dojíždění nijak neomezuje,“ pokračuje Iva. „Dojížděním strávím zhruba stejně času, jako když jsme dříve bydleli v Praze. Zaměstnavatel mi hradí i palivo, takže moje náklady na dojíždění jsou v podstatě nulové.“ Její manžel dojíždí do práce městskou hromadnou dopravou a lítačka ho měsíčně vyjde asi na 500 korun.
Na samotný okraj Prahy se rozhodl přestěhovat také mladý policista Martin, který se ženou a malými syny zamířil před rokem do vlastního bytu v Uhříněvsi. Ta patří katastrálně stále k Praze, svým charakterem má ale blíž ke středočeským obcím. „Motivací byla jednoznačně kupní cena nemovitosti, ale zároveň slušné místo k životu. Za stejnou cenu šlo pořídit stejně velký byt na pražském sídlišti. O to jsme ale nestáli,“ říká Martin. Přestože se dá z Uhříněvsi dojet do centra města pohodlně vlakem, dojíždí policista na jižní okraj Prahy, kam se vyplatí jet spíše autem. Při plynulém provozu dojede do práce za 25 minut, měsíční náklady odhaduje na 2500 korun. „Žít mimo hlavní město je výhoda od chvíle, kdy mám děti. Je to tu pro ně klidnější, čistší a bezpečnější.“
Až ze severu Čech
Drtivá většina mimopražských pracovníků dojíždí do hlavního města ze středních Čech, podle údajů Českého statistického úřadu sesbíraných při posledním sčítání lidu v roce 2021 pravidelně dojíždí za prací a do školy 211 tisíc Středočechů. Některým lidem se ale vyplatí dojíždět i ze severních Čech. Před čtyřmi lety se například novinář Petr rozhodl se ženou přestěhovat až do Litoměřic. „K přestěhování jsme se rozhodli kvůli cenám nemovitostí v Praze. Plánovali jsme rodinu a únosná výše hypotéky by pro nás před čtyřmi lety vyšla buď na byt 3+1 na Černém Mostě nebo řadový dům ze třicátých let v Litoměřicích,“ vypráví Petr.
Manželé neodcházeli do neznáma, v Litoměřicích, stejně jako třeba v Táboře, který má ovšem horší dopravní dostupnost, mají rodinné vazby. Z Litoměřic do Prahy to má novinář hodinu a půl vlakem, hodinu autobusem nebo 45 minut autem až do práce. „Do kanceláře dojíždím dvakrát týdně, proto si mohu dovolit nejrychlejší variantu. Finančně to vyjde zhruba na 3500 korun měsíčně. Parkování, tedy velkou bolest dojíždění autem, mám naštěstí díky zaměstnavateli vyřešenou.“
Na severočeském městě si pochvaluje krátké pěší vzdálenosti, ať už na úřady, nebo do školy. V dosahu má rodina České středohoří a samotné Litoměřice jsou podle Petra taková slušnější pražská čtvrť. „Na sever Čech by je tipoval málokdo. Samozřejmě se tu nic důležitého neděje, ale s malými dětmi má člověk o program stejně tak nějak dopředu postaráno.“
Ceny středočeských nemovitostí jdou nahoru
Zájem Pražanů o bydlení mimo hlavní město neušel pozornosti mnoha developerů. Hned několik z nich staví například bytové domy pro stovky nových rodin v Kladně a dalších větších středočeských městech. U mnoha menších obcí zase vznikají nové projekty s rodinnými domy, které mají naplnit tužbu Pražanů žít v blízkosti přírody, a to i za cenu vyšší, než je v obci obvyklé. To má přirozeně vliv na ceny nemovitostí v celém kraji.
Po roce stagnace – a dokonce mírného poklesu cen, protože kvůli drahým hypotékám nikdo byty nekupoval – dochází nyní ve Středočeském kraji k obratu. „Situace se stabilizovala a trhy začaly opět růst na konci roku 2023. Transakce v rámci developerských projektů s vyšší cenovou hladinou z roku 2021 a 2022 se v rámci statistik vyplývajících z data katastru nemovitostí začínají projevovat nyní,“ přiblížil ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví v Deloitte Petr Hána. Příliv nových obyvatel řeší i samotné obce, které musejí například zajistit dostatečné kapacity ve školách.
