Mnozí stavebníci čekají jako na smilování na příští rok, kdy začne plně platit nový stavební zákon. Jenže zákon sám o sobě nedokáže zkrátit zdlouhavé stavební povolování v Česku. Je to Portál stavebníka a další online přístupné systémy, které mají umožnit stavitelům a úřadům přehlednější a rychlejší rozhodování. Portál ale zatím nikdo ani nezačal vyvíjet. Ministerstvo pro místní rozvoj kvůli jeho zdržení přijde o miliardu korun z evropských fondů určenou na digitalizaci, zjistila čerstvá analýza mediální společnosti Datarun.
„Pokud dnes investoři a developeři uvažují, kam ve střední Evropě investovat, například v Německu či Polsku dokážou mnohem lépe naplánovat své investice a dodržet harmonogram. U nás může vyřízení stavebního povolení nakonec trvat i mnoho let, což se jim prodraží, a nemají tak jistotu své investice,“ uvedl Vladimír Piskáček, který se svým novinářským kolegou Michalem Půrem Datarun založil. „Digitalizace stavebního řízení, která, co se týče přínosů pro stavebníka, v podstatě ještě ani nezačala, je jedním z příkladů, jak pomalu postupuje státní správa,“ dodal Půr.
Problematický Portál stavebníka
Jádro problému spočívá v soutěži na vývoj Portálu stavebníka a souvisejících databází, které měly původně začít fungovat už letos a být základem celé digitalizace. Zájemci o výstavbu mají mít možnost přes portál podat žádosti o všechna povolení a rozhodnutí v rámci stavebního řízení, nahrát do něj všechnu dokumentaci, k níž by potom měly přístup všechny úřady, které mají za povinnost se k nim vyjádřit.
Po svém předloňském nástupu se rozhodl nový ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) přijatý stavební zákon přepsat, tři soutěže ze čtyř na digitalizaci stavebního řízení zrušit, vypsat jednu novou a odsunout spuštění portálu na polovinu příštího roku. Systém se dal podle Bartoše pořídit výrazně levněji, než předpokládala jeho předchůdkyně Klára Dostálová (ANO).
Tím se ale nakonec zřekl peněz z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), jež byly určeny na digitalizaci stavebního řízení a které je nutné vyčerpat do konce tohoto roku. Ministerstvo podle autorů analýzy nyní předkládá vládě materiál, ve kterém přiznává, že uvolněné prostředky ve výši 966 milionů korun převádí na jiné projekty na regionální rozvoj. Portál se má zaplatit z Národního plánu obnovy a ze státního rozpočtu.
Jenže ministerstvo nemusí stihnout ani posunutý termín spuštění portálu. Dodavatele sice v nově vypsané soutěži v červnu vybralo, narazilo ale u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Tři připravovaná zadávací řízení ministerstvo pro místní rozvoj zrušilo, aby je nahradilo jedním, přičemž dvě zrušení zrušil ÚOHS, aby následně zrušil i nové zadávací řízení,“ popisují autoři studie překotný vývoj v posledních měsících.
Bartošovo ministerstvo se brání
Ministerstvo se chce s antimonopolním úřadem soudit. Bartoš je přesvědčen o platnosti nové soutěže, ty staré – nyní obnovené – chce opět zrušit. A zatím utíká čas, kdy už mohl vysoutěžený dodavatel na vývoji informačních systémů pracovat. „Na realizaci samotných řešení je méně času, než kolik měsíců a let se ministerstvo zaobírá přípravami a řešením výběrových řízení či jejich vyhodnocováním,“ podotýkají autoři analýzy.
Zástupci rezortu se brání, že kompetentního dodavatele vybrali, ale nemohou s ním uzavřít smlouvu kvůli námitkám společnosti, která se soutěže ani neúčastnila, ale které se podařilo přes ÚOHS vymoci zrušení řízení. „Je tragikomické, že firma, která zatím jen dodávala tiskárny nebo servery, může blokovat zakázku klíčovou pro celý stát,“ postěžoval si Bartoš, podle kterého může zdržení ohrozit financování projektu z Národního plánu obnovy. Antimonopolní úřad nicméně připomíná, že ministerstvo při zadávání porušilo zásady transparentnosti. Termín spuštění digitalizace chce Bartoš stále dodržet.
Analytici upozornili, že ekonomické přínosy nového stavebního zákona byly v dopadové studii RIA odhadnuty na 7,1 miliardy korun ročně. „Dá se tedy říci, že každý rok zpoždění zrychlení stavebního řízení způsobuje škodu větší než sedm miliard korun, což nejenže nepřináší peníze do oběhu, ale má dopad i na dostupné bydlení, další výstavbu bytů, které chybí na trhu, a celkově na konkurenceschopnost České republiky,“ tvrdí autoři studie. Chybějící digitalizace neubližuje jen developerům, ale i samotnému státu, neboť veřejný sektor je jedním z nejvýznamnějších stavitelů v zemi.
Nový stavební zákon navíc podle kritiků nedostál původní myšlence vyjádřené slovy „jeden úřad, jedno povolení a jedno razítko“. Místo toho bude muset stavebník získat minimálně čtyři razítka: od hygieny, hasičů, samotného stavebního úřadu a k tomu závazné stanovisko orgánů územního plánování. Ani nově zavedené Jednotné environmentální stanovisko nebude tak jednotné, jak se z názvu může zdát, v některých případech bude třeba získat odborné podklady od jiných úřadů, píše se ve studii.
„Obávám se, že místo digitalizace tady bude jen elektronizace,“ řekl Zdeněk Soudný z Asociace developerů, podle kterého ve skutečnosti dojde k zachování všech 48 razítek. „Jsem přesvědčen, že 1. července 2024 tu žádný portál nebude. A je otázkou, co bude potom se stavebním zákonem, jestli se kvůli tomu nebude odkládat.“
Co se ale poměrně daří, je projekt Digitálních technických map, nedílná součást digitalizace stavebního řízení. Do poloviny příštího roku je musí pořídit samosprávy i třeba státní orgány jako Ředitelství silnic a dálnic. V mnoha krajích se už přitom dokončují. Do map se zakresluje dopravní a technická infrastruktura i některé přírodní, stavební a technické objekty. Vedle stavebního řízení mohou například upozornit, ve kterých místech republiky chybí vysokorychlostní internet. Aby stát byl schopen naplnit to, k čemu se zavázal zákonem: od roku 2025 zaručit všem občanům možnost stýkat se se státem výhradně elektronicky.
VIDEO: Profil ministra Ivana Bartoše
