Stadion Strahov. Unikátní obr bez budoucnosti, jehož oprava bude stát miliardy | E15.cz

Stadion Strahov. Unikátní obr bez budoucnosti, jehož oprava bude stát miliardy

Lucie Staňková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Hostil spartakiády, Rolling Stones i Jana Pavla II., dnes je ostudou města. Pro unikátní Strahovský stadion se Praze už roky nedaří najít smysluplné využití. Rozseknout by to měla ideová architektonická soutěž, kterou chce město vyhlásit na začátku příštího volebního období. Velké plány na přestavbu, která by měla ze stadionu udělat moderní vědecké a technologické centrum střední Evropy, budou stát miliardy.

Strahov je podle platného územního plánu velké rozvojové území, pro niž je třeba územní studie. Ta by měla vzejít z ideové soutěže, kterou se město chystalo vyhlásit do konce tohoto roku.

„To byl původní plán. Došlo ale ke zdržení kvůli covidu a zdržela se i jednání se Spartou (ta provozuje na ploše stadionu tréninkové centrum – pozn. red.).  Jednání i soutěž by se měly rozběhnout, ale přesný termín nedokážu říct,“ uvádí ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč a připomíná, že pro rozvoj Strahova bude důležitá i plánovaná tramvajová trasa z Břevnova.

Využití stadionu není jasné. „V minulosti vznikla řada urbanistických studií a akademických prací na téma využití Strahova – od ryze krajinných a přírodních variant propojujících oboru Hvězda, Ladronku, Strahov a Petřín ‚oslím můstkem‘ přes Jelení příkop na Letenskou pláň až po studie navrhující intenzivní využití pro bydlení. Vznikla také studie prověřující umístění národního fotbalového stadionu. Ideových dokumentací tedy máme dost a mělo by se začít s cílevědomou přípravou konverze území,“ říká Boháč.

Město se podle šéfa IPR musí nejdříve rozhodnout, k jakému účelu bude chtít stadion využít. Situaci komplikuje památková ochrana, kterou stadion získal v březnu 2003. „Chráněné jsou nejen konstrukce z první republiky, které jsou v naprosto žalostném stavu, ale i plocha stadionu. Praktická využitelnost stávajících konstrukcí, ať už ze statických, nebo z dispozičních důvodů, se blíží nule,“ hodnotí stav Boháč.

Poslechněte si, co říká šéf IPR Ondřej Boháč o budoucnosti Prahy >>>

Debaty o využití stadionu odstartovala Praha na jaře mezinárodním studentským workshopem. Studentské návrhy, které přišly s přestavbou na sídlo univerzity, sportoviště a prostor pro kulturu nebo s odvážnou vizí městské větrné elektrárny, chce město použít jako součást podkladů pro zadání ideové soutěže. Prozatím ale nemá konkrétní zadání.

„I když je v Praze nedostatek bytů, toto území se z mnoha důvodů nehodí transformovat na obytné území, to může být doplňkovým využitím. Ani rekreační území, které v současnosti předjímá územní plán, není reálné. Opět, mělo by být doplňkovým využitím. Otázkou je, zda je to vhodné místo pro národní fotbalový stadion, o kterém se také uvažovalo. Ale umíme si představit i jiná využití,“ sdělil Boháč.

Vedení města uvažuje o konverzi Strahova na středoevropské vědecký a technologický hub. „To by podle mě byla ideální kombinace práce, vědy a kultury a mohly by se najít finanční prostředky při zachování památkově chráněné konstrukce i volného prostoru, kde by mohl být park s významnou složkou sportu,“ shrnuje náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček. Soutěž ale do konce tohoto volebního období už rozjet nestihne.

Najít finanční prostředky navíc bude podle Boháče velmi těžké. Investice totiž dosáhne miliardové výše. Poslední odhad z roku 2020 zněl na jeden a půl miliardy korun. „Jisté je, že není možné najít peníze na ‚pouhou památkářskou záchranu‘. Záchrana památkových hodnot je možná jedině za předpokladu sdružených investic umožňujících i jiné využití včetně plochy stadionu,“ zakončuje šéf IPR.

Cesta rekonstrukce vede podle Hlaváčka i skrze spolupráci s vlastníky okolních staveb, kterými jsou Fotbalová asociace České republiky (FAČR) v případě Stadionu Evžena Rošického a České vysoké učení technické (ČVUT), které vlastní nedaleké koleje. „ČVUT dlouhodobě přemýšlí o přestavbě kolejí a o Rošického stadionu jsme vždycky uvažovali ve spojení s nejméně hodnotnou západní tribunou Strahovského stadionu na multifunkční sportovní centrum,“ vysvětluje náměstek.

Strahovský stadion byl vybudován v roce 1926, ovšem do dnešní podoby se dostal až po několika přestavbách. Ta poslední před spartakiádou v roce 1975 z něj udělala největší stadion na světě se sportovní plochou o velikosti devíti fotbalových hřišť a kapacitou 250 tisíc diváků. Prvenství drží dodnes.

Po pádu komunismu ztratil stadion původní účel. Nejvýznamnější akcí, kterou po roce 1989 hostil, byl koncert rockové skupiny Rolling Stones, jenž se stal jedním z největších koncertů kapely. Navštívilo jej zhruba sto tisíc lidí. Koncertovali tam také například Aerosmith, Bon Jovi nebo AC/DC. V roce 1994 se na stadion vrátil obnovený všesokolský slet, o rok později tam vedl bohoslužbu papež Jan Pavel II. Stadion už ovšem začal chátrat a před přelomem tisíciletí byl dokonce blízko demolici.

Město Praha se ale v roce 1998 domluvilo s Českomoravským fotbalovým svazem na bezplatné zápůjčce na padesát let s tím, že tam svaz vybuduje Národní fotbalový stadion. Z projektu ale sešlo a smlouva byla vypovězena hned v následujícím roce.

V roce 2003 se o rekonstrukci části stadionu postarala fotbalová Sparta, která za 261 milionů korun vybudovala na ploše osm tréninkových hřišť a správní budovu. Sparta využívá plochu dodnes. Zchátralé ochozy slouží převážně skladovým účelům. V západní tribuně jsou v provozu původní toalety, které slouží návštěvníkům autokina.

Nejčtenější

Newslettery