Firma Kámen Zbraslav má zaplatit státnímu Ředitelství silnic a dálnic 100 milionů korun jako odškodnění za sesuv půdy na rozestavěnou dálnici D8 v roce 2013. Po téměř pěti letech vyhodnocování znaleckých posudků o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5. Nevyhověl však žalobě v plném rozsahu. ŘSD a také Správa železnic žádaly celkem jednu miliardu a 37 milionů. Obě strany sporu se proti prvoinstančnímu rozsudku odvolají.
„Na sesuv půdy na D8 měl vliv i provoz kamenolomu, konečně to potvrdil soud. Největší podíl měly mít srážky. Ty jsou ale v kontextu horního zákona důlní vodou, za kterou odpovídá kamenolom. Samotná výše škody tak bude předmětem dalšího soudního přezkumu i našeho odvolání,“ uvedl k verdiktu mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
Podle soudkyně Michaly Dvořákové byla společnost Kámen Zbraslav za sesuv odpovědná částečně. Proto jí nařídila uhradit škodu pouze ve výši 100 milionů korun, a nikoli v rozsahu požadovaném žalobou. ŘSD vyčíslila škodu na 797 milionů korun, Správa železnic na 240 milionů.
Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Právní zástupce společnosti Kámen Zbraslav Pavel Sedláček komentoval rozhodnutí slovy, že závěry soudu jsou rozporuplné. „Budeme se odvolávat,“ řekl.
Sesuv zavalil na počátku června 2013 rozestavěný úsek dálnice D8 na Litoměřicku v délce zhruba dvě stě metrů a poškodil i nedalekou železniční trať. Stavbu dálnice to zastavilo na téměř dva roky. Stát za viníka v žalobě označil právě firmu Kámen Zbraslav. Ta pochybení odmítá s tím, že sesuv byl důsledkem nevhodného umístění stavby a také nepříznivého počasí.
V případu bylo vypracováno několik znaleckých posudků. Ty, které předložili zástupci kamenolomu i státu, se však značně lišily.
Soudkyně si proto vyžádala revizní posudek Akademie věd ČR. Znalci se v něm shodli, že k sesuvu přispělo několik faktorů, bez nichž by nenastal. Podle těchto expertů byl svah dlouhodobě nestabilní a podmínky na místě nebyly brány dostatečně v úvahu. Shodli se také, že stát i kamenolom spolu při stavbě nekomunikovaly.
Společnost Kámen Zbraslav se v roce 2020 rozdělila. Ponechala si licence, přičemž majetek přes 745 milionů korun převedla na dvě nové firmy Naty Terra a MiniLega CZ. V roce 2021 následovaly další majetkové přesuny. Jediným akcionářem firmy Kámen Zbraslav je společnost s ručením omezeným, poslední účetní závěrka KZ zveřejněná v rejstříku je za rok 2016.
Video: Kdo tvoří vládu České republiky
Fakta o sporu
- Obvodní báňský úřad v Mostě vydal povolení o významném rozšíření těžby v kamenolomu Dobkovičky více než dva roky poté, co nabylo právní moci územní rozhodnutí o stavbě dálnice D8. Rozhodnutí bylo vydáno přesto, že Obvodnímu báňskému úřadu v Mostě bylo známo, kudy budoucí D8 povede.
- Deponie skrývky kamenolomu byla podle Ředitelství silnic a dálnic umístěna tam, kde být neměla.
- Podle vyhlášky Českého báňského úřadu k zákonu o hornické činnosti upravující podmínky pro těžbu v kamenolomech je upraveno odvodňování lomu a nakládání s důlní vodou. Ta musí být odváděna z plošin dobývacích řezů odvodňovacími systémy do sběrných nádrží nebo mimo lom. Z některých posudků ale vyplývá, že v tomto konkrétním případě byla voda odváděna přímo do svahu, který se sesunul.
- Na sesuv měla podle soudem určených znalců včetně Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR největší vliv právě důlní voda, která vzniká provozem kamenolomu.
