Soud zrušil obří pokuty za kartel stavebních firem

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: David Malík

Ilustrační foto
2
Fotogalerie

Krajský soud v Brně zrušil rekordní pokutu udělenou Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) stavebním firmám za údajný kartel. Podle antimonopolního úřadu fungoval kartel v letech 2006 až 2008, celková pokuta byla 1,66 miliardy korun. Soud vyhověl žalobám sedmi firem. Firmy už musely pokutu zaplatit.

Na posun v kauze dnes upozornil zpravodajský portál iDNES.cz. ÚOHS již podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, sdělil předseda úřadu Petr Rafaj. Úřad musí podle jeho slov provést velice pečlivý rozbor a analýzu soudního rozsudku.

Podle rozhodnutí krajského soudu se ÚOHS dopustil závažné procesní vady, neboť použil nezákonné postupy při získávání informací o případu. "ÚOHS překročil rozsah místních šetření, která z hlediska svého průběhu a zajištěných dokumentů neodpovídala původnímu podezření.

Nevyhověl tedy podmínce nezbytnosti a provedená místní šetření nelze jinak než pokládat za nezákonná z důvodu zakázaného lovu informací. Kvůli tomu není možné použít některé klíčové důkazy získané během místních šetření a bez nich závěr o vině neobstojí a logicky tak neobstojí ani jeho závěr o trestu, tedy uložených pokutách," uvedl soud.

Pokud Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu potvrdí, musí se ÚOHS k případu znovu vrátit. Největší pokutu dostala firma Skanska, a to 529,9 milionu korun. Skoro půlmiliardové sankce dostal i Strabag a Eurovia. Další pokuty byly nižší. SWIETELSKY stavební měl zaplatit 76,2 milionu, M-SILNICE a.s. 46,1 milionu, BERGER BOHEMIA a.s. 13,5 a Lesostavby Třeboň a.s. 4,2 milionu.

Firmy podle ÚOHS koordinovaly účast a svoje nabídky ve výběrových řízeních na výstavbu R4 v úseku Mirotice - Třebkov (kromě firmy Lesostavby), dále na rekonstrukci lokality na Bakalářích v Písku (pouze Strabag a Lesostavby) a při rekonstrukci Jeronýmovy ulice v Třeboni (pouze Strabag a Lesostavby).

Informace o kartelu získal ÚOHS při 12 neohlášených šetřeních ve dvou letech. "Zadržené důkazy vypovídají o tom, že účastníci kartelu mezi sebou domlouvali a připravovali tzv. krycí nabídky na uvedené veřejné zakázky, z nichž některé byly záměrně neúplné a jiné nadhodnocené. Tímto způsobem účastníci kartelu ve výběrových řízeních zcela vyloučili prvek hospodářské soutěže a zvítězila společnost, která byla kartelem předem určena," uvedl loni v únoru k pravomocnému rozhodnutí úřadu Rafaj.

Výběr nejvyšších pokut, které uložil ÚOHS (řazeny jsou podle výše sankce v první instanci):

2,036 miliardy korun (2015) - Zřejmě dosud nejvyšší pokutu uložil ÚOHS stavebním firmám za kartel v zakázkách. Později byla pokuta snížena na 1,66 miliardy korun. Největší pokutu dostala firma Skanska (530 milionů), skoro půlmiliardové sankce dostaly i spolenčosti Strabag a Eurovia. Pokutovány byly i firmy SWIETELSKY stavební, M-SILNICE, BERGER BOHEMIA a Lesostavby Třeboň. Krajský soud v Brně nyní rekordní pokutu zrušil. Firmy už ji ale musely zaplatit.

979 milionů korun (2007) - Devět mezinárodních strojírenských firem dostalo v únoru 2007 vysokou pokutu za kartel. Sankce se týkala 16 společností z holdingů Siemens, Alstom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric, Toshiba a Nuova Magrini. V dubnu téhož roku ÚOHS společnostem Areva T&D Holding a Siemens AG pokutu snížil. Souhrnná sankce činila 941,9 milionu korun. Pokutu opakovaně řešily soudy, existenci kartelu potvrdil i Krajský soud v Brně. V dubnu 2013 Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že ÚOHS musí o výši pokut rozhodnout znovu. Loni v únoru ÚOHS řízení zastavil, protože uplynula lhůta pro uložení pokuty. Ve výsledku na tom vydělaly pokutované firmy, kterým stát musel vyplatit úroky z neoprávněně vybraných pokut a ty se vyšplhaly do milionových částek.

484 milionů korun (2004) - Pokuta za kartel šesti stavebních spořitelen, nepravomocně byla uložena v roce 2004. ÚOHS později případ překvalifikoval a pokutu snížil nejdříve na 201 milionů korun a v prosinci 2006 na 55 milionů korun. Spořitelny se obrátily na soudy, které sankci zcela zrušily.

370 milionů korun (2006) - Pokutu za údajné zneužití dominantního postavení na trhu s plynem uložil ÚOHS společnosti RWE Transgas. V březnu 2007 úřad sankci snížil, soudy ji ale poté několikrát zrušily. V roce 2014 NSS zamítl kasační stížnost RWE a potvrdil rozsudek soudu z ledna 2012, který zrušil sníženou pokutu 240 milionů korun, jeden z deliktů ale potvrdil. Případ se vrátil na ÚOHS, který v prosinci 2014 uložil RWE pokutu 39,8 milionu Kč za první delikt. Druhý se nepodařilo prokázat. Proti rozhodnutí firma podala rozklad, který ÚOHS v srpnu 2015 zamítl.

313 milionů korun (2002) - ÚOHS podezříval šest distributorů pohonných hmot (Benzinu, Shell, Agip, ConocoPhillips, OMV a Aral), že část roku 2001 jednali ve vzájemné shodě při určování cen benzinu. Sankcí se několikrát zabývaly soudy. V únoru 2014 ÚOHS definitivně zastavil řízení v této věci, více než deset let trvající spor skončil bez pokuty.

278 milionů korun (2016) - ÚOHS uložil 12 stavebním firmám za kartel ve stavebních zakázkách pokutu v souhrnné výši 278 milionů korun. Později předseda ÚOHS Petr Rafaj pokutu zvýšil na 300,7 milionu korun. Mezi pokutovanými firmami jsou Swietelsky, Hochtief, OHL ŽS, Colas CZ a další. Kartel se týkal zakázek v Jihočeském kraji a na Vysočině. Pokutu stále řeší soudy.

270 milionů korun (2008) - V červenci 2008 ÚOHS informoval, že České dráhy mají zaplatit pokutu za zneužití dominantního postavení v nákladní dopravě. Na základě rozkladu ČD úřad v květnu 2009 pokutu snížil na 254 milionů korun. V září 2014 NSS rozhodl, že pokutou se bude znovu zabývat Krajský soud v Brně. Ten v dubnu 2015 rozhodnutí ÚOHS zrušil.

210 milionů korun (2004) - Pokutu za zneužití dominantního postavení uložil v roce 2004 ÚOHS Českému Telecomu (později Telefónica O2, nyní O2 Czech Republic). Úřad sankci později snížil na 205 milionů korun. V září 2006 soud rozhodnutí potvrdil; tehdejší Telefónica podala kasační stížnost, kterou ale v červenci 2009 NSS zamítl. V lednu 2012 Telefónica neuspěla se stížností u Ústavního soudu.

120 milionů korun (2005) - Pekárenské firmy DELTA PEKÁRNY, ODKOLEK (nyní OK REST) a PENAM úřad v roce 2005 pokutoval za jednání ve vzájemné shodě při určování prodejních cen výrobků. Existence kartelu byla potvrzena, pokuta byla později snížena na 52,8 milionu korun. ÚOHS se případem zabýval opakovaně, v prosinci 2013 pokuty zrušil Krajský soud v Brně, existenci kartelu ale potvrdil. V listopadu 2014 ÚOHS firmám znovu uložil pokutu 52,8 milionu korun. Začátkem loňského roku rozhodl Ústavní soud o otevření případu, soudy do té doby neposuzovaly přiměřenost postupu ÚOHS při přepadových kontrolách. Letos v březnu pekárenské firmy neuspěly u Ústavního soudu s ústavní stížností proti postupu ÚOHS.